Ať už chceme, nebo ne,
dětství se nám vrací,
třeba chvíle podzimní,
když pouštěli se draci.
Na jaře pak do dolíčku
cvrnkali jsme kuličky,
hliněnek i skleněnek
byly plné pytlíčky.
Taky v parku za rohem
skákali jsme panáka,
a naše hry rozpustilé
sledovala oblaka.
Hráli jsme si na schovku,
kluci ještě na vojáky,
a v zápalu našich her,
ujely nám všechny vlaky.
A když v zimě napad sníh,
stavěli jsme sněhuláky,
jedna mrkev, pár uhlíků,
koště a pak tralaláky.
Mlsali jsme mejdlíčka,
fialky i eskyma,
a v neděli dopoledne,
šlo se bruslit na zimák.
Bylo to, či nebylo.
co jsme v dětství zažili,
tenkrát v zimě sněžilo
a my se z toho těšili.
