Na Brdy k pravěkému moři, kde hledal Joachim Barrande

Na Brdy k pravěkému moři, kde hledal Joachim Barrande

13. 6. 2014

V českém znaku je lev, i když tu žije jen v zoologických zahradách a ani s národní povahou nemá v poslední době mnoho společného. Naproti tomu trilobit by byl jako heraldické zvíře mnohem vhodnější. Nejen proto, že u nás žilo mnohem víc trilobitů než lvů, ale také proto, že tento živočich prostřednictvím Joachima Barranda proslavil naši zemi ve světě možná víc než třeboňský kapr.

Místa největšího výskytu jejich zkamenělin přitom leží přímo v hlavním městě, my se ale za nimi tentokrát podíváme kousek dál: do Brd nedaleko Jinců. Pokud tedy před podzimním počasím zrovna neprcháte k moři skutečnému, můžete si udělat výlet k moři pravěkému. No, ono to vlastně bylo spíš jezero než moře..., ale nepředbíhejme. Dokonce, i kdyby vás dostihl sníh, nic se neděje: po Brdech vede mnoho značených cest, které slouží i běžkařům. Obzvlášť oblíbená je "hřebenovka" po červené turistické značce.

Brdy mají i tu výhodu, že jsou snadno dostupné hromadnou dopravou – několika železničními drahami i autobusy.

Exploze života

Zatímco mezi druhohorními dinosaury se odehrává celá řada více či méně slavných filmů, do prvohorní éry zavedl své hrdiny jediný: nezapomenutelná Cesta do pravěku Karla Zemana. Na samém konci se skupina chlapců plujících proti proudu Řeky času dostane až na břeh prvohorního oceánu – a najde zde živého trilobita. Co by se stalo, kdyby nahlédli pod hladinu tohoto oceánu?

Před asi 570 miliony let se na naší planetě odehrálo něco, co vedlo k náhlému vzniku velkého množství živočišných druhů. Fauna, skládající se dosud především z primitivních mikroskopických jednobuněčných organismů, se náhle rozrostla o složité tvory, jež se stali přímými předky většiny vývojových linií živočichů: někteří z nich i předky našimi.

Odborníci toto klíčové období nazývají kambrium a soudí, že za explozi života může objevení zelených řas, které začaly ve velkém produkovat kyslík. Díky tomu mohly organismy přejít na vydatnější "pohon" a začít se prudce rozvíjet.

Kdyby se tedy chlapci ze Zemanova filmu ponořili do kambrického moře, pak by asi zažili překvapení. Ve vodě úplně chybí ryby a další obratlovci, místo nich tu plavou pouze medúzy a podobní primitivní tvorové. Pestřejší je život dna. Nechybí bohatá mozaika korálů, měkkýšů, ostnokožců, ale jednou z největších skupin jsou právě trilobité. Pro nás je ovšem v tuto chvíli důležité především to, že památky na toto klíčové období evoluce se nacházejí právě v Brdech.

Pravěké Brdy bychom ale asi nepoznali. Tam, kde jsou dnes malebné kopce, se přibližně před 570 miliony let během takzvaného kadomského vrásnění vytvořila rozsáhlá pánev nazývaná příbramsko-jinecká, kterou zaplnilo velké sladkovodní jezero. Přestože jej zanášely usazeniny spláchnuté z okolních hor, pohyby zemské kůry vedly k jeho neustálému prohlubování. Později se spojilo s nedalekým mořem a v jeho vodě rostl obsah soli.

Tak se na dně postupně vytvořily silné vrstvy sedimentů, do nichž se zapsala historie oblasti. Jsou tu památky na hory, které už dávno spláchly deště, na sopky, jež dosoptily, a na živočichy, které známe jen ze zkamenělin. Především na trilobity, jejichž výskyt je ve zdejších břidlicích neobyčejně hojný.

Ze života trilobitů

Trilobité se živili a pohybovali nejspíš podobně jako dnešní raci: většinu času lezli, aby sbírali drobné organismy, nepohrdli však ani uhynulými tvory. V případě potřeby se zavrtali do bahna nebo plavali nízko nade dnem. Většina z nich měla dobře vyvinuté složené oči. Když hrozilo nebezpečí, trilobit dokázal své článkované tělo stočit tak, aby chitinový krunýř kryl i měkkou spodní část. U některých druhů se přitom ostny a výčnělky krunýře nastavily do takové polohy, že tvor vytvořil ostnatou kouli.

Během života trilobit několikrát svlékal krunýř – velká část zkamenělin nejsou pozůstatky živočicha ale pouze jeho "odhozené svrchníky". Jeden dospělý tak může mít na svědomí pěknou řádku zkamenělin. Většina trilobitů je dlouhá jen několik málo centimetrů, někteří měří dokonce pouhé milimetry. Nechybí ale ani obří druhy dosahující délky několika desítek centimetrů. Český rekord drží trilobit nalezený v roce 2001 u obce Kosoř. Podle úlomků nekompletní zkameněliny vědci usoudili, že měřil až 40 centimetrů. Až 35 centimetrů dorůstali trilobiti Hydrocephalus carens, které nacházel již Joachim Barrande právě v okolí Jinců.

Barradne ovšem nebyl první, kdo se zabýval historií pravěkého života v Brdech. Už za časů panování Marie Terezie je tu hledal všestranný učenec Ignaz Born a spolu s ním i hrabě Josef Kinský. Nálezy jineckých trilobitů zkoumal také zakladatel Národního muzea Kašpar hrabě Šternberk a další slavní vědci 18. století. Nesmrtelnou slávu českého pravěku ale založil až Joachum Barrande, Francouz, který se v Praze usadil roku 1832. Jeho převratná a důkladná práce Systeme silurien du centre de la Boheme, jejíž první díl vyšel roku 1852, došla mezinárodního uznání a způsobila, že české prvohorní fosilie se v paleontologii definitivně staly pojmem.

Dnes bohužel na systematický paleontologický výzkum jinecké oblasti chybí peníze a naleziště devastují komerční sběrači pracující pro mezinárodní překupníky. Z vědeckého hlediska jsou takto "objevené" zkameněliny téměř bezcenné, protože chybí to nejdůležitější: přesný popis okolností nálezu.

objevy trilobiti výzkum
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.