První neděli v lednu
vyndala jsem chodící hůlky.
Zimou venku blednu,
musím rozhýbat zadní půlky.
Do parku to mám
zhruba metrů tři sta.
Do kopce stoupám,
míjím známá místa.
Nad rybníkem Hastrmanem
zastavím se v altánku.
Je tam mladá dívka s pánem,
rychle zmizím ze stánku.
Přede mnou již je Kalvárie,
plácek dávného neštěstí.
Na tři kříže tam hledí Julie,
spolužačka z předměstí.
Pak jdeme kus cesty spolu,
veselé historky si povídáme.
Seběhneme s kopce dolů
a v kavárně usedáme.
Svařeným vínem si připíjíme
na další krásné zimní dny.
Teď již obě máme červená líčka
a vracíme se domů do teplíčka.
