Hvězdné nebe a vesmír přitahují člověka od nepaměti. Své primitivní observatoře měli již starověké národy, masivní rozvoj hvězdáren nastal ale až v první polovině 20. století. Mnoho zajímavých staveb se špičkovým zařízením pro pozorování hvězdné oblohy vyrostlo i v českých zemích. Před 75 lety, 12. listopadu 1937 byla na vrcholu Kleť v Českých Budějovicích otevřena druhá nejstarší lidová hvězdárna v Čechách.
První byl Belveder
První významnou českou astronomickou observatoří byl zřejmě pražský letohrádek královny Anny (Belveder), odkud za vlády císaře Rudolfa II. pozorovali hvězdy Tycho de Brahe a Johannes Kepler. Za ní se hned řadí Astronomická věž pražského Klementina, dostavěná v roce 1722, dodnes proslulá pravidelnou a nepřerušenou řadou měření teploty, atmosférického tlaku a množství dešťových srážek od ledna 1775.
Úplně první lidovou hvězdárnu v Čechách ale zřídil už počátkem 20. století baron Arthur Kraus v Pardubicích. Nejdříve na pardubickém zámku upravil věž pro astronomická pozorování a na začátku roku 1913 otevřel terasu domu Na staré poště, kde byl k dispozici dalekohled o průměru objektivu 16 centimetrů a spektroskop pro pozorování Slunce.
Celkem v Česku nyní existují zhruba tři desítky hvězdáren s profesionálním obsazením. Ty známější jsou například v Českém Těšíně, Teplicích, Prostějově, Pardubicích, Rokycanech, Slaném, Třebíči, Vsetíně či ve Vlašimi. O tradici amatérské astronomie svědčí i to, že v posledních letech přibyly malé soukromé hvězdárničky, v současné době jich je přes třicet.
Vědecké základny
K nejdůležitějším vědeckým pracovištím svého druhu v Evropě patří Astronomický ústav v Ondřejově, který se zabývá pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru. Hvězdárna zde zahájila provoz v červenci 1906 a v roce 1928 byla věnována československému státu.
Významnou observatoří je právě hvězdárna na jihočeské Kleti (1957), v Česku je nejvýše položená. Před časem byla modernizována a má po Ondřejově druhý největší dalekohled v Česku s metrovým průměrem zrcadla. Je známa především výzkumem planetek a komet včetně těles přibližujících se Zemi a v oboru je světovou špičkou.
Na Moravě patří k nejzajímavějším hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka na Kraví hoře v Brně (1953). Hlavní atrakcí je planetárium v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítá 9000 hvězd, 20 mlhovin i hvězdokup a těles sluneční soustavy.
Lidové hvězdárny
Větší nebo menší hvězdárny či pozorovatelny a planetária se pak především v 50. letech minulého století stavěly snad v každém okresním městě. Síť desítek takzvaných lidových hvězdáren zřizovaných městy je v Česku, po území bývalého východního Německa, jednou z nejhustších na světě. V současnosti dvě největší hvězdárny v Praze a v Brně provozují magistráty, ty středně velké (České Budějovice, Hradec Králové, Valašské Meziříčí) krajské úřady. Řadu z nich ale také provozují občanská sdružení nebo zájmové skupiny.
Pozorovat hvězdy však mohou děti i přímo ve školách, třeba na základních školách v Nymburce, Mladé Boleslavi či na gymnáziu v Chebu. Součástí Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy. Kuriozitou je hvězdárna otevřená v roce 1970 na hradě Hněvín nad městem Most.
