Radkin Honzák: Drobky vědy
Ilustrace: pixabay.com

Radkin Honzák: Drobky vědy

13. 4. 2020

Denně se objeví desítky až stovky nových vědeckých poznatků. Některé jsou zajímavé jen pro úzce orientované superspecialisty, některé osloví odborníky, a jsou i takové, které mohou zaujmout každého.

Na skutečně seriózních stránkách SciDaily přinášejících zajímavosti ze světa vědy od astronomie, geologie, přes přírodní vědy, medicínu až po psychologii, lze najít denně jeden či dva takové. Pokud budou zajímat zdejší čtenářskou obec (což se pozná podle sledovanosti), nabízím je ve stručném shrnutí pod titulem DROBKY VĚDY.

 

Lásku ani přátelství nelze koupit

Tak jako nás Bible učí, že nelze dvěma pánům sloužit: Bohu a mamoně, věda říká, že v zásadě totéž platí o lásce či přátelství; mamona je ničí.

Lidé. kteří se věnují profesionálně financím, se častěji než v jiných profesionálních oblastech cítí osamělí. Osamělost, nedostatek vztahů, nedostatek lásky se jeví spíš jako tíživý a nevýhodný životní moment – instinktivně i prakticky – člověk byl totiž stvořen do smečky a samota je tíživá pro většinu z nás. Už na první stránce knihy Genesis je psáno: Není na světě dobře člověku samotnému.

Autorka zde citovaného výzkumu se svým týmem zjišťovala, jaké osobnostní charakteristiky, zvyklosti či způsoby jednání jsou příčinou osamělosti, na vzorku celkem 2500 osob z profesionální oblasti zaměřené na finance. Závěry studie uvádějí, že nejvíce souvisí s osamělostí skutečnost, když jedinec sám sebe oceňuje především v souvislosti s úspěšností na finančním trhu. (Financial Contingence of Self-Worth = podíl financí na sebeocenění).

Komentoval bych to asi tak, že jako někteří lidé smění svoje já za výkon, který podávají, tak tihle nešťastníci vymění svou duši za finanční úspěch a pak se diví, že bez duše je nikdo nechce.

Ward DR, et al.: Can’t Buy Me Love (or Friendship): Social Consequences of Financially Contingent Self-Worth.Personality and Social Psychology Bulletin, 2020; 014616722091087

 

Potěšení z kreativity

Kreativita (z latinského „creo“ = tvořím) je specifická schopnost nacházet nové souvislosti a z nich vytvářet novou skutečnost. Tato vlastnost je jednou z podmínek vývoje lidstva jako druhu, ačkoliv zatím není jasné, zda je také vlastností pozitivní, co se týká přežití; je tu spousta živočichů, kteří přežívají mnohem, mnohem déle, aniž jsou kreativní (například krabi). A také je třeba si uvědomit, že výsledkem kreativity není vždy to, co přináší dobro. Satan pracuje velmi tvůrčím způsobem. Moje generace pamatuje aktuální riziko nukleární katastrofy.

Nicméně lidský mozek je k této schopnosti předurčen, i když ne každý. Kreativita nesouvisí s inteligencí, máme-li ji někam zařadit, pak to bude ze známých kapitol pravděpodobně intuice, kam spíš patří. Přibližně polovina lidí není schopna obstát v jednoduchém testu kreativity bez ohledu na IQ. Daleko blíže má ke schopnosti překračovat hranice. Jak ukazují poslední výzkumy, někdy může souviset také s charakteristikou zvanou „závislost na odměně“ (reward dependency).

Pracovníci Drexlerovy university zkoumali pomocí chytrých elektrofyziologických metod (zvlášť upravený EEG záznam), co se děje v mozku, když se tam zrodí nečekaný nápad, objeví nová souvislost, naskočí „aha-moment“, a zjistili, že v této chvíli některé oblasti pracují tak, že vysílají specifické vlnění (pro zvídavé: v pásmu gama). U lidí s velkým tvůrčím potenciálem tyhle vlny doputují také do „centra odměny“, kde prožíváme libé pocity, například při dobrém jídle, orgasmu, po některých drogách, a zde vyvolají pocity obdobné. U lidí, u nichž kreativita není tím, co je baví a čemu se rádi věnují, se ty základní eeg charakteristiky sice také objeví, ale v centru odměn žádnou odezvu a tudíž žádnou slast nevyvolají.

Vymezuje se tak skupina našich bližních, pro něž je tvůrčí aktivita něco jako droga a jsou ochotni se jí věnovat bez ohledu na to, že třeba z ní neplyne ekonomický zisk, dokonce když na tom sociálně i ekonomicky jedinec ztrácí.

Pro mě je takovým příkladem pražský úředník a velký vlastenec  Antonín Langweil (1791-1837), který vytvořil úžasný model Prahy. Ačkoliv už ve své době byl známý a společensky oceňovaný, mecenáše nenašel, zemřel v bídě a rodině zanechal nesmírné dluhy. Podobně vynálezce margarinu, Hippolyte Mège-Mouriès, který ve své době na potravinovém trhu vydělal miliony, přišel o všechny ve snaze sestrojit perpetum mobile.

Oh Y, et al.: An insight-related neural reward signal. Neuroimage, 2020; 214: 116757

psychika
Hodnocení:
(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?