Srdeční choroby patří rozhodně do rukou lékaře, ale léčivými bylinami a domácími prostředky si můžeme pomoci při poruchách způsobených nezdravým způsobem života (stres, přepracovanost). To všechno se projeví na srdci, krevním oběhu: bušení srdce, neklid, rychlá únavnost.
Důležitou bylinou, která se běžně užívá při nervových poruchách a vyčerpání, srdečních problémech a vždy, když si nevíme rady, je kozlík lékařský. Užívá se kořen a doporučuje se zpracovávat ho čerstvý, protože sušením se část účinku ztrácí, jako u většiny bylin. 1-2 g suchého řezaného kořene použijeme na nálev, který pijeme 3x denně před jídlem. Nejlépe je připravit si tinkturu a užívat 3x denně 8 kapek před jídlem.
Čaj ke snížení krevního tlaku: po 20 g kořene kozlíku, listu pomerančovníku, květu heřmánku, po 10 g květu levandule, nati rozmarýny. Jednu pol. Lžíci směsi na šálek vody, 10 min. louhovat. Pijeme 2 x denně, jeden šálek poloteplého, nejlépe neslazeného čaje.
Prospěšná je žaludová kůra, která působí na srdeční problémy, ale především při snížené funkci srdce. Čerstvé žaludy se pomačkají, aby slupka praskla a žaludy rychleji uschly. Pak se usuší, rozemelou na prášek, který vzduchotěsně uzavřeme do nádoby. Užíváme 3 x denně na špičku nože, po jídle, po dobu 30 dnů.
Ve druhé polovině května je srdce už dost vyčerpáno, potřebuje hodně posílit. Reaguje i na potíže jiných orgánů, hlavně krevního oběhu a páteře, látkové výměny – při nedostatku hořčíku. V oblasti psychiky to bývá sklon k panice.
Abychom příliš nezatěžovali cévy, je třeba se hodně pohybovat, ale bez větší fyzické námahy. K posílení srdce dodáváme hořčík a navazující látky (vit. B6), nejlépe v přírodní podobě: obilní klíčky, kakao, melasu, sóju, brambory, cibuli, fazole, mrkev, ředkev, kontryhel, kozlík, rozrazil, řebříček, řepík, tymián, majoránku, kerblík, dobromysl. Pijeme čaj pro podporu srdeční činnosti nebo užíváme tinkturu s tímto účinkem.
Buřina srdečník je velice cennou „srdeční“ bylinou. Její účinek je podobný jako u kozlíku, údajně je ale 3x silnější. Užívá se při bušení srdce, úzkosti, neklidu, nepravidelném krevním tlaku, při klimakteriu, zadržování vody v těle, střevních potížích: jedna lžička čajové drogy na šálek vody, 15 minut louhovat, pít 2 šálky denně.
Při bolestech u srdce a vysokém krevním tlaku připravíme nálev ze směsi po 30 g buřiny srdečníku (vrcholky nati), nati meduňky lékařské, květu hlohu a 10 g nati dobromysle obecné. Dává se jedna čajová lžička na šálek vody, pije se 2x a 3x denně.
Šišák bajkalský čistí organismus od balastních látek, snižuje krevní tlak, má protirakovinné a protialergické účinky, snižuje teplotu, působí močopudně a žlučopudně, tlumí srdeční arytmii, působí protirevmaticky a rychle odbourává škodlivý LDL cholesterol. Používá se při srdečních neurózách, dráždivosti centrální nervové soustavy a nespavosti, bolestech hlavy a šumění v uších. Účinné látky jsou obsaženy i v nati, ze které se připravuje nálev. 1,5 g jemně drcené drogy na šálek vody, pijeme 2 x až 3 x denně. Tříleté kořeny se užívají nejčastěji k přípravě tinktury: 100 g jemně utlučených kořenů se přelije 6000 ml 70 % lihu a týden se za občasného míchání nechá stát v uzavřené lahvi, chrání se před přímým světlem. Potom se přefiltruje přes hustou tkaninu. Zbytek drogy na filtru se promývá malými dávkami lihu tak, aby výsledného produktu bylo 500 ml. Užívá se 3x denně 20 kapek.
Významnou bylinou, která upravuje srdeční činnost je hloh obecný – květ a plod. Před jeho užíváním je třeba se poradit s lékařem. Droga se užívá při srdeční nedostatečnosti, arytmii, vysokém krevním tlaku, nervových srdečních obtížích a poruchách z přetížení, sklerotických změnách věnčitých cév, pomáhá při stařeckých srdečních potížích, rozšiřuje koronární tepny, ovlivňuje jejich průtok a posiluje srdeční sval. Má pozitivní vliv na otoky srdečního a ledvinového původu. Nálev: 2 lžičky květů na šálek vody, 20 min. louhovat, pijeme 2 x denně ráno a večer.
Recept na nálev při srdeční arytmii jako doplněk tradiční alopatické léčby: 1 díl máty peprné, 4 díly listu řebříčku. 1 pol. lžíce směsi (15 g) na šálek vody, louhovat 15 minut. Pijeme polovinu šálku 3 x denně, 30 minut před jídlem.
