Možná jste dosud ve svém okolí takový případ neměli, možná ano. Věřte, že jich jsou – bohužel – tisíce a my víme, jak jim pomoci. Prostřednictvím nadace Dobrý anděl.
Dobří andělé pomáhají rodinám, kde se vyskytlo onkologické onemocnění nebo u dítěte i jiné závažné onemocnění, a které se vlivem této nemoci dostaly do finanční tísně. V srpnu Dobří andělé podpořili 3642 rodin celkovou částkou 21 723 547 korun. Z této obrovské sumy obdržely rodiny celkem 21 723 547 Kč. Jo, čtete dobře. Ani korunu si nevzali zaměstnanci, ani koruna nešla na propagaci, na cestovní výlohy, na administrativu. Dobrý anděl předá každou korunu, kterou mu pošlete, některé z rodin, které je potřebují. Jak je to možné? Čtěte v zítřejším pokračování příběh Petra a Honzy!
A kolik tedy rodiny dostávají? To je přece jednoduché. Každá dostala 21 723 547 Kč děleno 3642 rodin, tedy 6091 Kč. Každá. V červenci to bylo trošičku jinak a v září to bude zase jinak, protože každý měsíc se vybere trochu jiná částka. Vždy se však celá rozdělí. A všem stejně, protože jak chcete určit, kdo má dostat víc a kdo míň? Jak složité by to bylo, jak nákladné by to bylo a jaké nechtěné konflikty a zklamání by to vzbuzovalo!
Kolik těch dárců vůbec je? V naší zemi už žije 105 255 Dobrých andělů - to je skoro přesně každý stý občan. Existuje dokonce mapa, z níž je vidět, kolik dobrých andělů ve které obci žije. Tak třeba v Hodkovicích n. M. je nás 23. Podobně v ostatních obcích. Tak třeba ve vsi Brloh, kde žije známý íčkař Libor, bydlí jeden anděl (kdo by to asi tak mohl být?). Zlaté hory v Jeseníkách, odkud je Elena V., obývá 17 andělů. Alena Tollarová je z Roudnice, tam jich je 139, však to je taky větší město. Mrkněte na mapu. Jistě i mezi vámi čtenáři jsou dobří andělé. Napište to, ukažte, že existujete. (Chápu, spousta z nás přispívá jinde, kde je to zapotřebí. Já si myslím, že být ve stáří slušný a udělat něco dobrého, vytváří svým způsobem korunu vlastního života, ale nevadí mi, když to někdo chápe jinak.)
Jak se rodina k Dobrému andělu dostane? Lékaři a sestry na všech onkologických pracovištích v zemi Dobrého anděla znají a okamžitě jej doporučují všem, u nichž tuto potřebu vidí. Přes tři tisíce lékařů a sester se na tom dosud podílelo.
O koho jde? Příběh Tondy
Jedním z nemocných je malý Tonda. Bydlí na Jičínsku. Fotky u tohoto článku nejsou pouze „ilustrační“, ani nejsou upravené na počítači. Jsou to skutečné fotky skutečných lidí, Tondy a Marušky a jejich rodičů Lucie a Radka.
Měsíc před narozením druhého potomka si manželé Lucie a Radek z Jičínska vyslechli diagnózu svého prvorozeného syna Tondy.
„Z občasné bolesti nožiček, nočního pocení a zvýšených horeček, při kterých se začaly dělat ošklivé tmavé modřiny, se stala leukémie. Byl to pro nás šok. O to větší, když jsem zjistila, že nemohu doprovázet svého syna v nemocnici při hospitalizaci. Pro těhotné ženy je tam částečně vstup zakázán, mohlo by to mít zdravotní dopad na naši nenarozenou dceru Marušku,“ vysvětluje Lucie, která je na mateřské dovolené.
Nechat syna samotného v nemocnici nepřipadalo v úvahu a tak svou práci servisního technika zemědělských strojů přerušil Radek. Tím jejich domácnost přišla o rozhodující finanční příjem. Naštěstí pomohli Dobří andělé.
„Hned následující měsíc jsme dostali první finanční příspěvek, který nám pomohl s úhradou pohonných hmot. Díky tomu jsem mohla každý den jezdit za synem a manželem. Sice jen na chvilku, ale bylo důležité, abychom byli spolu,“ říká Tondova maminka.
Z pravidelných příspěvků rodina nejčastěji hradí nízkobakteriální stravu, v rámci které Tonda jí vše čerstvé, nic nesmí být starší více než 24 hodin. Z domova museli odstranit koberce, záclony, květiny, tak aby připravili sterilní podmínky pro nemocného Tondu. Jeho imunita je natolik oslabená, že i sebemenší prach či bakterie v hlíně mohou průběh léčby zkomplikovat.
