Na Kynžvartu můžete relaxovat jako kancléř Metternich
Foto: archiv, Národní památkový ústav

Na Kynžvartu můžete relaxovat jako kancléř Metternich

7. 10. 2019

Zámek ležící v blízkosti Mariánských Lázní patří k památkám vyhledávaným milovníky umění i zahradnické architektury. Nad instalacemi v interieru bdí Národní památkový ústav. Na prohlídku státního zámku nás pozval kastelán Ondřej Cink.

Zámek Kynžvart byl ve své novodobé historii uzavřen kvůli dřevokazné houbě. Jak dlouho trvala rekonstrukce?
Zámek Kynžvart byl před svým uzavřením nejnavštěvovanější památkou v Západočeském kraji (dnes Plzeňský a Karlovarský kraj) a patřil mezi nejvíce navštěvované zámky v Československu. Ročně ho navštívilo přes 150 tisíc turistů. Uzavřen byl od roku 1976 do roku 1994. Od té doby byl postupně zpřístupňován, jak postupovaly obnovovací práce. V celé své kráse byl zpřístupněn až v roce 2000 za finančního přispění Evropské unie. Za příkladnou památkovou obnovu získal zámek v roce 2001 cenu Europa nostra. Je to takový památkový Oscar.

U vás je jedno z nejstarších muzeí v Česku. Co tato sbírka představuje a které předměty patří k nejvzácnějším?
Kynžvartská muzejní sbírka se vyvíjela postupně. Stejně jako jiné šlechtické rody sbírali Metternichové vzácné a cenné věci a vytvářeli z nich kolekce, původně určené pro sebe a své přátele. V roce 1828 obohatil kynžvartské sbírky tehdejší majitel zámku rakouský kancléř kníže Metternich o kolekci antikvit bývalého chebského kata Karla Hussa. Ten se stal prvním kustodem kynžvartského zámeckého muzea, které bylo současně zpřístupněno veřejnosti. Základem původního muzea byla mineralogická sbírka, numizmatická sbírka, zámecká knihovna a kabinet kuriozit. Základy muzea byly vtěleny do fideikomisu, tzv. nedělitelného majetku, který dědil vždy nejstarší mužský potomek rodu. Velmi cenná je zámecká knihovna, která obsahuje konvolut přibližně 150 rukopisů, z nichž nejstarší pochází z 8. století. Návštěvnicky nejatraktivnější je tzv. kabinet kuriozit, který čítá zhruba 2000 předmětů, z nichž každý je spojen buď s nějakou osobností dějin, místem či událostí. Jen zázrakem se podařilo toto bohatství uchovat. 

Co pro Kynžvart představovalo působení kancléře Metternicha?
Kynžvartské panství se stalo rodovým zbožím Metternichů v roce 1630 (v držení ve formě zástavy bylo od roku 1623). Kancléř Metternich měl pro rozkvět zámku zásadní význam. V době, kdy vrcholila jeho politická a diplomatická kariéra, potřeboval nějaký prostor pro relaxaci, reprezentaci a neformální jednání. Tímto místem se stal právě Kynžvart. Stal se vedle vídeňského paláce symbolem jeho moci a úspěchu. Současně sloužil jako místo setkávání evropské aristokracie a diplomatů. Kancléř Metternich zámek a jeho okolí velkoryse přestavěl do podoby tzv. vídeňského klasicismu. Zámek splňoval na svoji dobu nejmodernější standardy a současně byl vybaven luxusním vybavením a cennými sbírkami.

Při prohlídce návštěvníci projdou na 25 místností. Kterou z nich máte nejraději a proč?
Zámek mohou v současnosti navštívit návštěvnici na dvou základních okruzích – zámeckých interiérech knížat Metternichů a zámeckém muzeu. V hlavní sezoně bývají v nabídce i doplňkové okruhy: zámecký park a dětské prohlídky. V posledních dvou letech probíhá částečná reinstalace expozice, místnosti jsou obohacovány o desítky předmětů z depozitáře, mezi nekrásnější patří společenský sál a zámecká jídelna s instalací zlacených nástolníků. Jedná se o stolní soupravy z majetku knížat Metternichů – unikátní kolekci v České republice. Tyto stolní soupravy vytvářely základní architekturu slavnostních tabulí. Na Kynžvartu se podařilo vyinstalovat tři zlacené nástolníky do podoby, jak byly kdysi používány, tedy rozmístěné v určitém ikonografickém konceptu, doplněné o květiny, cukrovinky a svíce. Ve společenském sále – mimochodem největším sále na zámku – je evokována historická událost – honorární banket u příležitosti návštěvy císaře Ferdinanda I. na Kynžvartu v roce 1835. Tabule je dlouhá 11 metrů a je prostřena pro 24 osob.

