V roce 2017 dosáhl průměrný čistý roční peněžní příjem osoby v domácnosti 182 400 Kč. Měsíčně pak vycházel průměrný příjem na 15 204 Kč. Do čistého peněžního příjmu domácnosti přitom počítáme různé typy příjmů – ze zaměstnání, z podnikání, další samostatně výdělečné činnosti, patří sem samozřejmě důchody, sociální dávky a také třeba příjmy z pronájmu či úroky z bank. Tento celkový příjem se pak přepočte na každou osobu v domácnosti, čímž se zohlední počet jejích členů.
Jak jsou na tom čeští penzisté?
Roční příjmy členů domácností důchodců činí v průměru 156 tisíc korun. Je to tedy o 26 tisíc Kč korun méně je průměr osoby v domácnosti. Ovšem například oproti domácnostem osob samostatně činných, tj. podnikatelů, již zaostávají důchodci o téměř 50 tisíc. Pokud bychom brali do úvahy nikoli ekonomickou aktivitu, ale samotný věk, pak příjmy domácností, v nichž žije osamělý senior nad 65 let, lehce přesáhly úroveň 170 tisíc korun ročně, což je ale skoro o sto tisíc korun méně, než byly příjmy domácností jednotlivců pod 65 let.
Domácnosti, které nedosáhnou na předem matematicky propočítanou sumu příjmů, se dostávají do ohrožení takzvanou příjmovou chudobou. Pro domácnost jednotlivce ležela loni tato hranice na částce 11 963 korun na měsíc. Pod ní spadlo necelých 15 procent domácností důchodců. „Další ukazatel, který měříme, je takzvaná míra materiální deprivace,“ řekla Táňa Dvornáková z Českého statistického úřadu. Udává podíl domácností, které si z finančních důvodů nemohou dovolit čtyři a více z devíti předem stanovených položek, jako je třeba týdenní dovolená, automobil, nečekaný výdaj, splácení plateb, vytápěný byt a další. Míra materiální deprivace v České republice má od roku 2014 výrazně klesající tendenci. U důchodců jen lehce překročila 3 procenta.
Ukázalo se, že nejohroženější skupinou u obou ukazatelů jsou domácnosti tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a osamělí senioři ve věku 65 let a starší, a to převážně ženy.
No a jak je to s druhou stranou mince - kam ty obdržené peníze zase od seniorů putují?
„Nikoho asi nepřekvapí, že nejvíce důchodci zaplatí za potraviny a bydlení. V Česku to představuje asi 53 procent všech spotřebních vydání,“ uvedla Dvornáková.
Bydlení, voda, energie a paliva stojí naše nepracující důchodce dokonce nejvíce z celé Evropské unie. Připadá na ně přes 28,6 % spotřebních výdajů. U položky, která pro lidi staršího věku hraje významnou roli, tedy u výdajů na zdraví, naopak Česká republika patří k zemím s nízkým podílem. Konkrétně činí 4 procenta. Nejmenší zdravotní výdaje mají senioři v Norsku, pouhých 2,7 % z výdajů.
Na dopravu vynaloží čeští důchodci necelých 7 procent, přitom například ve Slovinsku je to více než dvojnásobek. Za poštu a telekomunikace vydají důchodci 3,8 procenta ze všech spotřebních výdajů. V Evropě je to nejvíce v Maďarsku a Chorvatsku, nejméně v Rakousku.
Švédsko, Rakousko, Finsko a Irsko jsou státy, jejichž důchodci více než 10 procent svých výdajů směřují do rekreace a kultury. Ve Švédsku dokonce téměř 15 procent. Naopak rumunští, makedonští, bulharští, srbští a řečtí důchodci pouze mezi třemi a čtyřmi procenty. Naši senioři jsou v téhle oblasti někde uprostřed pelotonu, do rekreací a kultury vkládají něco pod devět procent ze svých výdajů.
Nezbývá než si přát, aby příjmy seniorů neustále stoupaly a naopak výdaje se držely v přijatelných hranicích, které jim umožní spokojený a plnohodnotný život i v pokročilejším věku.
Jiří Pekárek
