Občané Evropské unie si v neděli 28. října přispí. Jako každoročně totiž Evropa opouští na zhruba pět měsíců letní čas a vrací se k astronomickému času. Ve 3:00 středoevropského letního času se měření času vrací o 60 minut zpět na 2:00 času středoevropského, a tak bude noc o hodinu delší. V následujících dnech se bude o hodinu dříve rozednívat a naopak o hodinu dříve stmívat.
Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli vyvolávají diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně bezpečné a jestli jsou vůbec k něčemu dobré. Původním záměrem totiž bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení.
V Česku prapor boje za jeden čas, který by platil po celý rok, zvedli letos na jaře senátor Petr Šilar a europoslankyně Zuzana Roithová, která se také uchází o prezidentské křeslo. Prosazují evropskou občanskou iniciativu "Jen jeden čas". Zatím ovšem zápasí s evropskou byrokracií.
Odpůrci jsou přesvědčeni, že střídání zimního a letního času má negativní vliv na lidský organismus i ekonomiku. Nejčastějším argumentem kritiků letního času je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Někteří odborníci tvrdí, že stoupne počet nehod i sebevražd. Jiní ale mají za to, že většině lidí tyto změny vůbec nevadí, a tvrdí, že přeladění "vnitřních hodin" trvá jen několik dní.
Legendárním českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel.
Úspory jsou zanedbatelné
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. Už v roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Dnešní energetikové ale tvrdí, že střídání letního a zimního času se v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mění se jen doba zatížení přenosové soustavy. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl již od roku 1976. V tuzemsku až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.
Noční rychlíky se zastaví
Víkendová změna času z letního na zimní se mimo jiné dotkne cestujících na železnici. „Kvůli této změně se jedenáct přímých nočních vlaků Českých drah uprostřed noci zastaví a budou čekat na odjezd podle astronomického času,“ řekl mluvčí Českých drah Petr Pošta.
Pokud by nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve. Výjimkou bude noční vlak EN 444 Slovakia z Košic do Prahy, který na českém území zastavuje pouze pro výstup cestujících a po změně času pojede s náskokem.
Regionálních vlaků se změna nedotkne, protože v době změny času žádné nejedou.
