Každopádně je takový pár terčem drbů. Ale proč by se mladší žena nemohla do výrazně staršího muže prostě zamilovat?
Svoje si na toto téma vyslechly především výrazně mladší ženy úspěšných mužů. Například Ivana Gottová, Olga Menzelová, Eliška Kaplická, Vendula Svobodová. Všechny si vzaly muže výrazně starší, veřejně známé, finančně výborně zabezpečené. A všechny v rozhovorech nebo i za zády slýchaly otázku: Nevadí vám ten věkový rozdíl? Uvědomujete si, že až vy budete zralá žena, on bude stařec, případně tu nebude? Ano, někomu takové otázky mohou připadat neomalené, někomu naprosto normální, ale většina lidí nad takovými dvojicemi přemýšlí, zpochybňuje je, podezírá je.
Andrea má pětačtyřicet let, její muž je o dvacet čtyři roky starší. Seznámili se, když jí bylo třicet, mají syna. „Když jsem Pavla přestavila rodičům, otec se prostě zvedl a odešel. Máma nemluvila. Oni prostě neskousli, že je starší než oni. Až když jsme se vzali a narodil se nám Pavlík, pochopili, že jde o vážný vztah, že jen nejsem jeho mladou milenkou. Myslím, že kdo nás zná, také velmi dobře ví, že v našem seznámení peníze nehrály roli. Ano, Pavel je finančně zabezpečený podnikatel, ale já také. Měla jsem svou firmu, svůj byt, své auto. Já nehledala chlapíka, který mi bude kupovat kabelky a dovolené. Já hledala muže, ve kterém budu cítit oporu a vytvoří mi domov. A to nikdo z mladíčků, které jsem do své třicítky potkávala, opravdu nebyl schopen,“ vypráví. Dodává, že se jí výrazně starší muži vždy líbili. „Zatímco kamarádky měly jako idoly mladé herce a zpěváky, mně se líbili herci ve věku mého táty, z generace, kterou obdivovali moji rodiče. Starší muži mi připadali vždy zajímaví, vlastně mě vůbec nebavilo randit s kluky v mém věku.“
V poslední době její manželství prochází těžkou zkouškou. Pavel je vážně nemocný, změnila se mu kvůli tomu povaha. Z šarmantního muže, který rád chodil do společnosti se svou mladou ženou, je ubručený, lítostivý pacient, kterému vadí, když Andrea někam jde bez něj. Přitom on s ní chodit nechce, ani mu to zdravotní stav už moc nedovoluje. „Neměla sis brát starého chlapa, teď vidíš, jaké to je,“ říká Andreina máma. „Uráží mě to. Já Pavla opravdu milovala a miluju. Přes to všechno, co prožíváme teď, nikdy nebudu litovat, že jsem život spojila s ním,“ tvrdí Andrea.
Podobně jako ona mluví řada žen, které mají výrazně starší muže. Milují je, jejich vztah stojí na pevných základech, ale uvědomují si, že s přibývajícími roky se ten vztah mění. Čím jsou starší, tím více je věkový rozdíl znát. Čím je muž starší, tím více preferuje klid, zatímco ženy si připadají ještě mladé, akční, chtějí prožívat něco nového. Je to logické. Pětačtyřicetiletá žena se cítí být ve skvělé kondici, zatímco její třeba pětašedesátiletý muž by raději než na výšlap do hor koukal se sousedem na fotbal. Takže ty ženy se dostávají do velmi těžké pozice. Na jedné straně s takovým vývojem počítaly, ze všech stran slyšely, že to jednou takové bude. Na straně druhé se svými partnery chtějí být i nadále, jde o pevné vztahy, které rozhodně nechtějí zahodit jen proto, že se u partnera projevuje stárnutí, úbytek sil a atraktivity. Dostaly se do těžké situace, ale okolí je nepodporuje, jen stále slyší ono: Máš, co jsi chtěla.
„Takzvané nerovné vztahy se projevují až po letech. Když se pak muž dostane do důchodového věku, jeho žena si stále ještě může docela úspěšně namlouvat, že je mladá a krásná. Prvotní asymetrie – mocný král povyšuje z popela mladičkou, nezkušenou a neznámou holčičku – se obrací. Najednou máme atraktivní, vcelku ještě mladou královnu vedle stárnoucího monarchy,“ uvedl na toto téma psycholog Jeroným Klimeš. Pracoval s kolegou na výzkumu týkajícím se žárlivosti. „Čím víc byl muž starší než jeho partnerka, tím více si stěžoval, že žena chce sex víc než on,“ podotýká.
Případů, kdy se až po letech věkový rozdíl ukáže jako problém, je hodně.
„Nikdy mi nenapadlo přemýšlet nad tím, že manžel je výrazně starší, protože byl nesmírně akční, rozhodně akčnější než já,“ vypráví padesátiletá Kateřina. „On vše organizoval, vymýšlel, měl hodně přátel, jako vysokoškolský učitel se znal se spoustou zajímavých lidí. Já jsem sice o více než dvacet let mladší, ale vždy jsem si připadla línější, pomalejší, klidnější než on. My se prostě doplňovali a vždy mě uráželo, když jsem slyšela narážky na to, že jsem si nabrnkla vlivného úspěšného muže jen proto, abych stoupla na společenském žebříčku, že ho prostě nemůžu doopravdy milovat a podobně. Uráželo mě to. Nedávno mě ale něco urazilo ještě víc. Když mi dvakrát rozvedená kamaráda jízlivě řekla: Potkala jsem tvého muže, teda, už je na něm ten věk vidět, už ti dochází, jak sis zavařila? Stála jsem tam jako opařená. Ona si asi celý život myslí, že svého muže nemiluju, že ho teď odhodím, když po sedmdesátce začal špatně chodit a má i další potíže,“ dodává.
„Vztahy, kdy je mezi partnery vysoký věkový rozdíl, vždy vyvolávají pozornost. Jenže nikdo do nich nakonec přece nevidí, vždy jde o vztah dvou lidí a jen oni vědí, proč spolu jsou. Jako nejdůležitější mi proto připadá, aby lidé nepodléhali zevně stereotypnímu odsuzování a přemýšlení nad pragamatickými motivy netypického soužití,“ uvedla Jitka Douchová.
Ano, zvykli jsme si na vztahy dívat se pragmaticky. Hledat v nich výhody, nevýhody, přemýšlet o nich v souvislosti se slovem „proč“? Jenže, když jde o vztah mezi mužem a ženou, velmi často otázka začínající slovem „proč“ nemá smysl. Prostě se zamilovali, nebo se zamiloval jeden z nich a druhému to tak vyhovuje nebo je jim spolu zkrátka dobře. Třeba si mysleli, že jde o krátkodobý flirt a vznikla z toho láska. A nikdo proto nemá právo vynášet úsudky o ženách, které jsou partnerkami výrazně starších mužů, natož jim ještě jednou, ve vyšším věku, říkat věty typu: No tak teď konečně vidíš, jaké to je mít starého chlapíka, když je ten tvůj nemocný, že jo?
