DUBEN
Pranostiky a rčení o větru
V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, na to hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a protože tak stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
Vítr, který od velikonoc do svatého Ducha panuje, držíse celý rok.
Bouřky v pranostikách
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
Hrom v dubnu – dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
Hřímání toho měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po nim. (24. duben)
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Mraky – déšť – sníh
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na osení sněží.
Přijde-li v dubnu sníh, lze očekávati květen sychravý a chladný.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Teplé deště v dubnu – teplé dny v říjnu.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
Na svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo. (25. duben)
Zvířátka, rostliny a pranostiky
Je-li deštivo a fialky otevřou své květy, bude brzy svítit sluníčko.
Když se fialka sklání k zemi, bude brzo pršet.
Když záhy trn rozkvétá, záhy se žito vymetá.
Když na jaře v dubnu mají jiskérky (chudobky) stopečky dlouhé, bude dlouhý len, krátké-li, bude len též krátký.
Slepice kváčí, kohouti pějí, sedláčkové hrách a oves sejí.
Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budem nejspíš úrodný rok míti.
Dobrý květ třešní značí dobrý odkvět obilí.
Jak dlouho žába před sv. Jiřím křičí, tak dlouho po něm mlčí.
Tráva do svatého Jiří neroste, kdyby ji kleštěmi tahal, po Jiřím roste, kdyby ji palicí zatloukal.
Literatura: Strnad, E.: Předpověď počasí podle přírodních úkazů, podle chování živočichů a rostlin. Praha, Levné knihy KMa, 2000.
