Ateroskleróza je postižení cévní stěny, při kterém dochází k ukládání tuku a dalšího materiálu do stěny tepen v podobě tzv. plátů. Tepna se zužuje, a tím způsobuje nedokrevnost - ischemii různých orgánů. K řadě komplikací dochází nejen zúžením tepny pláty, ale i tím, že se na jejich povrchu může utvořit prasklina, na kterou nasedne krevní sraženina. Ta cévu nakonec zčásti nebo zcela ucpe.
Pokud k takové situaci dojde u tepny zásobující srdce, dochází k infarktu. Ten nastává jako důsledek nedostatečného prokrvení cévní stěny a je v podstatě okrskem tkáně, která kvůli tomu odumírá. Infarkt se dále může komplikovat srdečním selháním nebo poruchami srdečního rytmu, v nejzávažnějším případě dochází až k úmrtí. Pokud komplikace nastane u tepny vedoucí k mozku, může se v konečném důsledku projevit mozkovou mrtvicí.
Postiženy však mohou být také tepny dolních končetin. V takovém případě může dojít k závažným poruchám prokrvení tkáně s rozvojem bolestí při chůzi nebo až k tvorbě defektů, které si někdy mohou vyžádat až amputaci končetiny.
„Proto je velmi důležité sledovat rizikové faktory a možné příznaky této nemoci. U poškození tepny vedoucí k srdci to bývá obvykle bolest na hrudníku, dušnost, náhlá ztráta fyzické výkonnosti nebo pocit nepravidelného či urychleného tepu. Změny na tepně vedoucí k mozku se mohou projevit poruchami řeči nebo hybnosti končetin, případně i náhlou ztrátou zraku. U dolních končetin je to pak obvykle bolest nohou při chůzi, případně i v klidu na lůžku nebo tvorba kožních defektů na prstech,“ upozorňuje Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Možnosti léčby se rozšířily
Objeví-li se první příznaky aterosklerózy, je nutné okamžitě přistoupit k zásadním změnám životního stylu a k léčbě. Dále se doporučuje dieta s omezením živočišných tuků a pravidelný pohyb. U nemocných s nadváhou je dobré nadváhu snížit, kuřák by se měl vzdát cigarety. „Léčba aterosklerózy spočívá v podávání léků snižujících cholesterol, dále pak v ovlivnění výše krevního tlaku a dalších rizikových faktorů. Někdy podáváme jako prevenci vzniku krevní sraženiny protidestičkovou léčbu (zejména kyselinu acetylsalicylovou) a léky ovlivňující diabetes (cukrovku). Touto kombinovanou léčbou se výrazně snižuje riziko na opakování daných komplikací,“ dodává Aleš Linhart. Dojde-li k ohrožení na životě, provádí se buď intervenční zákrok endovaskulárně (tj. do tepny se pronikne jehlou a pomocí katétrů se céva rozšiřuje a případě se do ní implantuje vstuž – tzv. stent), nebo chirurgický zákrok, kdy se cévní zúžení dá obejít nebo odstranit.
Nejzávažnější komplikace aterosklerózy se pochopitelně častěji vyskytují u vysoce rizikových pacientů, například u pacientů s aterosklerotickým postižením současně na vícero tepnách (srdce a nohy) nebo u pacientů s cukrovkou či poškozením ledvin. „Jako lékaři bychom měli právě po těchto rizikových pacientech ve svých ordinacích aktivně pátrat, vědět o nich a nabídnout jim nejlepší možnost léčby, kterou současná medicína nabízí. Léčba těchto pacientů musí být skutečně komplexní. Aktuálně proto pracujeme na konceptu tzv. vaskulární protekce třetího tisíciletí,“ dodává Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Dle nejnovější studie Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA je v České republice až 50 tis. pacientů, kteří mají kombinované postižení tepen srdečního svalu (ischemická choroba srdeční) a končetin (ischemická choroba dolních končetin). Tito pacienti mají velmi vysoké riziko ischemické příhody, například infarktu myokardu nebo končetinové ischemie. To při současných možnostech prevence a léčby znamená téměř 19 tisíc infarktů, 7 tisíc mozkových příhod a až 5 tisíc případů amputace končetiny.Náklady na léčbu těchto onemocnění jsou vysoké a systém zdravotního pojištění dlouhodobě zatěžují.
