Moje energie
Ilustrace: pixabay.com

Moje energie

28. 3. 2019

Mám ráda knihy. Už od dětství. Sotva jsem se naučila znát první písmenka, začala  jsem číst. Četla jsem vše, co mi přišlo pod ruku, knihy dětské i pro dospělé, u nichž jsem často ani neporozuměla obsahu, ale přesto jsem to nevzdala. Až jednou. To mi bylo asi osm let. Našla jsem kdesi v horní zásuvce prádelníku knihu s názvem Kytice. Název se mi velmi zalíbil a čekala jsem, že půjde o květiny, což bylo téma pro mne velmi blízké. První úvodní báseň na mne udělala dobrý dojem, a tak jsem pokračovala. Ale jak jsem prohlížela další a další stránky, začala ve mně kniha vyvolávat hrůzu. Rychle jsem ji odložila zpět do zásuvky a už jsem se k ní nechtěla nikdy vracet.

Přítomnost Erbenovy Kytice v prádelníku se vysvětlila o nějaký čas později. Moje máma ji koupila, protože bývala povinnou četbou ve vyšších ročnících základní školy. Protože knihy se sháněly v době mého dětství dost obtížně, zakoupila ji dopředu, když ji uviděla v prodejně Knihy. Vůbec netušila, že její zvídavé dceři způsobí takové trauma a spoustu bezesných nocí.

Od té doby jsem začala číst jen knihy, které mne opravdu zaujaly a bavily mne, takže jsem se postupně prokousala od pohádek a dětských příběhů typu Malý Bobeš a Honzíkova cesta přes dobrodružnou literaturu J. Vernea až po dívčí románky z první republiky. A pokračovala jsem dál. Ve třinácti mne oslovila poezie, kterou jsem mimochodem začala i já sama ,produkovat"  do šuplete u psacího stolu. Z prózy jsem si postupně oblíbila historické a životopisné romány, literaturu faktu, nepohrdnu ani dobrou detektivkou a dalšími literárními žánry.

Kolem patnácti let věku jsem se pokusila o první povídky se střídavým úspěchem. Později kvůli nedostatku času a spoustě jiných zájmů ustoupila moje spisovatelská vášeň do pozadí. Omezila jsem se jen na perfektně vypracovaná slohová cvičení na konci základní a později i na střední škole- všichni je chválili a pídili se po mých spisovatelských předcích, po jejich genech, které se asi ukotvily i v mé genové výbavě. /jeden předek by se našel/.

Ke psaní jsem se vrátila až na sklonku mé pracovní kariéry /ve vědecké knihovně v nejmenovaném krajském městě/ a pokračuji v ní především nyní, dnes již v seniorském věku.  Mám za sebou řádku  obeslaných literárních soutěží, docela úspěšně, protože mé literární počiny byly hodnoceny vesměs velmi příznivě. Důkazem je spousta diplomů a dalších ocenění, kterých si velmi považuji. Za dva týdny jsem opět pozvána na vyhodnocení jedné ze soutěží, kde, jak mi bylo oznámeno, převezmu jistou cenu.

Také jsem se asi díky svému spisovatelskému úsillí dostala do redakce místního měsíčníku, což mne rovněž velmi těší.

Není to, alespoň pro mne, žádná jóga nebo jiné cvičení, vitamíny nabité potraviny nebo sportovní výkony, ale mé spisovatelské počiny a úspěchy v nich dosažené, které mne nabíjejí energií. Tou, kterou potřebuju pro další činnosti,  jako je práce na zahrádce, scházení se s přáteli, ježdění na poznávací zájezdy, hlídání vnoučat nebo studium University 3.věku. Díky svému největšímu koníčku a úspěchům v něm mohu být stále pozitvní a plná elánu. Jsem za to velmi ráda a věřím, že to tak ještě dlouho zůstane.

 

Partneři soutěže:

710x100-4.png

DIG_680x140_stat.jpg

 

 

Soutěž Moje energie
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?