Jste tvrdá podnikatelka?
Jsem, ale taky jsem ke všem férová. To se myslím nevylučuje. Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě, tím se řídím celý život. Vyplácí se mi to.
Jako podnikatelka jste se prosadila, ale začátky nejspíš nebyly snadné. Kde jste vzala odvahu založit vlastní firmu?
No to víte, že to nebylo lehké. Na začátku devadesátých let jsem se po mateřské potřebovala vrátit do práce. Situace na trhu byla nepřehledná. Měnily se firmy, měnila se jejich vedení. A já s tříletou holčičkou. Jak by to asi dopadlo? Jako nejlepší a jediné řešení se mi zdálo vyrábět kosmetiku na vlastní pěst. Nebylo to jednoduché rozhodování, dlouho jsem zvažovala všechna pro a proti, ale tenkrát to pro mě byla jediná možná volba.
Co vlastně znamená RYOR?
Ten název je celkem logický. Představuje první dvě písmena hlavních surovin, které naše produkty obsahují. Tím jsou černý rybíz, takže RY. A pak orange, tedy pomeranč a grapefruit, proto OR. Takhle vznikla značka RYOR.
Kdy vám bylo při vedení firmy nejhůř?
Nejtěžší byl rok 1998, kdy do Česka nastoupily zahraniční řetězce a padl zdejší velkoobchod. Nám v tom zůstalo hodně peněz, které už jsme nikdy neviděli. A pak byl samozřejmě špatný rok, kdy jsem onemocněla.
Co vás přimělo pokračovat?
Cítím velkou zodpovědnost vůči firmě a lidem, s nimiž pracuju, někteří jsou se mnou od samého začátku. Celkem je nás osmdesát, občas to jsou celé rodiny.
Když se ohlédnete, co byste ve firmě udělala jinak?
Teď už bych začala nejen vyrábět, ale sama i obchodovat, tak jak to děláme teď. Nespoléhala bych se na druhé, tedy na distributory a velkoobchody. Jak se říká, co si neuděláš sám, to nemáš. Tak to přesně bylo. Distributoři se k zákazníkům a k prodejnám chovali docela mizerně, nedělali značce dobré jméno. Proto jsme si distribuci vzali pod sebe a pro naše zákazníky a prodejny se snažíme dělat maximum.
Jste na trhu úspěšní, ale na reklamy, zdá se mi, jste docela skoupí. To je záměr?
My ale reklamu děláme. Tisk, rozhlas, internet. Nevím, jestli nemyslíte televizní reklamy. Samozřejmě jsme ze začátku dávali reklamy a spoty i do televize, ale brzy jsme zjistili, že by to velmi prodražilo ceny výrobků. Televizní reklama je opravdu drahá.
Vy jste v oboru pracovala odjakživa, ať už v Ústavu lékařské kosmetiky nebo ve Státním statku v Jenči, kde jste vyvinula svůj první výživný ochranný krém. Ale na začátku byla Vysoká škola chemicko-technologická. Proč zrovna tahle těžká škola?
Chtěla jsem studovat humanitní vědy, jenže mladík, se kterým jsem chodila, byl blázen do chemie. No a protože se dostal na VŠCHT, šla jsem za ním. Dokonce jsem se dostala na organickou chemii, což bylo tehdy výjimečné. A musím říct, že jsem nikdy nelitovala.
Jakou funkci u vás zastává vaše dospělá dcera Jana? Kdysi jste říkala, že firmu převezme. Už se tak stalo?
Dcera je obchodní ředitelka. Firmu postupně přebírá a do příštího roku to bude hotové. Já zatím pracuju ve vývoji, alespoň v té době, kdy jsem fyzicky ve formě.
Jak s vámi zamával těžký úraz a následná složitá operace páteře?
Po operaci jsem se víc než rok učila chodit, ale stejně ještě dobře neovládám plosky nohou. Musím na sobě tvrdě pracovat, ale zároveň se šetřit, poctivě cvičit s mojí fyzioterapeutkou a docházet na kontroly do Centra pohybové medicíny Pavla Koláře, kde nade mnou bdí paní doktorka Liščáková.
Můžu se zeptat, co se vám vlastně stalo?
Postupně se mi rozpadly dva obratle v páteři. Doktoři doporučili operaci a z té vyplynulo dvanáct šroubů v páteři. Na tyhle problémy jsem si zadělala asi tím, že jsem se přes deset let starala o maminku, která byla po mrtvici, a já ji musela pořád tahat. To bylo ještě před narozením dcery, tehdejší manžel mi v tom nepomáhal. No a taky jsem jako správný workoholik neznala odpočinek. Pak se to asi sečetlo a moje zdraví na to doplatilo.
Jak se o vás po operaci postarala dcera?
Po dvou měsících si mě vzala z rehabilitačního zařízení domů a zařídila mi velmi tvrdou rehabilitaci, která probíhala třikrát týdně, mimo to masáže a lékařský dohled. Sjednala mi taky asistentku na všední dny. Ta se mnou byla doma a se vším mi pomáhala.
V takové situaci asi hodně trpí psychika. Jak jste se s tím vším vyrovnávala?
Máte pravdu, psychika byla bídná, stále se však zlepšuje. Hodně pomůže, když se z nemocnice dostanete zase domů, to je obrovské povzbuzení. Rehabilitace je pak o dost jednodušší. Ale netvrdím, že snadná.
Co byste poradila lidem, které něco podobného postihne?
Aby se pokud možno nestáhli do sebe, ale začali na sobě pracovat jak fyzicky, tak psychicky. Dcera mi dala plakát „Nefňukej a makej“, tak jsem makala. Hlavně jsem dostala zákaz říkat „to nejde, nepůjde, spadnu“. Musí to jít. A taky bych snad ještě poradila, aby pacienti byli trpěliví a poslouchali lékaře.
Udělala byste dneska ve svém soukromém životě něco jinak?
Asi bych víc zvolnila v práci a mnohé z toho, co jsem si brala na sebe, bych delegovala na jiné. Ale pozdě „bycha“ honit.
Jak o sebe pečujete? Máte všechny vaše produkty vyzkoušené na vlastní kůži?
Mám, podílím se i na testování novinek. Miluju tonikum Hydroperfekt, Aktivující výživný krém s ASC III, Konopný sprchový olej, Konopné tělové mléko, Bylinné tělové máslo. Ještě pár novinek letos chystáme a na ty se těším velmi.
U čeho si nejvíc odpočinete?
Nerada vstávám, takže když to jde, nechávám si všechna jednání až na poledne. Hrozně ráda čtu. Trpím zlozvykem, který se dá nazvat „ještě jednu kapitolu“ – a najednou je ráno. Taky největší radost mi udělá, když dostanu nějakou hezkou knížku, třeba od Vlastimila Vondrušky nebo Ivanky Deváté. Ale potěší mě i pouhé zastavení v prodejně knih. Knihoven mám doma několik, ale už bych potřebovala další místnosti. Radost mi udělají i lístky do divadla nebo když zajdu s někým na dobrý oběd.
Čím si vy sama sobě děláte radost?
Hlavně když si pustím klasiku nebo gospely na CD, případně v televizi. Baví mě třeba program ČT Art.
Máte nějaké místo, kam se ráda vracíte?
Jednoznačně to jsou Poděbrady, město mého dětství a dospívání.
