Nevím, proč jsme si umanuli, že strávíme prodloužený víkend v Bruselu. Kvůli kolegovi, který nám zdejší prostředí pomluvil, jsme v tomto městě strávili jen jeden, ještě ne celý, den, a to při zpáteční cestě z Brugg na letiště.
Z města, kterému se přezdívá Benátky severu, jsme do Bruselu dojeli vlakem, kufry uložili do schránek ve stanici Zuid a metrem se vydali do centra. Než jsme došli na náměstí Grande-Place, zklamaně jsme sledovali ulice s papírky, psími hovínky, zbytky jídel a dalšími odpadky. No, toto?! Že by měl kolega pravdu?
Historické náměstí nás okouzlilo. Jak by ne, budovy se majestátně tyčí po celém obvodu, lidé se rojí všemi směry, rušno je na každém kroku a vidina prodejny čokolády lákající. V infocentru jsme si za jedno euro koupili mapu, ve které jsme se nevyznali. Zjistili jsme, že ne všechny ulice jsou v mapě pojmenované, a jako mnoho jiných lidí jsme v okolí náměstí bloudili. Přesto jsme čůrajícího chlapečka našli. Hrůza, třiceticentimetrová soška oblečená do jakéhosi kroje. Víme, že je symbolem Bruselu, nicméně nás nenadchla. A to jsme netušili, že na čůrající holčičku, aniž bychom ji hledali, narazíme.
U močících soch jsme se nezdržovali, a protože jsme neměli mnoho času, procházeli jsme se uličkami okolo náměstí a došli až ke katedrále svatého Michaela archanděla a svaté Guduly. Metrem jsme dojeli k Justičnímu paláci, opuštěnému kvůli velké opravě, a z ochozu poblíž výtahu jsem se dívali na město. Pohled nás neupoutal, a protože jsme v mlžném oparu zahlédli Atomium, a pobývali na stejné trase metra, i přes blížící se hodinu odjezdu jsme dojeli na místo. Monumentální stavba (viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Atomium) se nám líbila, ale dovnitř jsme se kvůli času nedostali. Uletělo by nám letadlo.
Z Bruselu jsme viděli jen pidipidičást. Limitoval nás přesun na letiště Charleroi, a ačkoliv jsme původně dostali negativní reference, konstatovali jsme, že bychom si chtěli prohlédnout i další zajímavosti tohoto města. Jako například Královský palác, Parc du Cinquantenaire, Bruselský park, Baziliku Sacré-Cœur - šestý největší kostel světa, Mini-Europe – park, ve kterém je vystaveno více než 300 zmenšených modelů významných evropských staveb, nebo Palác Stoclet - vilu ve stylu vídeňské secese a art deco (kulturní dědictví UNESCO). Nezbylo nám nic jiného, nežli konstatovat, že z Bruselu jsme toho moc neviděli a že si musíme naplánovat alespoň dvoudenní návštěvu tohoto zajímavého města.