Malta – 4. díl: Pozoruhodnosti Valletty
Foto: autorka

Malta – 4. díl: Pozoruhodnosti Valletty

26. 8. 2019

VALLETTA

Sobota 6. 4. 2019 – 4. den

Na sobotu jsme si naplánovaly hlavní město Vallettu. Chtěly jsme vidět hodně zajímavostí, tak jsme si přivstaly. Z autobusu jsme vystoupily na terminálu a nejkratší cestou, jakou jsem si pamatovala z loňska, jsme se ubíraly kolem velké Tritonovy kašny, nové budovy Parlamentu a sousedního torza Královské opery k Velmistrovu paláci.

Velmistrův palác
Měl být otevřen od 9. hodiny. Před branou již přecházelo několik nedočkavců, kteří měli podobný plán, jako my dvě – tj. být zde mezi prvními. Když už bylo 10 minut po deváté a stále se nic nedělo, tak nikdo z nás nemínil ztrácet čas čekáním.

Míla a já jsme se vydaly k dalším vchodům, ale Palác byl pro nás nedobytný ze všech stran. Během toho našeho průzkumu jsme narazily na venkovní kavárničku. Bylo rozhodnuto. Když jsme nestihly ranní kávu u našeho „domácího“ číšníka, tak to můžeme dohnat zde a přitom čekat v hezkém prostředí. Objednaly jsme si cappuccino a nechaly se v chladném ránu během konzumace zahřívat příjemným plamenem ohně, který vedle nás přivezl pikolík. Milá a nečekaná pozornost! Věřte mi, že dubnová rána jsou zde venku ještě chladná.

Pak už zmizel řetěz u vchodu do Paláce. Po předložení Muzejní karty nám pokladní oznámila, že teď si zatím můžeme prohlédnout Zbrojnici, potom že již snad budou otevřené i Státní apartmány. Zbrojnice se nachází v bývalých velmistrových stájích. Původní sbírka prý obsahovala přes 25 tisíc kusů brnění a zbraní. Nyní se nevystavuje ani desetina z toho, ale i tak nám to stačilo.

Schodiště a dlouhá chodba nás přivedly ke Státním apartmánům. Chodbu zdobí strop s výjevy z námořních bitev, dále různé portréty a erby. Zasedací síň má nádherné gobelíny. K vidění je Síň nejvyšší rady a Státní jídelna. Nahlédly jsme i do Červeného sálu, v němž byly přijímány nejváženější návštěvy. Nyní zde maltská presidentka přijímá zahraniční velvyslance. Štěstí nám opět přálo. Do této části Velmistrova paláce se pouští jen omezený počet návštěvníků, nebo někdy bývá pro veřejnost zcela uzavřen. Měly jsme radost, že nám se povedlo kochat se krásou tohoto prostředí. V té chvíli jsme ještě netušily, jaký další skvost nás očekává.

Katedrála svatého Jana Křtitele
Pozoruhodné je, že byla postavena během pouhých pěti let (od roku 1573 do 1578). Zvenčí je velmi nenápadná, ale hned po vstupu dovnitř nás oslnila svoji velkolepostí. Na stěnách zlato, strop s množstvím ornamentů, malovaných biblických výjevů, na podlaze zdobený malovaný mramor. V kryptě odpočívá 12 velmistrů, včetně Jeana Parisota de la Valette – zakladatele hlavního města. V oratoři jsou dva obrazy od slavného Itala Caravadgia. Největší umělcovo dílo „Stětí sv. Jana Křtitele“ a „Svatý Jeroným.“ Po takové pastvě pro oči bylo nutno uspokojit i chuťové buňky. Nastal čas oběda.

Maltské národní jídlo
To bychom tedy nečekaly. Na jídelníčku bylo napsáno fenek. Zapomeňte však na malou pouštní šelmu s velikýma ušima. Na Maltě znamená „fenek“ králíka. Ten byl vařený na červeném víně s dávkou pikantního koření. Dostaly jsme ho do velkých hlubokých talířů, v kusech včetně hlavy. K tomu jsme každá obdržela nerezový minikyblík s poučením, že to je na kosti. Ukázalo se, že kosti představují větší množství než zbývající porce masa. Jedly jsme k němu hranolky, a také kousky chleba jsme na doporučení namáčely do omáčky. „Fenek“ takto upravený nám chutnal báječně.

