Řekové si umějí život užít. To znamená, že se rádi scházejí ve velkém počtu u skvělého jídla, mlsají, pijí víno, baví se, smějí se. O Vánocích to platí dvojnásob. Vánoce v Řecku začínají už od poloviny listopadu a trvají vlastně čtyřicet dnů. Ano, i to je důkaz, že Řekové přistupují ke všemu velkoryse.
Ovšem pozor, tímto je míněn předvánoční půst. Takže správný Řek, který se snaží dodržovat tradice, se od poloviny listopadu vzdává masa, mléčných výrobků a jí především ryby. Mezi 25. prosincem a 6. lednem pak nastává čas, kdy se v Řecku zpívají koledy, rozdávají dárky, dodržují se různé zvyky a hoduje se. Při slavnostní hostině 25. prosince se jí kourabiedes, máslové sušenky a melomakarona, zákusek ve tvaru vejce. Jí se masové rolády, jí se toho spousta, ale jednou z hlavních hvězd večera je christopsomo. Něco mezi chlebem a vánočkou, tedy pecen plný mandlí, rozinek, sezamu, skořice a dalších složek. Ale co je hlavní, každý si ho zdobí podle sebe. Velmi často výzdoba na něm má znázorňovat životní styl rodiny, pracovní profese jejich členů. Tak jsou na těchto buchtochlebech z těsta zhotovené a nalepené různé figury, lodičky, zvířata, předměty nebo tam jsou vytvořeny symboly z oříšků, z rozinek. Celé to připomíná mnohdy neumělé výtvory dětí z hodin ručních prací, ale celé je to proklatě dobré a milé. Hlavně dobré. Skvělé. Úžasné.
Správný christopsomo totiž obsahuje kromě klasických složek jako je mouka, droždí, rozinky, cukr, také červené víno, anýz, hřebíček, semínka z šišek borovic, pomerančový džus a muškátový oříšek. Takže je jasné, že takové pečení voní, a to tak, že se vůně line z domů, až voní celé vesnice, celá městečka.
Řekové této pochoutce říkají Kristův chléb a zpravidla do ní dávají velmi kvalitní, drahé suroviny. Zkrátka, jde o prestižní záležitost a zároveň vyjádření víry.
Kdo někdy byl hostem nějaké řecké rodinné slavnosti, dovede si představit, že řecká vánoční hostina je zážitek, na který se nezapomíná. A právě christopsomo je jednou z věcí, která má na tom velkou zásluhu.