Táborskou zoo ve Větrově jsme se sestrou navštívily prvně loni začátkem září a doslova si ji zamilovaly. Přispěl k tomu nejen její vzhled a viditelně spokojená zvířata, ale i její osud, o němž jsme se dověděly ze sdělovacích prostředků a hlavně pak z knihy ředitele zoo, pana RNDr. Evžena Korce, CSc., s názvem "Jak jsem zachránil táborskou zoo". O zoo jsem zde napsala již loni bezprostředně po dvou návštěvách, a to v článcích "Do jednoho srdce se vešla celá zoo" a "Ahoj, Rocky aneb Tak jsem zase tady", Naše obliba tamní zoo samozřejmě trvá.
Je pro mě potěšením, že se mi podařilo udělat navíc s panem ředitelem Korcem rozhovor. Tady je, pro všechny milovníky, případně i odpůrce zoo jako takových.
Pane řediteli, čím je táborská zoo specifická nebo mimořádná a přitahuje návštěvníky?
Koncepce ZOO Tábor vychází z toho, vytvořit zvířatům co nejoptimálnější podmínky pro život. Můžete tak u nás vidět zvířata v rozlehlých výbězích a velkých ubikacích s komfortním systémem vytápění. Zoologická zahrada má totiž být primárně pro zvířata. Zároveň nejsme přeplněnou zoo, kde lidé chodí v zástupech jako na procesí. Naopak díky velké rozloze areálu jsme ideálním relaxačním místem. Přitom máme všechny výběhy koncipované tak, aby návštěvníci za dodržení bezpečnosti byli co nejblíže zvířatům. Například tygra ussurijského tak můžete obdivovat z pouhých několika desítek centimetrů.
Hlavním smyslem a cílem ZOO Tábor je ochrana ohrožených druhů zvířat. Táborská zoologická zahrada je jednou ze dvou českých zoo, která chová velmi ohroženou fosu madagaskarskou, kterých ve volné přírodě přežívá už jen zhruba 2500 jedinců. Chov v zoologické zahradě mimo jiné znamená záchranu genomu tohoto živočicha, který může ve volné přírodě zcela vyhynout. To se ostatně v minulosti stalo zubrovi evropskému, který z volné přírody zcela vymizel. Jen díky soukromým chovům se toto majestátní zvíře podařilo zachránit. ZOO Tábor je jedinou českou zahradou, která se zabývá takzvanou reintrodukcí zubra, tedy návratem do volné přírody. Už se nám podařilo odchovat dvě mláďata, která bychom v budoucnu ve spolupráci s odborníky chtěli vypustit do vybraných lokalit v ČR.
Ze vzácných zvířat bych zmínil ještě mimořádnou kolekci papoušků, kterou tvoří mimo jiné ohrožený kakadu molucký, ary zelenokřídlí či ary arakangy. Tyto papoušky však během zimních měsíců chováme ve vnitřních ubikacích mimo areál zoo, takže návštěvníci se s nimi setkají opět až na jaře.
Do jaké míry jsou jejími návštěvníky senioři a zda pouze jako prarodiče s dětmi nebo i sami?
Profilujeme se jako rodinná zoologická zahrada, proto velkou část našich návštěvníků tvoří rodiny s dětmi. Velmi často je doprovází nejen rodiče, ale právě i babičky s dědečky. Právě pro naše nejmenší návštěvníky pravidelně připravujeme spoustu zajímavých akcí a soutěží, při kterých se dozví mnoho zajímavostí o životě nejen našich zvířat. Pravidelně nás navštěvují i různé skupiny a kluby seniorů, kteří oceňují hlavně klid přírodního areálu zoo.
Lze seniorům (místním i přespolním) doporučit návštěvu táborské zoo s ohledem na dosažitelnost, terén, časovou náročnost, možnost odpočinku i výši vstupného?
Nejlepší je přijet autem až k areálu, přímo u hlavního vstupu máme parkoviště, které je pro naše návštěvníky zcela zdarma. V docházkové vzdálenosti do několika minut je také zastávka autobusu. Celý areál je bezbariérový včetně přístupu do restaurace. Často k nám proto jezdí i vozíčkáři, ostatně pro rodiny s postiženými dětmi každoročně připravujeme i speciální setkání Noc snů. Zde ale musím upozornit na trochu obtížnější terén. Cesty v našem přírodním areálu totiž nejsou vydlážděné ani vyasfaltované, chodníky tvoří převážně štěrk. Navíc zoo leží na kopci, který je mírně zvlněný, takže některá místa hlavně v zadní části zoo mohou být hůře dostupná. V pravidelných rozestupech jsou však umístěny lavičky, na kterých si mohou znavení návštěvníci v klidu odpočinout a nabrat nové síly. Ulevit unaveným nohám lze také v restauraci či kiosku uprostřed zoologické zahrady nedaleko výběhu lvů a surikat.