Národní archeologické muzeum
Odpoledne nás čekaly nejen zážitky, ale opět kus historie. Zmíněné muzeum sídlí v bývalém Domě rytířů z Provence. Za dveřmi jednotlivých sálů se ukrývají exponáty, z nichž některé jsou staré přes 5 000 let. Potěšily nás sošky Tlustých dam i vzácná Maltská Venuše. To už jsme věděly, že pocházejí z toho chrámu Hagar Qim, který jsme navštívily o den dříve. Velmi zajímavý byl v muzeu plastický obraz „kočárových kolejí“ – záhady z doby prehistorické. Koleje hluboké až 60 cm mohly souviset se vznikem maltských osad v době bronzové. Jisté je, že se tam vozilo něco hodně těžkého asi na jakýchsi saních.

Pevnost San Elmo – Národní vojenské muzeum
Od archeologie jsme se přesunuly zase na pobřeží, k pevnosti San Elmo. Ta byla pojmenována po patronu námořníků svatém Eliáši. Základy této pevnosti položili johanité roku 1522. Z pevnosti byl dokonalý výhled na všechny strany, tak se nechal ostražitě kontrolovat celý záliv. My jsme ocenily ty parádní vyhlídky. V roce 2015 skončila rozsáhlá rekonstrukce a od té doby tam jsou umístěny bohaté sbírky Národního vojenského muzea. 
Mimo jiné jsme tam spatřily v přehlídkovém prostoru nácvik slavnostního pochodu s prapory za zvuku bubnů. Historické události i význam pevnosti přibližuje audiovizuální program. Jsou zde zmapovány výrazné epochy utrpení země v toku času během různých obléhání a válek.
Jen o několik desítek kroků dále, již mimo areál, se před námi objevil památník Siege Bell Memorial, vztyčený nad vodami Grand Harbour. Je připomínkou nepřetržitého obléhání v rozmezí let 1941 – 1943, kdy zahynulo na 7000 civilistů a vojáků. V neoklasicistní kolonádní zvonici je zavěšen největší maltský zvon.

Zahrady Barraka
Dolní a Horní zahrady Barraka jsou vystavěny nad sebou. Sloupové kolonády byly zbudovány vysoko nad zálivem v 16. století. Je to nádherné místo k odpočinku s úžasným výhledem na moře. Vyhlídkový výtah do Horních zahrad jezdí od roku 2012 z nábřeží, blízko stanoviště trajektů k Trojměstí (tam se vypravíme až poslední den). Výtah pojme 21 cestujících a stoupá do výšky 58 metrů. Na terase pod Horními zahradami je umístěna Čestná baterie, odkud se přesně v 16,00 hodin ozval výstřel z kanonu. Dlouhý zástup turistů, opřených nahoře o zábradlí, čekal na tuto „atrakci.“  Stihly jsme to právě včas a rovněž jsme zahlédly krouživý obláček, vzdalující se od široké hlavně. Davy se spokojeně rozcházely a my si vyhledaly zastrčené uličky mimo hlavní zájem turistů. Uličky s tajemným kouzlem starousedlíků, bavících se bezstarostně po sousedsku uprostřed ulice mezi zaparkovanými auty. Nikdo zde nikam nespěchal, ani my jsme nespěchaly. Proč taky? Ten poklid se nám moc líbil a plně jsme si mohly vychutnat krásu a barevnost těch proslulých balkonů, pro Maltu tak typických.

Jean Parisot de la Valette
Na závěr dne jsme vzdaly hold zakladateli tohoto hlavního města Malty. Respektive, obdiv k němu jsme vyjádřily u jeho sochy -  velmistra Jeana Parisota de la Valette z řádu sv. Jana. Původem byl francouzský šlechtic, narozený roku 1494 (možná 1495)? Proslavil se jako zachránce ostrova Rhodos při osmanském obléhání. Pak se přeplavil na Maltu. Zde nechal vybudovat masivní opevnění, čímž pomohl odrazit nápor dalších Turků. A byl to právě on, kdo zde položil základní kámen k budování hlavního města – to bylo pojmenováno Valletta.  

Další den jsme odpluly na nezapomenutelný ostrov Gozo.
Chcete-li, přijďte si ho příště ochutnat prostřednictvím pátého dílu zážitků z poznávání maltského souostroví. 

cestování
Hodnocení:
(5.3 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.