Zužování průdušek vede k astmatickým záchvatům, ty jsou vyvrcholením zánětlivého procesu v průduškách. Riziko astmatických záchvatů snižuje pouze dlouhodobá preventivní léčba. Astma nejčastěji vzniká v dětství, méně často se objeví až v dospělosti. Astma u dospělých je často spojováno s alergiemi a může být doprovázeno i jinými alergickými stavy, jako je například senná rýma. Ve světě postihuje 300 milionů lidí, v Evropě trpí astmatem asi 30 miliónů dětí a dospělých mladších 45 let. V České republice se s astmatem potýká okolo 800 tisíc pacientů. Výskyt astmatu v Evropě i řadě dalších zemí se zvyšuje, a to zejména u dětí. Astma je hlavní příčinou školních a pracovních výpadků. Zdravotnické výdaje na léčbu astmatu jsou velmi vysoké.
Většina případů astmatu má původ a příčiny v dětství. Prudký nárůst výskytu onemocnění u dětí ve většině evropských zemí v posledním desetiletí naznačuje, že na dnešní geneticky náchylnou populaci působí faktory související se životním prostředím.
Příznaky astmatu
U dospělých s astmatem se objevuje celé spektrum příznaků, jejichž závažnost se liší u různých pacientů i u stejného pacienta v průběhu času. K nejčastějším projevům astmatu patří opakující se sípání, svíravý pocit na hrudi, kašel a dušnost. Příznaky jsou často horší v noci nebo bezprostředně po probuzení. Obvykle ustoupí spontánně, ale v některých případech se mohou zhoršit a vést k závažnějšímu ztížení průchodnosti dýchacích cest, které lze zmírnit pouze léky. Některé astmatické ataky mohou být život ohrožující, ačkoli úmrtí na astma v dospělosti je neobvyklé a ve většině evropských zemí klesá.
U většiny dospělých s astmatem je původ onemocnění neznámý. Astma má většinou dědičný základ, ten se změnit nedá, další faktory částečně ano. Mezi rizikové faktory patří kouření, obezita či nadváha, nekvalitní vnitřní (plísně, cigaretový kouř) a vnější prostředí (smog). Zhoršení astma je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest – obvykle virového původu a je zvlášť časté v zimě. U dospělých s alergickým astmatem jsou příznaky vyvolány vystavením příslušnému alergenu, obvykle alergenům v domácím prachu nebo ze zvířat. Dalšími častými spouštěcími mechanismy jsou tělesná námaha a dopravní znečištění. Astma mohou vyvolat i určité léky.
Léčba – pacienti nerozlišují úlevové a protizánětlivé léky
Astma je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění. Primárními cíli léčby jsou: dosažení a udržení kontroly nad příznaky a prevence astmatických záchvatů. Vhodnou léčbou je možné zlepšit nebo udržovat dýchací funkce, zabránit rozvoji nevratného zúžení dýchacích cest a zabránit úmrtí na astma.
Léčba začíná identifikací faktorů, které astma spouštějí nebo zhoršují. Farmakologická léčba se skládá z pravidelné, dlouhodobé protizánětlivé terapie a takzvané úlevové léčby (SABA), která se užívá pro zmírnění příznaků nemoci. Řešením při léčbě astmatu není krátkodobé zmírnění akutních potíží používáním (či nadužíváním) úlevových prostředků. Ty řeší pouze následek, nikoliv příčinu. Proto je nezbytná důsledná léčba pomocí protizánětlivých léků.
Pacienti často nadužívají úlevovou léčbu a mají ji za tu jedinou prospěšnou. Pacient při své nemoci nejvíce vnímá zúžení průdušek, a tím zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Zúžení průdušek lze ovlivnit podáním léků, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Tuto skupinu léků nazýváme jako léky „záchranné“, „úlevové“ nebo „uvolňující“. Tyto akutní potíže astmatika jsou ovšem následkem chronické zánětlivé reakce, která v průduškách probíhá. Akutní potíže působí látky uvolněné z nahromaděných buněk zánětu ve sliznici dýchacích cest. Logicky tedy nejlepší cestou prevence akutních záchvatů je dobrá léčba alergického průduškového zánětu. U naprosté většiny nemocných je třeba probíhající zánět potlačit vhodnou medikací. Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. Tyto látky, odvozené od lidských hormonů vytvářených v nadledvinách, jsou vysoce protizánětlivě účinné. Široce se využívají v léčbě mnoha zánětlivých onemocnění. V případě astmatu se podařilo vyvinout jejich typy, které se dají podávat v inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak tyto léky mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. To snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků léčby do té míry, že se mohou tyto léky bez rizika podávat i po mnoho let. Je prokázáno, že jsou bezpečné i pro nejmenší děti.
Pokud je léčba dobře stanovena a pacientem správně užívána je u většiny pacientů dosahováno dobré nebo velmi dobré kontroly onemocnění a tito pacienti jsou schopni vést normální život. Jen u malé skupiny pacientů (asi 10 %) přetrvávají příznaky i astmatické záchvaty i přesto, že užívají odpovídající léčbu. Ke zlepšení kontroly nad astmatem přispívá i vyhýbání se pasivnímu i aktivnímu kouření, vystavení vysokým úrovním vzdušných alergenů nebo znečištěnému životnímu prostředí. “Pokud je astma léčeno správně, mají pacienti normální či téměř normální funkci plic, netrpí nepříjemnými příznaky astmatu ve dne ani v noci, mají významně snížené riziko astmatických záchvatů, potřebují pouze malé množství léků mírnících příznaky choroby, mají produktivní, fyzicky aktivní život“, říká Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Spolupráce pacienta s lékařem a jejich vzájemná komunikace
Úspěch léčby astmatika závisí na včasné diagnóze, vhodné dlouhodobé protizánětlivé léčbě a na dobré spolupráci lékaře a nemocného. Nemocní často nerozumí pojmům jako je zvládnuté astma, astma bez příznaků atd. Pokud mluvíme o zvládnutém astmatu, měl by být pacient bez příznaků (i nočních), jeho plíce by měly fungovat zcela normálně, neměl by být ovlivněn jeho běžný život, neměla by být omezena jeho fyzická aktivita (sport) a zejména by neměl užívat žádnou záchrannou, úlevovou léčbu. Bohužel pacienti často považují svou nemoc za zvládnutou, pokud si při potížích uleví a příznaky odezní. Proto je důležitá spolupráce pacienta a lékaře.