Máte pro seniory speciálně nějaké výhody nebo zvláštní akce?
Návštěvníci starší 70 let platí zvýhodněné vstupné 80 korun. Seniory se snažíme nalákat i speciálními akcemi, například v neděli 30. září v rámci Mezinárodního dne seniorů jsme nabídli návštěvníkům nad 70 let vstupenky s dvacetiprocentní slevou.
Tvoří zaměstnanecký kolektiv pouze mladší lidé nebo je mezi nimi i někdo ze starší generace?
Vyšší věk u nás mají údržbáři a lidé z ostrahy. Naopak ošetřovatelé jsou mladší. Oproti obecným představám je totiž práce ošetřovatele velmi fyzicky náročná, proto se na ni hodí hlavně mladší lidé.
Je možno se do práce Vaší zoo zapojit i nějak na dálku?
Největší práci pro nás lidé mohou odvést na poli propagace. Oceníme hlavně psaní článků o zoo, reportáží z návštěvy, blogových poznámek či sdílení našich postů a pozvánek na sociálních sítích. Určitě lze také zorganizovat nejrůznější soutěže, například fotografické, malířské či jiné.
S ohledem na vyhlášenou nabídku možnosti stát se na jeden den ošetřovatelem, mohl by to podniknout i zájemce (třeba já:-D) ve vyšším věku s možností vlastního výběru činností?
Možné to je, tento zážitek není omezen věkem. Nicméně při jeho rezervaci a domlouvání je nutné vždy brát ohled nejen na věk, ale hlavně na fyzickou kondici daného člověka. Po vzájemné dohodě se vyberou takové činnosti, které budou úměrné danému člověku a zároveň neohrozí bezpečnost jeho ani zvířat.
Která zvířata by mohli nepříliš majetní senioři v případě zájmu adoptovat?
Cenu adopce jsme stanovili na základě finanční náročnosti chovu daného zvířete. Adoptivním rodičem se tak může kdokoliv stát už za jedinou tisícovku. Za tuto částku u nás můžete adoptovat například některé vzácné papoušky, maru stepní či roztomilé göttingenské prasátko. Adoptivní rodič kromě certifikátu a cedulky se svým jménem u daného zvířete získá také roční vstup do zoologické zahrady, takže se může na „svého“ chráněnce přijet podívat kdykoliv a jakkoliv často. Vyplatí se to už tehdy, pokud by k nám přijel jen jednou měsíčně.
V nejbližší době také nabídneme speciální sponzorskou nálepku, jejíž cena bude v řádu desetikorun. Ta bude dostupná opravdu pro každého.
Jaký je Váš postoj k negativním názorům na zoologické zahrady jako takové, že jsou pro zvířata v každém případě vězením?
Pokud jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách, tak jsou podobné výtky zcela na místě. Pokud ale mají zvířata velké výběhy a odpovídající ubikace, tak v žádném případě nemůžeme mluvit o vězení. Naopak jejich život pak může být komfortnější, což dokládá mimo jiné to, že se zvířata v zajetí dožívají mnohem vyššího věku než ve volné přírodě. Například už zmíněný tygr ussurijský, který se ve volné přírodě dožívá 10 let, tak v zoologických zahradách je to ještě o pět let více. Konkrétně naše tygřice Nina se dožila 18 let. Zoologické zahrady také tvoří významný genofond pro vymírající druhy, jak jsem to zmiňoval v jedné z předchozích odpovědí.
A jaký je Váš postoj ke starším lidem obecně a milovníkům zvířat zvlášť?
Jsem rád, že se stále najdou lidé, kterým nejsou zvířata lhostejná. Ostatně svou zatím poslední knihu „Jak jsem zachránil ZOO v Táboře“ jsem věnoval všem, „kteří milují zvířata víc než sebe“.
Děkuji za všechny čtenáře portálu i60 za rozhovor a především za Vaši obrovskou práci. Já osobně tu knížku mám i s Vaším věnováním. Budu se těšit, že do táborské zoo vyrazíme někdy na jaře jako seniorská výprava.