Kdy a proč se z Kynžvartu ztratil pozlacený kočár?
Ten na Kynžvartu nikdy nebyl, nejsme na Hluboké…lidé si to často pletou. Dodnes je na Kynžvartu dochován reprezentativní kočár knížete a kancléře Metternicha, který v roce 1813 dostal od samotného císaře Františka I. u příležitosti povýšení rodu Metternichů do dědičného knížecího rodu. Jde o velmi cennou technickou památku. Kočár je přístupný jen v rámci sezonních výstav, ale bude součástí nové expozice Kynžvartské daguerrotypie.

Váš objekt je velmi vstřícný k seniorům. Co vše pro ně děláte a kolik činí vstupné pro tuto skupinu?
Zámek Kynžvart má to štěstí, že je plně bezbariérový. Není na nějaké skále či útesu, ale je postaven velmi pohodlně v údolí. Z parkoviště se sestupuje k zámku po mírném návrší, zámecká expozice vede převážně v prvním patře a v zámku je vybudován výtah, kterým je možné se dostat do prvního patra třeba i na vozíčku. K dispozici je i bezbariérový záchod. Senioři nad 65 let mají možnost využít slevu ze základního vstupného. Na každý ze dvou základních okruhů je cena 110 Kč. Pokud si však návštěvník zakoupí oba okruhy najednou, může dostat další slevu.

Zámek obklopuje park patřící k největším v zemi. Můžete představit jeho nejvzácnější rostliny a stavby?
Kancléř Metternich při své velkorysé přestavbě obklopil zámek rozsáhlým přírodně krajinářským parkem, jeho synem ještě rozšířeným. Současná rozloha zámecké parku činí 293 ha a patří mezi největší v České republice. V areálu se nachází řada drobných staveb, z nichž některé sloužili od počátku pro potěchu návštěvníků. První v řadě je lesní kaple sv. Kříže, která patří mezi unikátní stavby v České republice. Architektonicky jde o vzácnou dřevěnou halovou konstrukci, která měla svůj předobraz či inspiraci v parku u zámku Luxemburg, který sloužil jako letní sídlo císaře Františka I. Právě odtud si totiž kancléř Metternich vypůjčil dvorního zahradníka Johanna Michaela Riedla von Leuernstern, který je autorem i části zámeckého parku v Kynžvartu. Další významnou stavbou v parku je čajový pavilon, který sloužil k odpočinku anebo památník dvou císařů na tzv. Františkově vrchu. Se zámeckým parkem v Kynžvartu je neodmyslitelně spojena rostlina původem z Ruska – bolševník velkolepý. Podle neověřené tradice dostal první semena této dnes invazivní rostliny kancléř Metternich od ruského cara při Vídeňském kongresu. Pravdou je, že pěstování bolševníku na Kynžvartu je doložena až k roku 1864, tedy do doby působení jeho syna Richarda. Bolševník je dnes potírán jako nebezpečná a invazivní rostlina, nicméně do 50. let 20. století byla pěstována jako okrasná kytka. A ano, pokud její působení ohlídáme, jedná se o mimořádně krásnou a doslova velkolepou rostlinu.

Většina českých hradů a zámků sloužila jako kulisa filmům a pohádkám. Co se natáčelo na Kynžvartu?
Nesmazatelně se do české filmografie zámek Kynžvart zapsal filmem Kdyby tisíc klarinetů. Dnes spíše muzikál pro pamětníky. Na Kynžvartu se sice natáčelo i později, ale žádný nedosáhl takové slávy jako klarinety. V současné době není zámek Kynžvart pro filmaře příliš atraktivní, většina věcí se v současnosti natáčí v ateliérech nebo lokacích poblíž velkých center, zejména Prahy. Zámek Kynžvart se objevuje ve filmech spíše jen v exteriérech jako doprovodná kulisa. Možná je to dobře, neboť natáčení v dnešním podání není vždy nejcitlivější k památkovým hodnotám budov, jako jsou hrady a zámky. Mnohem raději půjčujeme dochované historické artefakty jako kulisy do filmů. Příkladem je část nástolníků do filmu Obsluhoval jsem anglického krále.

 

Božena Hažová

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Kolářová
Zajímavé.
Alena Vávrová
Bohužel neznám, jen z fotografií. Ale je to tam krásné.
Rostislav Mraček
Navštívili jsme letos. Moc pěkné! Ovšem v městečku, či snad vsi, Lázně Kynžvart, jako by se zastavil čas. Nevzhledné, šedivé, neupravené.
Dana Puchalská
Na zámku jsem byla v roce 1971 s rodiči . Pamatuji se, že byl ten den zavřený, ale na nádvoří byly různé kočáry. A to se mi jako malé holce velice líbilo. Potom jsem tam už nikdy nebyla. A když se tak dívám na fotografie, musím uznat že je krásně zrekonstruovaný.