Infarkt myokardu postihl pana Petra ve věku 29 let. „První příznaky jsem cítil při fotbalovém zápasu, byl jsem velmi unavený, jako při špatné fyzické kondici. Měl jsem pocit, že nemůžu popadnout dech, přidala se bolest na hrudi a brnění rukou,“ vzpomíná. Infarkt přišel zcela nečekaně bez předchozích zdravotních komplikací. „Dva dny předtím jsem cítil lehkou únavou, kterou jsem přikládal aktivní práci kolem domu.“
Že by se mohlo jednat o infarkt, Petra napadlo ve spojení s jeho o šest let starším bratrem, který dostal infarkt dva měsíce předtím.
Petr byl v přímém ohrožení života a rozhodoval čas. Měl velké štěstí, že se do nemocnice dostal přivolaným vrtulníkem do dvou hodin od prvních příznaků. Následoval zákrok ve specializovaném katetrizačním centru ve Fakultní nemocnici v Brně a po pěti dnech šel domů. Dodnes užívá léky, chodí na kontroly, žije život bez větších omezení.
Na onemocnění oběhové soustavy ve vyspělých zemích stále umírá polovina lidí. Například v roce 2015 to bylo v Česku nejčastější příčinou úmrtí, a to v 50 procentech u žen a v 45 procentech u mužů. Celkem se jednalo o téměř 51 000 úmrtí.
Jak poznat infarkt
Šanci na přežití ovlivňuje čas. Jak infarkt poznat? Jedná se o silnou, v klidu vzniklou, tlakovou, svíravou nebo pálivou bolest na přední straně hrudníku. Objeví-li se u někoho (a trvá-li déle než deset minut), měl by co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (telefon 155 nebo 112). „Někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti. Je třeba rychle jednat,“ říká Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci.
Pak následuje převoz do specializovaného katetrizačního centra. „Cílem hospitalizace je zprůchodnění postižené koronární tepny, jejíž uzávěr nebo výrazné zúžení způsobilo infarkt. Díky časnému zákroku je tak možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk v důsledku jejich nedokrevnosti,“ dodává lékař Petr Kala z Interní kardiologické kliniky FN Brno.
Sekundární prevence
Důležité je ovšem také následné dodržování režimu a užívání doporučených léků po návratu z nemocnice. Nemocnému se podávají moderní inhibitory destiček, které oproti starším lékům snižují riziko úmrtí z kardiálních příčin až o 21 procent. Také je třeba přestat kouřit, je nutné upravit stravovací návyky, pravidelně se hýbat a eliminovat stres.
Přesto se většina nemocných dostatečně neléčí, do roka po infarktu užívá předepsanou léčbu jen přibližně 20 procent z nich. U každého pátého pacienta se proto infarkt myokardu v horizontu pěti let zopakuje. „Vše jsem přehodnotil a více se šetřím. Jediné, co mi nedělá dobře, jsou dlouho zdvižené ruce, nošení těžkých věcí a změna počasí. Také jsem trochu změnil životosprávu,“ říká Petr. Fotbal již nehraje jako předtím, ale jezdí na kole, plave a chodí na procházky.
Může se hodit
1. Virtuální srdce
Pro příbuzné a pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, byla vyvinuta aplikace Virtual Heart. Ta informuje nejen o příčinách a následcích infarktu myokardu, ale tak o intervenční terapii, následné medikaci a úpravě režimu. Aplikaci je možné si stáhnout zdarma z App Storu nebo Google Play nebo pomocí QR kódu.
2. Co je přesně infarkt
Srdeční infarkt neboli tzv. infarkt myokardu lze definovat jako úmrtí části srdečních buněk, vzniklé kvůli náhlému uzávěru nebo výraznému zúžení věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast. Až 30 procent pacientů se srdečním infarktem zemře. K drtivé většině úmrtí přitom dojde ještě před příjezdem záchranné služby. Úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům medicíny v posledních 25 letech výrazně poklesla a to z 13 procent na dnešních 5-6 procent.