Vrcholu dosáhla v 10. století za vlády Abd ar-Rahmana. V této době byla nejbohatším a největším městem Evropy a jedním z největších tehdejšího světa s jedním milionem obyvatel různého náboženského vyznání. Ve městě se nacházelo 50 tisíc obchodů, 471 mešit, 300 lázní, 50 nemocnic, 80 škol, 20 veřejných knihoven, přes 60 tisíc paláců. Lidé chodili po vydlážděných chodnících, v noci po osvětelných ulicích. Vzdělání bylo určeno všem, a to v duchu slov Muhammada: „Inkoust učence je cennější než krev mučedníka.“ Vzdělání bylo důležitým faktorem života.
Z období největšího rozkvětu pochází mnoho dochovaných památek, které dokládají poklidný život lidí různého náboženství. K nejvýznamnějším stavbám patří Velká mešita. Mezquita (mešita – místo, kde se pokleká) v Cordóbě je jedna z mála připomínek kdysi velkého muslimského státu, kdy se na Chalífově dvoře scházeli arabští, židovští a křesťanští učenci pod jednou střechou, i když se každý modlil k jinému bohu. Muslimové dovedli využít všech stylů středověkého světa. Například nevyhovující výšku sloupů vyřešili tím, že nad obloukem vystavili další „obloukové patro“. Za originální řešení je považováno střídání bílé a červené barvy. V mešitě se nachází 19 chrámových lodí, z původních 1500 sloupů se dochovalo 875, do areálu je vybudováno 50 vchodů a v době největší slávy se do mešity vešlo 40 tisíc lidí najednou. Stavba je dlouhá 179, široká 134 m a rozkládá se na ploše 23 000 m². K původní stavbě byly přistavovány další části, aniž by se do původního projektu zasáhlo.
Na dvoře, dá-li se u této stavby takto nazvat prostranství před vstupem, vás ovane vůně pomerančů na pozadí se zvonicí. Z ní kdysi muezin svolával věřící k modlitbách.
Ve výzdobě mešity nejsou k vidění postavy, protože islám zakazoval zobrazovat živé tvory. Umělci se proto soustředili na ornamentální a geometrické tvary s prvky rostlin a svoje umění dokázali dotáhnout k neuvěřitelným obrazcům.
Mihráb, výklenek ve středu mešity orientovaný směrem k Mekce, je v mešitě ozdoben 1600 kg zlata, mahagonovými a ebenovými stropy a považuje se za vrchol umění córdobského kalifátu.
Jedinečnost stavby dokládá katedrála zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie a postavená uvnitř mešity. Tato originalita z roku 1236 je připisována králi Ferdinandu III. Od roku 1523 byla v jejím středu vystavěna vysoká renesanční loď s kupolí. Mešita v Córdobě je nejbohatším a nejnavštěvovanějším islámským monumentem.
Córdoba nejsou jen maurské památky. Dokladem římského vlivu je most Puente Viejo se 16 oblouky přes Guadalquivir, pátou nejdelší řeku ve Španělsku a nejdelší v Andalusii. Římané Most postavili po roce 45 př.n.l. Nepřehlédnutelná je středověká věž Torre de la Callahorra, v minulosti určena k obraně města. Nedaleko mostu jsou k vidění již nepoužívané mlýny.
Nedaleko mešity se nachází pevnost Alcázar de los Reyes Cristianos s terasami a nádhernou zahradou. Z původní maurské stavby ji přestavěli katoličtí králové Fernando a Isabela. Od 15. do 19. století se pevnost stala sídlem inkvizice, ve 20. století sloužila jako vězení. Dnes je z věže krásný pohled na přilehlé zahrady s pomerančovníky, květinami, fontánkami, bazénky s rybkami i bez nich. ale také na zvonici u mešity a část města. Při vstupu do zahrady vlevo za jezírkem se nachází nevelká stinná část s citroníky, jejichž plody se stávají kořistí turistů.
V centru města si na své přijdou milovníci úzkých a křivolakých uliček, útulných lokálů, malebných obchůdků se suvenýry, vějíři, šátky, pohlednicemi. V květnu se zde koná soutěž ve výzdobě patií, proto se vyplatí sem tam do některého nakouknout. Okouzlí vás květiny velmi často zasazené do modrých i jinak barevných květináčů pověšených na zdech, kterými se proslavila i pověstná Květinová ulice. A právě v této uličce narazíte na příjemnou restauraci, ve které je dobré se osvěžit polévkou salmorejo. Je to studené rajčatové pyré ochucené vinným octem, syrovým česnekem a doplněné šunkou a vejcem uvařeným na tvrdo. Ve vedrech, která v létě v Córdobě panují, je to osvěžující varianta známější polévky gazpacho. Kromě tradičních tapas, jednohubek, malého občerstvení, by každý návštěvník Andalusie měl tuto polévku ochutnat. Neprohloupí.
Ať se v centru Córdoby vypravíte kamkoliv, pokaždé budete obdivovat květiny, čistotu, usměvavé Španěly. Nejen architekturu a památky. Pak pochopíte, proč bylo město v roce 1984 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
