Je hezké nedělní ráno a před radnicí je rušno. Máme namířeno na týdenní dovolenou do Spáleného Poříčí v Brdech. Personál hotelu Brdy už na nás netrpělivě čeká. Tímto směrem jedeme letos už po třetí. Pokaždé s jinými lidmi a pokaždé s jiným programem. Autobus přijíždí včas. Pan řidič, který je zároveň i vedoucí hotelu a průvodce, nandává kufry. Vše je v pořádku, všichni došli včas. Vyjíždíme směr Havířov, kde nastoupí další lidé, kteří měli zájem o doplnění našeho autobusu.
Cesta ubíhá příjemně. Pan řidič je velice sympatický. Se svým milým hlasem nás chvilkami baví vtipy, vyprávěním zážitků, nebo podává informace o prostředí, kterým projíždíme.
První delší zastávka je ve městě Chýnov. Je to město v okrese Tábor s necelými 2500 obyvatel Nezastavujeme zde kvůli prohlídce města, i když by možná taky byla zajímavá. Pro nás je ale zajímavější návštěva velbloudí farmy, která je raritou tohoto kraje. Není to ZOO s pravidelnou otevírací dobou. Pokud ale zavoláte předem, majitelka je ochotná se vám plně věnovat. Paní majitelka nám o svém koníčku- chovu velbloudů vypráví s opravdovou láskou. V jejím hlase je slyšet, že hovoří o své opravdové lásce. Ze školních lavic víme, že velbloudi žijí na poušti, mají hrb a dokážou dlouho vydržet bez vody. Na farmě se dovídáme, že si je můžeme pohladit, Pokud línají, můžeme si jejich srst z těla otrhat-mají to rádi a mimochodem, na rozdíl od výrobků z ní, které „koušou“, je srst na dotyk velice hebká. Paní majitelka stojí u svého velbloudího miláčka a ukazuje nám, co jsme nevěděli. Na mnohých místech má velbloud tvrdé „ polštáře“, na které se klade třeba při kleku nebo lehu..... Pozorně posloucháme, pečlivě si vše prohlížíme. Když najednou na nás z nebe začíná pršet. Musíme jet přes celou republiku, abychom tento jev viděli. Kvůli dešti se přemisťujeme do „kulturní místnosti“ – tzv.jurty. Zde pokračujeme v poslechu vyprávění sympatické paní majitelky. Můžeme si prohlédnout i pravou velbloudí lebku, podívat se na výrobky z velbloudí srsti, fotografie lam, přečíst si zajímavosti ze života těchto zvířat. Škoda, že pobyt na farmě je celkem krátký. V opačném případě je možnost po předchozí objednávce se vydat na kratší či delší projížďku na velbloudu. Ta delší stojí 300kč. Určitě by tuto zajímavou nabídku mnozí uvítali. Návštěva končí, do notýsku si dáváme razítka, kupujeme zajímavé drobnosti a vydáváme se dál
Po několika kilometrech zastavujeme ve městě Tábor. Toto město v Jihočeském kraji leží asi 50 km od Českých Budějovic. Má necelých 35000 obyvatel a spoustu zajímavých míst. Obrovský labyrint úzkých uliček, krásná zákoutí, hradby připomínající husitskou minulost . Již z dálky vidíme gotický děkanský chrám, stojící na severní straně náměstí, a honosnou pozdně gotickou budovu radnice ,kde se nachází i Husitské muzeum či vstup do táborského podzemí. Táborská radnice ze 16.století patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Celé Žižkovo náměstí obklopují nádherné měšťanské domy. Uprostřed náměstí stojí pomník Jana Žižky z Trocnova. Tuto sochu zhotovil r.1884 Josef Strachovský. Na podstavci vidíme vyznačená místa Žižkových vítězných bitev, nápis na pomníku navrhl český historik František Palacký. Na náměstí se nachází rovněž renesanční kašna. Ta původní pochází ze 16.století Zubem času chátrala a musela být několikrát opravována. Při opravě kašny v roce 1996 bylo rozhodnuto, že se musí pořídit kopie. Tu vytvořil sochař Václav Dušek. Originál byl pak uložen v depozitáři. Krom náměstí máme možnost navštívit muzeum čokolády či ochutnat nejrůznější druhy čokolády. Před odjezdem se ještě kocháme pohledem na vodní nádrž Jordán o ploše víc než 51 ha a jedeme dál.
Poslední zastávka je už před hotelem Brdy ve Spáleném Poříčí. Bereme zavazadla, vstupujeme do velice příjemně provoněné budovy, vyzvedáváme klíče a jdeme se ubytovat. Nově zrekonstruované pokoje s pohodlnými postelemi a matracemi, parádní koupelny, televize a wi-fi připojení, to vše mnohé velice mile překvapuje.
Za chvíli nás čeká večeře. Jídelna je obrovská, prostorná, čistá a voní zde jen jídlo. Jídelna slouží zároveň jako kulturní místnost, kam si můžeme jít kdykoliv sednout, popovídat, koupit si nejrůznější občerstvení nebo si vybrat některou z mnoha druhů zmrzliny. Na stěnách visí krásné obrazy a nechybí zde ani moc hezky vybudovaný krb. Připadáme si jako na zámku… Večeříme, z jídelníčku vybíráme jídlo na celý týden a den pomalu končí. Cesta byla dlouhá, pro mnohé únavná, ale to nám nikomu nezkazilo náladu.
Těšíme se na zítřek.
