Při jednom výletu s kolegy ze zaměstnání na začátku 80. let jsme zašli do hospody v Ondřejově. U stolu seděli dva pánové. Dali se s námi do řeči. Jeden z nich mi po chvíli podal vizitku s prosbou, abych mu někdy zavolala. Z ní jsem se dozvěděla, že je vedoucí jednoho z oddělení Astronomického ústavu ČSAV. Kamarády to velmi pobavilo, dotyčný byl okamžitě přejmenován na ředitele zeměkoule. Zatelefonovala jsem mu za dva dny nato. Do Ondřejova jsem s ním pak jezdila přes tři roky. Můj astronom přespával v domku patřícím AÚ (na fotce ten dlouhý bílý). Když nepracoval, především jsme jezdili na kole. Báječný byl sešup do Chocerad; zpátky jsme ovšem museli kola vytlačit. Hezký byl také výlet do nedalekých Ladových Hrusic. V Ondřejově byl vždy krásně čistý vzduch, protože nikde nečoudily komíny, aby astronomové mohli dobře pozorovat oblohu. Seznámila jsem se s kolegy svého astronoma, na návštěvu zašel i pan doktor Grygar. Stala jsem se mimořádnou členkou Astronomické společnosti, chodila na její akce do planetária. Po skončení vztahu jsem přestala do Ondřejova jezdit a obec i astronom postupně upadli v zapomnění.
Na Ondřejov jsem si vzpomněla nedávno, když jsem přemýšlela, kam bych se ještě mohla vydat v rámci výletů Do stovky. Zeptala jsem se Jitky, zda by jela se mnou. Ochotně souhlasila. Byla jsem moc ráda, že se k nám přidala i Olga. Jely jsme příměstským autobusem od metra Háje. Děvčata zadarmo, já, teprve pětašedesátiletá mladice, za šest korun. Po více než 35 letech jsem Ondřejov téměř nepoznala. Na místě hospody byl nějaký obchod, přibyly nové domy. A především – vyrostly stromy. Takže hvězdárna nebyla zdálky vůbec vidět. Na louce pod ní mne překvapil desetimetrový radioteleskop používaný k výzkumu slunce. Červené budovy původní hvězdárny byly stejně malebné jako tenkrát. Ve štítu bílého domu s věžičkou jsme si všimly poslední věty básně Seděly žáby v kaluži z Nerudových Písní kosmických: JSOU-LI TAM ŽÁBY TAKY?. Pod věžičkou možná rozeznáte nápis Z JADÉRKA STROM VYRŮSTÁ. Nový byl pro mne pomník J. V. Friče.
Výlet se nám moc líbil. Náladu nám nezkazilo ani zamračené nebe a občasný déšť. Po asi pětikilometrové procházce jsme se dobře naobědvaly v příjemné pizzerii. Mile nás překvapilo, že ten den dávali ke kávě zdarma štrůdl s ořechy a se šlehačkou. Chcete-li, projděte se Ondřejovem s námi.
Ondřejov leží ve výšce přibližně 500 m nad mořem. Hvězdárna stojí nad obcí na kopci Žalov. Patří k nejvýznamnějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě. Za datum jejího založení je považován rok 1898, kdy český průmyslník, amatérský astronom, syn známého revolucionáře, Josef Jan Frič zde zakoupil pozemek pro stavbu své soukromé observatoře. V kupoli observatoře o průměru 21 metrů je umístěn největší zrcadlový dalekohled v ČR – průměr hlavního zrcadla činí dva metry. Používá se především k získávání spekter různých typů hvězd. Do provozu byl uveden v roce 1967. Šedivý dům poblíž hvězdárny (na fotografii) je provozní budova dalekohledu.
