Jednašedesátiletá Vlaďka se přihlásila do autoškoly. Nikdy řidičský průkaz nepotřebovala. Kam bylo potřeba, zavezl ji její muž. Poté, co začal mít zdravotní potíže, zjistila, že se jí bez řízení auta bude žít obtížně. „Tahala jsem z obchodu těžké tašky s nákupem. Pořád jsem s něčím otravovala syna a snachu. Najednou se ukázalo jako dost velký problém, že neřídím. Navíc máme z domu poměrně daleko na autobus. Tak jsem se rozhodla, že si na stará kolena řidičák udělám. Myslela jsem si, že se na mě v autoškole budou dívat jako na blázna, ale říkali, že už měli i starší žáky. Navíc mi ještě dali slevu, prý ji seniorům dávají autoškoly často,“ vypráví.
Řidičský průkaz si může udělat kdokoli starší osmnácti let, horní věková hranice nijak vymezená není. Uchazeč o něj však musí počítat s tím, že od pětašedesáti let musí mít potvrzení lékaře, že je řídit auto schopen, což se však týká všech řidičů, kteří překročí tuto věkovou hranici. Takže není nejmenší důvod přihlásit se do autoškoly v jakémkoli věku, pokud se na to člověk cítí a pokud mu to lékař výrazně nerozmluví či přímo nezakáže.
„Zejména ženy, které byly zvyklé, že auto v rodině řídí muž, bývají po smrti partnera nebo při jeho onemocnění, bezradné, pokud neřídí auto. V různých situacích jim to velmi chybí,“ uvedla psychiatrička Tamara Tošnerová, která se specializuje na problémy lidí vysokého věku. „Pro mnoho seniorů je řízení auta naprostá nezbytnost a neplatí, že by lidé vysokého věku byli na silnici větším rizikem než ostatní. Rozhodně jsou opatrnější než mladí začínající řidiči,“ tvrdí Zdeněk Pernes, který vede Radu seniorů ČR.
Z právního hlediska tedy není jediný důvod, proč si třeba po šedesátce neudělat řidičský průkaz. Majitelé autoškol nyní navíc často poskytují seniorům už zmíněné slevy a dobře vědí proč. Vyplácí se jim to.
„Když si dělá řidičák člověk vyššího věku, je zpravidla opatrný, bere to vážně a často si připlácí další hodiny, ať už jde o hodiny na trenažeru nebo jízdy s instruktorem. Nejde jim o to ušetřit, udělat si řidičák co nejdříve, jak to často bývá u osmnáctiletých kluků. Jsou zodpovědnější než mladí. Nehazardují, neriskují, spíše si nevěří. Rozhodně je ale nesmysl tvrdit, že by starší člověk neměl v autoškole co dělat,“ říká Petr Novotný, který pracoval jako instruktor v autoškole a má v tomto směru dlouholeté zkušenosti. „Dokonce jsem jednou dával soukromé jízdy pětasedmdesátileté dámě, která ovdověla. Zůstala jí chata, auto. Aby se její životní styl nezměnil, oprášila svůj řidičák, přestože čtyřicet let neřídila. Lékařka jí to povolila, opatrně jsme to zkoušeli a pokud vím, nyní klidně jezdí z Ostravy do Beskyd. Vůbec jsem se o ni nebál, zvládla to skvěle, i když si zpočátku moc nevěřila,“ dodává.
Případů, kdy ve vyšším věku člověk usedá za volant poprvé, přibývá. Důkazem je například devětašedesátiletá Eva, která začala udělala řidičák poté, co její muž začal mít problémy se zrakem a řídit už nemůže. „Prodali jsme naše auto, koupili jsme si starší, ojeté, ale je to automat. Tím se mi řízení usnadnilo, je to vlastně hračka. V autoškole jsem měla problém právě s tím, že jsem musela hlídat více věcí: řazení, dopravní provoz. Ale teď se díky automatu soustředím jen na jízdu, na to, co se děje kolem mě. Mám radost, že mě manžel chválí, že mi to jde. Sice mně do řízení trochu kecá, čímž mě zneklidňuje, ale už si zvyká a učí se mlčet,“ vypráví Eva. Říká, že by si netroufla na dálnici a dlouhé trasy, ale na jízdy po menším okresním městě, ve kterém žije, jí její schopnosti bohatě stačí. „Jezdím s manželem po lékařích, na nákupy, občas si vyjedeme za město do přírody. Jezdím opatrně a dost jsem si tím zvedla sebevědomí,“ podotýká.
O seniorech za volantem se zpravidla mluví tehdy, když někdo ve vysokém věku způsobí autonehodu. To se pak ve společnosti objeví volání po tom,že by se kontroly řidičů seniorů měly zpřísnit, ba dokonce, že staří lidé za volantem nemají co dělat. Je to podobné, jako když nějaký malér způsobí mladý řidič začátečník a začne se volat po tom, že by kontroly začínajících řidičů měly být přísnější. Faktem je, že malér může způsobit kdokoli a škatulkování řidičů podle věku je zbytečné. Tak jako jsou mezi těmi mladými bezohlední dravci i vystresovaní loudalové, vyskytují se takové typy i mezi těmi dříve narozenými. Ale ti, kteří ve vyšším věku najdou odvahu a sílu pomoci řešit složitou rodinnou situaci tím, že se naučí řídit, jsou vesměs obdivuhodní.
