Je krásný, podzimní čas, přesto, když má člověk smutek na duši a ani zdravím moc neoplývá, přijde mu velmi vhod pozvání na vzpomínkový recitál a jak jinak, než věnovaný zesnulému Karlu Gottovi. Kolínská skupina Mahlzeit jej příhodně uvedla jako Pocta Karlu Gottovi a na něj jsem spolu s manželem přijala pozvání od majitelů Tradice 1984 manželů Pokorných.
Bylo doslova nabito, ale ne až tak, aby se krásné prostředí Kavárny Tradice změnilo v tlačenici, prostě šlo o příjemné posezení v útulném a stylově laděném prostředí s kávou, dortíčkem, vínkem. Hrstka nadšenců, na které se už v kavárně nedostalo místo, statečně poslouchala i na venkovní terase kavárny. Pro velký zájem bude recitál zopakován ještě i 30.10.2019, což i o něčem vypovídá.
Úderem půl sedmé začal úvodní písní Měl jsem rád a mám vzpomínkový večer na Karla Gotta.Jelikož recitál se uskutečnil v Kavárně Tradice 1894, což je komorní prostředí, skupina Mahlzeit zvolila vystoupení pouze ve dvou členech. Petr Konývka se zhostil moderování recitálu a zpěvu a na klávesy ho bravurně doprovodil Tomáš Tesař. Recitál byl rozdělen na dvě části. V první části zazněly nejen skladby, které nebyly až tak známé, avšak i ty známější z dob začínající kariéry. První polovina končila emotivní písní Kam tenkrát šel můj bratr Jan, věnovaná Janu Palachovi. Po přestávce recitál pokračoval dvěma moravskými písněmi, zazněla úvodní píseň k seriálu Cirkus Humberto, neopomnělo se ani na Karlovu oblíbenou skladbu Být stále mlád a ještě i několik dalších hitovek. Druhou část a tím i celý recitál končila dojemná, milostná píseň Stokrát chválím čas.
Sympatický a usměvavý Petr Konývka nás slovem velmi poutavě provedl recitálem, kde zmínil určité životní etapy Mistra a s nimi spojených písní. Jeho slovní projev byl vtipný, lehce s nadhledem. Z jeho zpěvu se dalo vyposlechnout, že Gottovy písničky mu nejsou cizí, že je má rád a umí je i velmi dobře a procítěně zazpívat, což ocenilo publikum potleskem nejen za každou písní, ale i v závěru, kdy hudebníci museli i něco přidat. Petr a Tomáš tvoří umělecky sehranou dvojici, díky níž jsme všichni byli obohaceni krásným hudebním zážitkem, za který jim právem patří velký dík publika. Osobně jsem byla zvědavá, jak dopadne interpretace Mistrových písní, protože to chce odvahu a i notnou dávku troufalosti. Oboje měli a spolu s hudebním umem to překvapivě dobře zvládli.
Jinak celá kapela Mahlzeit je složena z členů:
Petr Konývka - zpěv
Eliška Tesařová - zpěv
Tomáš Tesař - piano, vocal
Honza Škarvada - baskytara, kontrabas
Martin Janovský - bicí, perkusee
Třeba zmínit, že kapela mladých, nadějných umělců koncertuje nejen v Kolíně v Tradici 1894, ale i ve Ville Romantice a mimo Kolín třeba v Kutné Hoře – Kafírnictví-Tvoje dílna, v Malešově u Kutné Hory, v Dobšicích a na dalších místech, převážně v komorním prostředí.
Pokud budete poblíž míst, kde kapela má vystoupení, nenechte si koncert ujít. Poslech hudby v jejich podání vás odmění krásným hudebním zážitkem....
Za mě mohu říci, že vzpomínkový recitál mi hodně srovnal niterné city. Krásné písně Karla Gotta v podání mladého, nadějného zpěváka Petra Konývky měly takovou hloubku okamžiku, že se mi a mému muži nechtělo v nočních hodinách ani trochu pomyslet na návrat domů. Jeho zpěv byl hodně procítěný a písně zněly fakt nádherně. Dali jsme si ještě malou noční kávu, abychom recitál zhodnotili, a pak jsme vyrazili do podzimní, nezvykle teplé, mlhavé noci. „Byl to moc krásný zážitek“, zaznělo téměř shodně z našich úst, když při jízdě autem zrovna v rádiu hráli Karla s písní Země vstává....
Nezbývá mi, než u příležitosti této prezentace ještě zmínit Karla, který byl jakýsi rytíř galantnosti, elegance, noblesy, s nenapodobitelným, podmanivým hlasem a dobrým srdcem. Zpěvák, který se rodí jednou za sto let. Byl by určitě nadšen, jak mladí přebírají a dál šíří jeho písně, v nichž bude žít pro další generace. A to hlavně proto, že jeho písně, na rozdíl od řady jiných, dnes hraných a mnohdy nic neříkajích, vždy měly posluchačům co říci, jsou protknuté láskou, touhou, jsou plné života. Nádherná slova textařů, na které měl Mistr štěstí, krásně doplňuje podmanivá, líbivá hudba většinou z dílny Karla Svobody. A Karel mistrovsky všechny tyto atributy spojil do svého hlasu, k projevu přidal svoji přirozenou noblesu a to ho vyneslo na výsluní populární hudby nejen u nás, ale po celém světě a to na dlouhá léta.
Prostě: ...Forever young ..být stále mlád, to bych si přál být stále mlád... Bohužel Karle, ten nahoře to měl jinak v plánu po Vašich osmdesátinách. Asi Vás netrpělivě čekal andělských chór před tím Vaším prvním nebeským koncertem. Věřím, že byl určitě vydařený, stejně jako krásné, hodně dojemné a zároveň poslední pozemské rozloučení ze sv. Víta písní Už z hor zní zvon, už tmí se kraj...Ve Vašem podání se píseň nesla chrámem, prostě okázalá pocta, pocta, která sluší jen králi....
Vy Karle, ač osmdesátník, budete žít ve svých písních věčně a to je jisto jistě víc, než být stále mlád....
foto: úvodní - Tradice 1894 / se souhlasem majitelů/ další Ing. Jiří Novák