Proti bušení srdce pomáhá bazalkový olej, vtíraný do oblasti okolo srdce. Při srdeční neuróze působí zklidnění a podpoří usínání meduňkový čaj: 3 čajové lžičky listů na šálek vody, 10 min. louhovat, pijeme 3 šálky denně, neslazené.
Při neuróze, bušení srdce a nízkém krevním tlaku působí rozmarýnové víno: 10 až 20 g rozmarýnových lístků přelijeme 750 ml přírodního bílého vína, necháme 5 dnů louhovat. Užíváme 2x až 3 x denně po likérové skleničce. Zákaz pro těhotné, pro vysoký obsah rozmarýnu! Z rozmarýnu můžeme připravit i nálev, který má trochu slabší účinek: 1 čaj. Lžička na šálek vody, 20 min. louhovat, pijeme 2 x až 3 x denně.
Česnek medvědí, podobně jako česnek setý snižuje krevní tlak, upravuje srdeční činnost, zlepšuje prokrvení koronárních cév, podporuje výkonnost srdce.
Cibule, pažitka, pórek, šalotka ředí krev, působí příznivě na srdeční sval a játra, snižují hladinu škodlivého LDL cholesterolu.
Dýně a tykve působí proti infarktům, fazole ovlivňují hladinu cukru v krvi.
Ananas pomáhá rozpouštět krevní sraženiny.
Pšeničné klíčky obsahují hlavně železo, hořčík, zinek, chrom, lithium. Patří mezi nejlepší potraviny vůbec, měly by se užívat, když je tělo oslabeno nebo mu chybí nějaké látky. Získáme je následujícím způsobem: 1. den – do sklenice dáme odstátou vodu, do ní na sítku z umělé hmoty 2 lžíce čerstvé pšenice
- den – totéž uděláme se druhou sklenicí, v první vyměníme vodu.
- den – přidáme 3. Sklenici, vyměňujeme vodu u předchozích
- den – zrna s klíčky z první sklenice (klíčky jsou cca 3 mm) rozmixujeme s trochou mléka nebo šťávy a jednou až 2 lžícemi ovesných vloček. Můžeme ještě dochutit. Jiří Janča doporučoval takto připravené klíčky jíst denně 2 – 3 týdny.
Štědrá příroda už nám nabízí dostatek zelených rostlin, ze kterých můžeme připravovat saláty. Kromě konců pampeliškových listů si natrháme i lístky popence (těmi šetříme, mají výraznou chuť, jsou spíše kořením), mladé listy česneku medvědího, nať ptačince žabince, nejmladší lístky kopřiv (dobrého nepálí, ostatní si je spaří), mladé, jakoby plisované lístky bršlice kozí nohy (nesplést s jinými miříkovitými, ty mohou být jedovaté!, např. bolehlav), všechny bylinky na cedníku omyjeme, necháme okapat, přidáme jogurt, trochu zakysané smetany. Doplníme několika kapkami olivového oleje, ochutíme solí, popřípadě dalšími ingrediencemi dle vlastní fantazie.
Popíjením nálevu z kopřiv vyrovnáme úbytek křemíku v organismu.
V tomto měsíci sbíráme
Bříza bělokorá – list (sušení max. při 40 °C)
Bez černý – květ (sušit rychle, aby nezhnědl, do 35 °C
Černý rybíz – list (během kvetení)
Hluchavka bílá – květ (nepomačkat, sušit max. při 35 °C, uzavřít!)
Jahodník obecný list – (v době kvetení, v 7 hod., max. 45 °C)
Jitrocel kopinatý – list (nepomačkat, sbírat suchý, snadno se zapaří a hnědne, max. 40 °C)
Jírovec (kaštan koňský) – květ (i růžové, v plném květu)
Kerblík třebule – nať
Kontryhel žlutozelený – kvetoucí nať a list (v 9 hod.)
Kopr vonný – nať (má nižší účinek než nažky)
Kopřiva dvoudomá – nať (vrcholky do 20 cm, kolem 14. hod., ne ze stíněných porostů, sušit do 50 °C, neobracet drolí se)
Maceška, violka trojbarevná – kvetoucí nať (max. 50 °C)
Maliník obecný – list (v době květu, kolem 10 hod., bez dlouhých řapíků, do 50 °C)
Meduňka lékařská – list, nať (před květem, za sucha a chladna, odpoledne, sušit rychle, jinak hnědne, do 50 °C)
Mochna husí – nať (na začátku kvetení, do 40 °C)
Ostružiník křovitý – list (před kvetením, mezi 14. – 16. hod., pro potravinové čaje nechat několik dní zavadnout, pak sušit
Pampeliška lékařská – kořen s natí (těsně před rozkvětem, další viz duben)
–list (po rozkvětu, mezi 12. – 14. hod.)
Popenec břečťanovitý – kvetoucí nať (max. 30 °C)
Rozmarýna lékařská – list (v době květu, max. 45 °C)
Rozrazil lékařský – kvetoucí nať (lze sušit i na slunci, neobracet, drolí se, uchovávat v uzavřených nádobách)