Po několika měsících se musel Radek vrátit opět do práce, a tak se v nemocnici střídá s Tondovou babičkou a zameškané hodiny si napracovává.
„Léčba Tondy bude ještě dlouhá, pokud vše půjde, tak jak má, měla by být ukončená v březnu 2022. Nyní probíhá intenzivní část do konce října, kde je mu nitrožilně podávána chemoterapie, poté mu lékaři předepíší chemoterapeutika v tabletkách. V tomto období bychom měli více trávit času doma než v nemocnici,“ popisuje aktuální stav léčby táta Radek.
Na titulním snímku vidíte celou rodinu pohromadě. Fotka je z července 2019. Na dalších je Tonda s rodiči na začátku léčby, rodina na návštěvě v nemocnici a Tonda se svou sestřičkou.
Dobrého anděla na zlou leukémii
Leukémie je nejčastější onkologické onemocnění v dětském věku. Je to skupina nádorových onemocnění krve, přesněji – bílých krvinek, které sice stále vznikají, ale nejsou funkční, neplní svůj úkol. A bílé krvinky (leukocyty) jsou přitom hlavní složkou imunitního systému Ten je naprosto zásadní a nenahraditelnou obranou proti parazitům, virům a baktériím, které neustále útočí na lidské tělo. Bez bílých krvinek se tělo nemůže ubránit. I malá infekce by ho mohla zabít.
Leukémie zasahuje jak samotnou krev, tak kostní dřeň, která je potřeba právě pro tvorbu krvinek. Tam jsou životně důležité kmenové krvetvorné buňky. Slovo „kmenové“ je tu proto, že právě z nich se mohou vytvářet nové, plnohodnotné buňky, z nichž se nakonec tvoří krev a její složky. Leukémie také napadá lymfatické uzliny. To je další nezbytná součást imunitního systému. Zvlášť u malých dětí se akutní leukémie často vytváří právě v lymfatických uzlinách.
Ještě bychom měli poznamenat, že některé druhy leukémie se ani nemusí léčit, některé se daří vyléčit a někdy…, někdy to prostě přes všechnu snahu lékařů a rodiny nejde. Toníkova nemoc je naštěstí léčitelná. Avšak znamená to chemoterapii, a proto to (aspoň v obvyklých případech) znamená i bolest, zvracení a všelijaké další zdravotní komplikace. Přitom nemocný musí žít celou dobu v téměř sterilním prostředí. Nejčastěji ani nesmí jist jídlo, které je starší než 24 hodin. Ideálně musí být zcela čerstvé, v bio kvalitě a balené.
Jak to, mohli byste namítnout, že se náš stát o nemocné nepostará úplně a nedává dostatek prostředků potřebných na léčení? Třeba náhradu mzdy rodičům. No, někdo by mohl odpovědět: stát na to už nemá peníze, dal je jinam, třeba na přilepšenou úředníkům nebo důchodcům (promiňte tento žert, který ale není zcela od věci). Léčba je sice hrazena, ale ne už přidružená rehabilitace, doplatky na léky, náročné stravování, náhrada mzdy rodičů, cestování za dítětem do nemocnice atd. Sociální dávky a všelijaké státní podpory naprosto nestačí. Právě kvůli tomu existuje Dobrý anděl.
Mimochodem, všimněte si, kolik je u nás dárců krve a dárců kostní dřeně. To jsou lidé, kteří si zaslouží naši úctu a poděkování a já jen lituju, že jsem už před lety musel přestat být dárcem krve. My starší 65 let už dárcem nemůžeme být. Nám zbývá jen čas (kterého ovšem nemáme nekonečně) a nějaké peníze (těch taky nemáme nadbytek). Když ale nemůžeme být dárci krve, mohli bychom být – alespoň malými - dárci peněz? Věřím, že většina z nás ano.
Účet Dobrých andělů má číslo 8001008 / 5500 v Raiffeisenbank. Můžete přispět jednorázově i pravidelně (trvalým příkazem). Jejich webové stránky jsou https://www.dobryandel.cz/.
A nejen to! Požádejte své dospělé děti, aby občas darovali krev nebo kostní dřeň (jsou-li do 35 let). Všichni ti nemocní ji potřebují. Na vhodnou kostní dřeň někdy dlouho čekají. Nenechte je čekat, prosím. Zavolejte svým dětem, zeťům, snachám pokud možno ještě dnes.
(Dokončení zítra.)
