Vzpomínáte si? Jeho každodenní podvečerní pozdrav „Dobrý večer“ pomyslně vždy rozzářil nejen obrazovku,ale hlavně rozzářil dětské oči. Přiletěl, jel autem, houpal se na koníčku a nakonec smeknul lodičku, uklonil se se slovy „Dobrou noc“ a odletěl, aby zase následující den, ve stejný čas k nám přiletěl na obrazovku a dětem uvedl novou pohádku a dal jim zase dobrou noc. Každodenní podvečerní rituál v mnoha rodinách.I můj syn měl takovou lodičku a každý večer ji smekal a pozdravil svého věrného kamaráda Večerníčka.
Neznám nikoho, koho by v jeho životě neoslovily Večerníčky, které vysílala a vysílá ČT. Celou generaci dnes už důchodců, stejně tak jako jejich dětí, znělky Večerníčků vždy upoutaly tak, že jim odpadaly hračky z rukou a už seděly před televizní obrazovkou a po celou dobu vysílání snad ani nedýchaly. Tak to třeba bylo denně u nás doma, ale i u mnoha našich známých. Čekaly, co jim televize připraví za pohádku či seriál na dobrou noc.
Kdo by neznal Večerníčky jako byli Broučci, Bob a Bobek, snad nepřekonatelné Krkonošské pohádky, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce, další a další, bylo jich nespočet.
A protože je čas na draka, nikam se mi moc nechce, tak jsem tak trochu pátrala, jak to vlastně všechno začalo. Proto bych se s vámi ráda letmo podělila o získané a mnou posbírané a popsané informace z historie Večerníčků.
S Večerníčkem se začalo v roce 1963, tehdy se začal klubat pod jménem Stříbrné zrcátko, což byly nedělní pohádky vysílané v podvečer. Známá v té době byla i pohádka Robot Emil. Večerníčkem se nedělní pohádka na dobrou noc stala až 2.1.1965, a to pohádkou Kluk a kometa.
Otcem myšlenky Večerníčka byl Milan Nápravník, který ji uvedl do života. Dnes žije v Německu. Večerníčková znělka je nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v Evropě. Vznikala někdy v době letních prázdnin roku 1965. Výtvarníkem byl Radek Pilař a režíroval Václav Bedřich. Hudbu složil Ladislav Simon. Prvním Večerníčkem s televizní znělkou a známou postavičkou Večerníčka byla pohádka o Televizním strašidýlku.
V této době bylo ale v naší republice dost domácností, kde nebyl televizor. V březnu r. 1965 jich bylo asi 2 mil., v roce 1969 byla překonána hranice 3 mil. A v roce 1978 dle statistik už byla pokořena hranice 4 mil. domácností, kde byl televizor.
První barevný Večerníček se odvysílal v roce 1973.
Jediný hraný Večerníček byly v roce 1974 Krkonošské pohádky.
Nejdelší Večerníček – byl to vlastně večerníčkový seriál uvedený pod názvem Bob a Bobek na cestách, měl 52 dílů.
Režisér Václav Bedřich se stal nejproduktivnějším režisérem Večerníčků, např. Bob a Bobek – králíci z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, O makové panence a mnoho dalších.
Za 40 let bylo vytvořeno 300 seriálů, od roku 1991 do roku 2005 televize odvysílala 120 premiér.
Pro ČT je Večerníček velmi významným artiklem, který se krom Evropy prodává např. do Austrálie, SAE, Malajsie, Turecka, Koreje, Číny a dalších zemí.
Vysílání od r. 1965 také hned nebylo po celý týden, a tak pro přehled, jak se Večerníček vysílal:
1965–1967: jednou týdně v neděli
1967–1969: v úterý, čtvrtek a neděli
1970: čtyřikrát týdně, přibyl pátek
1971: pětkrát týdně, přibyla středa
1972: šestkrát týdně, denně mimo soboty
1973: denně
Tak to byla letmá historie Večerníčků. Ráda na tu dobu vzpomínám. Třeba jsem se musela v duchu pousmát, že můj bratr, který se taky na krok přiblížil k šedesátce, se bál při Večerníčkově Krkonošské pohádce rovněž i jako můj syn. Toho jsem po celou dobu vysílání měla na klíně, držel mě za ruce a já cítila, jak se mu ty jeho chvějí. Kdyby se tak dal vrátit čas, dnes už je mu též přes 40 let. Jeho děti milují Krkonošské pohádky, když byly ještě menší a byli jsme všichni na dovolené ve Špindlu četli jsme si je každý večer a při toulání po horách sledovali, zda neuvidíme Krakonoše, jak obhospodařuje své Krakonošovo horské království. Byla to krásná doba...
Ještě jsem trochu zabrousila do rozhlasového vysílání. 2. ledna roku 2011 uplynulo 50 let, kdy se z rozhlasu ozvalo: Dovolte, jsem Hajaja. Dříve domácí skřítek v domě u Tří zvonů. Můj čas je podvečer... Hajajovi propůjčil hlas Vlastimil Brodský.
Pořad Dobrou noc děti se stal nejúspěšnějším rozhlasovým pořadem v historii.Za úspěchem především stál Václav Čtvrtek, jehož pohádku Hajaja i sám vyprávěl.Později se k němu přidali další autoři i herci a herečky.
Dnešní moderní večerníčky jsou určitě poplatné době, děti i moje vnoučata je milují, já k nim mám často výhrady. Ale za mě: Broučci, Krkonošské pohádky, Maxipes Fík, Bob a Bobek, Loupežník Rumcajs, Vodník Česílko,Z mechu a kapradí a další jsou pohádky, které hladily po duši a udržely pozornost dětí po celou dobu vysíláni. Provázely denně nejen mého syna, mě a moji rodinu tím nejkrásnějším obdobím života- vychováváním dětí, byli jsme mladí a byla doba taková, jaká byla. Pohádky jsme i jako mámy rády poslouchaly, často i otcové se přidali, udělali jsme si čas a to nejen v době Večerníčka. Snad i v příštím století nebudou pohádky z Večerníčků překonány a přála bych si, aby dnešní i budoucí mámy a tátové si v čase Večerníčku sedli ke svým dětem a s nimi alespoň tu chvilku strávili. A nejen tu chvilku, ale i více času věnovali rodiče svým dětem, nenechali je koukat na často vysílané americké blbiny, nebo filmy plné krve a násilí, nehledě na různé počítačové hry plné bojového umění a dalších násilných scén. Nic jim to pro život nepřinese, jen zatíží jejich křehkou,dětskou duši, což se v budoucnu může až dramaticky obrátit přímo proti nim. Oni právě v této době potřebují lásku rodičů, vzájemné pochopení, povídání si s rodiči, vysvětlování různých věcí atd., neboť formování osobnosti dítěte začíná již od útlého dětství až po dospělost.
Není dnes lehká doba, ale dětství uteče a už se nikdy, nikdy nedá vrátit. Potom už nemá cenu plakat na rozlitým mlíkem, jak se říká, a možná, řada z vás mi dá za pravdu.
Závěrem se sluší poděkovat všem těm, kteří Večerníčka s jeho pohádkami stvořili, a to nejen pro pobavení dětí, ale hlavně, jejich obsahem citlivě působili na jejich výchovu.
(zdroje: různé články z novin, časopisů, ČT, internet, wikipedie. fotky: zdroje vlastní)
