Mrštilka skvrnitá, chmelíček (Justicia brandegeana, Beloperone guttata)
Lidový název chmelíček dostala mrštilka podle květů připomínající chmelové šištice. Nápadná klasovitá květenství s listeny, které jsou zčásti žlutavé a zčásti oranžové až červenohnědé (proto i pojmenování granátová rostlina), mohou majiteli dělat radost po dlouhou dobu. Vlastní nevonící bílé květy s fialovými skvrnami, které se objevují na vrcholcích klasů, vydrží jen několik dnů a potom opadají. Zato samotné klasy tvořené obalovými listy jsou za optimálních podmínek schopny zdobit rostlinu po celý rok. Aby bylo květenství pěkně zbarveno, je nutné rostlinu pravidelně zaštipovat a udržovat její nízký vzrůst nepřesahující 30 cm. Pokud rostlina příliš přeroste, málo kvete a nevypadá dobře, lidé ji většinou vyhazují. Existuje však možnost nevzhledný keřík zmladit. Seřízneme větévky na výšku 3 až 5 cm, čímž se podpoří následné zahuštění korunky.
Základem je najít správné stanoviště
Mrštilce nejlépe vyhovuje světlé, teplé a vzdušné stanoviště bez průvanu. V létě je možné ji umístit venku, a to i na slunci, které snáší velmi dobře. Jinak tomu však je, pokud rostlina stojí na přímém slunci za oknem. V takovém případě škodí paprsky tenkým sametovým lístkům, které ošklivě popálí. V zimě jí vyhovuje spíše chladnější místnost s teplotami mezi 12 až 15 °C. Od podzimu do jara je potřeba udržovat zeminu spíše sušší či jen mírně vlhkou, jinak květina shazuje listy. I v této době kvetoucím rostlinám dopřejeme hnojivo, ale jen polovinu množství, které běžně aplikujeme v rámci vegetačního období. Od března do září by zemina neměla vyschnout vůbec (přemokření však škodí), v této době zaléváme podle potřeby jednou až dvakrát týdně, přičemž hnojivo přidáváme do každé zálivky. Protože mrštilka vyžaduje poměrně vysokou vzdušnou vlhkost, je dobré ji postavit do velké misky s hrubým štěrkem zalitým vodou. Zmíněné nároky na teplotu a vlhkost souvisejí s původem mrštilky skvrnité. Pochází z tropické části Mexika, kde se vyskytuje ve formě polokeře.
Přesazujeme brzy na jaře
Po období klidu, tj. zhruba v únoru, chmelíček přesadíme do čerstvého substrátu na kvetoucí pokojové rostliny (neškodí přidání trošky jílu) a výhony nejméně o jednu třetinu (lépe však o jednu polovinu) zkrátíme. Získané vrcholové řízky 8 až 10 cm dlouhé, které mají alespoň dva silné páry listů, můžeme použít k množení. Dva spodní lístky odstraníme a řízky sázíme do vlhké směsi rašeliny a písku v poměru 1 : 1 (postačí i květinový substrát vylehčený pískem). Sesazujeme je vždy po 3 až 5 do květináče o průměru 10 cm, na jehož dno nasypeme drenážní vrstvu. Řízky vysazujeme tak hluboko, aby zemina sahala až po listy. Pro lepší zakořenění můžeme použít i růstový stimulátor kořínků, následné zalití lignohumátem a počáteční zakrytí fólií s větracími otvory. Nádobu umístíme na světlé, ale zatím chladnější místo. Sazeničky dvakrát až třikrát přesadíme a přitom vždy zaštípneme, aby se dobře rozvětvily. Při troše trpělivosti si můžeme vytvarovat i malý stromeček.
Když se objeví problémy
Přestože mrštilka (chmelíček či chmelníček v jednom) nevyžaduje nijak složitou péči, mohou se objevit některé problémy. Jedná se například o bledé listy, které vypovídají o chybějících živinách. V takovém případě je nutné zvýšit dávky hnojiva. Pokud jsme však dlouhou dobu nehnojili, musíme začít opatrně nejprve s menšími dávkami, a ty pak postupně zvyšovat. Pokud se listy zabarvují dožluta, je nutné omezit zálivku. Černání klasů vzniká, když se na ně dostane voda, stačí větší opatrnost při zalévání. Jednoduchá pomoc existuje i v případě nevybarvených klasů. Rostlinu je třeba postavit na světlejší místo. Stanoviště je nutné změnit i tedy, když se kmínky rychle vytahují. Způsobuje to příliš teplé a tmavé místo. Je-li zemina hodně suchá, mohou se na spodní straně listů objevit svilušky. Pomoc je jednoduchá – zvýšení vlhkosti vzduchu (velká miska se štěrkem a vodou).