O domácí péči rozhoduje ošetřující praktický lékař. Při domácí péči dochází ošetřovatelé ke svému svěřenci, aby mu pomohli při péči o sebe samé, s hygienou, oblékáním či stravováním, vařením, při údržbě domácnosti. Pečovatelé v rámci dlouhodobé domácí péče fungují také jako doprovod k lékaři, na úřady, za kulturou, na rehabilitace a podobně.
Domácí péče o dlouhodobě nemocné výrazně přispívá k udržování či zlepšení zdravotního stavu člověka. Díky dohledu ošetřovatele zůstává pacient v kontaktu se svým okolím, má si s kým popovídat a jeho psychiku neohrožuje osamělost či pobyt v depresivním prostředí, jak mohou nemocnice na některé lidi působit. Domácí péče rovněž rozvíjí v nemocném soběstačnost a nepřetržitá kontrola minimalizuje riziko vzniku komplikací.
Pro koho je domácí péče určena?
Především o pacienty s chronickým onemocněním, a to jak fyzického, tak psychického rázu. Dále se domácí péče poskytuje osobám, které se nachází v konečné fázi života, aby se předešlo jejich nadměrnému utrpení. V případě nařízení lékaře je však možná také preventivní domácí péče, kdy se sledují náhlé změny zdravotního stavu (např. kritické hodnoty krevního tlaku či obsahu cukru v krvi). Jak již bylo řečeno, o poskytování domácí péče rozhoduje praktický lékař, případně ji může nařídit také ošetřující specialista, ale může tak učinit nejpozději do 14 dnů od propuštění z lůžkového zařízení.
Jak probíhá financování domácí péče?
Domácí péče je službou, na níž má nárok každý občan České republiky, pakliže získá odporučení od svého lékaře a má zdravotní pojištění, z něhož se domácí péči hradí v plné výši. Ošetřovatel dochází až třikrát denně na jednu hodinu. Pro výkon domácí péče však může nemocný potřebovat speciální vybavení. To už pojišťovna zpravidla hradí pouze částečně. Na pokrytí těchto výdajů je možné využít státní příspěvek na péči. Příspěvek je určen osobám, které si hradí pečovatelskou službu nebo služby blízké osoby. Vydává se na základě posouzení sociálního šetření, lékařského posudku a na popud žádosti podané na pracovním úřadu pacientem nebo jeho blízkými.
Podívejte se na příběh pana Pavla: