Můžete krátce představit váš zámek?
Státní zámek Stekník, který je ve správě Národního památkového ústavu, leží jihovýchodně od města Žatec a spolu s barokní sýpkou tvoří nepřehlédnutelnou dominantu chmelové krajiny. Díky svému sepjetí s chmelařskou tradicí v českých zemích je zámek výjimečnou památkou nejen v měřítku celostátním, ale i světovém. Spolu s rozsáhlými chmelnicemi a technickými památkami zpracování chmele představuje ucelený celek, který mapuje chmelařskou tradici ve stejnojmenné obci od 17. století po současnost. Nebýt podnikatelského ducha zámeckých pánů a jejich snah o šlechtění chmele, nikdy by pravděpodobně nevznikla v okolí Stekníku nejrozsáhlejší plocha chmelnic na Žatecku. Historickou kvalitu dochovaného souboru staveb v obci Stekník dokládá i vyhlášení vesnické památkové zóny dne 22. září 1995. Chmelová krajina v sobě ukrývá stopy minulých staletí a těsné propojení člověka a krajiny. Nejen rokokový zámek s italskými zahradami, ale i drobné sakrální stavby a linie československého vojenského opevnění jsou doklady souvislého přetváření krajiny člověkem. Tento jedinečný celek chmelové krajiny si zaslouží zvláštní statut ochrany pro další generace.
Minulý týden jste otevřeli novou prohlídkovou trasu. Co v rámci ní návštěvníci uvidí?
Jde o rekonstrukci apartmá posledního majitele zámku, švýcarského generálního konzula Gerolda Déteindre a jeho manželky Hanny Déteindre, z 20.–30. let 20. století. Návštěvnický okruh Reprezentační a soukromé prostory představuje salony, které obývala rodina Gerolda Déteindra. K reprezentaci byl určen velký sál, kde se rodina scházela. Na sál navazovala novogotická jídelna propojená s kuchyní. S jídelnou sousedí pánský kuřácký pokoj a pro dámy byl určený vedlejší salonek, tzv. rohový pokoj. Do zahrad se scházelo po hlavním schodišti přes sala terrenu, která v letních měsících poskytovala příjemný chládek a sloužila k odpočinku nejen pro zámecké majitele, ale i pro jejich hosty.
Jak dlouho jste trasu připravovali, kde jste do ní sháněli exponáty a kteří řemeslníci se na její podobě podíleli?
Přípravy a samotná obnova prohlídkového okruhu trvala téměř čtyři roky. Na objekt se navrací jeho původní mobiliář, který byl v roce 1950 převezen na zámek Krásný Dvůr. Restaurováním prošla výmalba, dřevěné a kovové prvky, kachlová kamna, vitráže, tapety i samotný mobiliář.
Při většině rekonstrukcí historických budov se najdou dávno ukryté poklady. Co jste odhalili na Stekníku?
V hlavním sále v prvním patře odkryli restaurátoři pozdně barokní výmalbu, která zobrazuje antický chrám. Na stěnách jsou čtyři postavy představující přírodní živly – oheň, vodu, vzduch a zemi. Velkým překvapením byla objevená signatura autora maleb, Kryštofa Seckela. Byl skutečným mistrem perspektivy, což je patrné na velkorysém pojednání těchto maleb. K jeho nejznámějším dílům patří architektonické veduty pro Španělský sál Pražského hradu.
Každý hrad či zámek je opředen nějakou legendou nebo má své vlastní strašidlo. Čím překvapujete návštěvníky u vás?
Na to se nás návštěvníci často ptají. Stekník je v tomto ohledu krásně čistý prostor, takže se nám spí hezky. Když máme návštěvu, tak si u nás krásně odpočinou a ráno se nemohou probudit, jak dobře se jim spí. Neobchází nám tu žádná bílá paní, ani nezlobí jiné strašidlo. Myslím ale, že tady určitě nějaký duch je. Často s nadsázkou říkáme, že jen díky němu tady nepopadaly například propadlé stropy kaple že, vydržela čekat do doby, než jsme ji začali restaurovat. V kapli mezi klenbou a omítkou, na které je krásná fresková výmalba, byla totiž dutina, takže hrozilo zřícení a zničení této malby. Nakonec se povedlo malbu zachránit.
Nicméně zámek má místní legendu, která se k němu váže: ústně se tady tradovalo, že v zámecké hrobce je pohřbený hrabě Jan František Kulhánek z Klaudensteina spolu se svým věrným psem. To byla taková legenda, o které se tady povídalo ještě, když jsem na Stekník přišla. Ve skutečnosti tomu tak není. V hrobce je pohřben jeden z pánů z Korbů z Weidenheimu. Kosterní pozůstatky zvířete se tam sice při nedávném průzkumu našly, ale nejednalo se o psa. Byla to kostra králíčka, který do hrobky nejspíš spadl větrací šachtou.
Jaké akce jste pro letošní léto a podzim připravili?
Nejbližší akcí budou „Rytířské odpolední slavnosti“, které se odehrají na nádvoří zámku v sobotu 3. srpna od 13 hodin. Program slavností je bohatý – od rytířských soubojů a klání, přes lidovou hudbu a country folk, výstavu historických pohlednic obce a zámku v zahradním sklepení, které připomenou 630. výročí první písemné zmínky o obci Stekník. Pak nás čeká 31. srpna Hradozámecká noc, tradiční akce Národního památkového ústavu – u nás to budou kostýmované prohlídky zámku s legendami a pověstmi nejen o zámku, ale i podzámčí. Další akcí jsou Evropské dny kulturního dědictví a také náš tradiční Adventní koncert v zámecké kapli.
Máte dostatek průvodců a kustodů? Anebo byste přivítali pomocníky z řad seniorů?
Pro letošní sezonu máme již dostatek průvodců, za což jsme velice rádi. Samozřejmě bychom rádi udrželi zájem o tuto činnost. Budeme rádi za každého nadšence i z řad seniorů, který bude provázet s radostí a úsměvem.
Poskytujete seniorům slevu na vstupném? Pro koho a v jaké výši je u vás seniorské vstupné?
Ano, sleva je poskytována. Je ve výši třiceti procent ze základního vstupného. Vstupenka pro seniory nad 65 let tak vychází na 70 korun.
Na závěr mi dovolte srdečně pozvat všechny vaše čtenářky a čtenáře k návštěvě zámku Stekník.
