Jak správně pěstovat orchideje? Zvládne to i začátečník
FOTO: autorka a pixabay.com

Jak správně pěstovat orchideje? Zvládne to i začátečník

15. 8. 2018

Vzhledem k tropickému suchému létu, které milovníkům zahrádek moc nepřálo a mnohé záhony už připomínají podzim, pojďme se věnovat květinám, které vždy potěší. Orchideje.

Dříve patřily k druhům, jež nemohl pěstovat každý. Dnes už jsou ale na trhu běžně k dostání druhy, které nepotřebují ani skleník, ani odbornou péči. Dá se říci, že při dodržení několika jednoduchých zásad může nenáročné kultivary pěstovat i úplný začátečník.

V přírodě se vyskytuje asi pětadvacet tisíc druhů divoce rostoucích orchidejí, které uchvacují svými nádhernými květy nejrozmanitějších barev a tvarů. Ve většině případů pocházejí z tropických oblastí Afriky, Asie a Ameriky. Některým vyhovuje i chladnější podnebí, proto se s nimi můžeme setkat také u nás. Všechny zdejší druhy jsou však velmi přísně chráněny. Šlechtitelé vytvořili dalších zhruba padesát tisíc hybridů. Výběr je skutečně obrovský, takže obdivovatelé a především sběratelé to nemají vůbec lehké. Mnoho druhů má nápadně velké hlízy - jméno orchis (varle) dal rostlinám Řek Theophrastos už ve třetím století před naším letopočtem právě podle tvaru jejich kořenů.

Výběr je nepřeberný
V běžných bytech se nejlépe daří orchidejím rodu Phalaenopsis (můrovec), patřícím k nejodolnějším a přitom nádherně kvetoucím, některým zástupcům rodu Paphiopedila a  Dendrobium, dále velmi atraktivní Vandě (tučnopysk). Jmenované orchideje snášejí dobře stálou teplotu kolem 20 až 25°C, což odpovídá jejich domovině, kde ale také panuje vyšší vzdušná vlhkost (60 až 70 procent). Tu v místnostech s ústředním topením zajistíme formou  rosení, umístěním květináčů na vlhké propustné podloží (štěrk, oblázky, keramzit) nebo zavěšením odpařovacích misek. Důležité je i větrání, ale pozor na průvan, který orchideje přímo nesnášejí! Co mají naopak rády, je světlo. Přímé slunce jim však škodí. Proto je stavíme na okna orientovaná na východ nebo západ (nikoli na jih) a během poledne obstaráme stínění. Rostliny s masitými, kožovitými listy (katleja) snášejí podstatně více světla, než rostliny s tenkými a měkkými listy (střevíčník). Mírné ranní či večerní slunce orchidejím neublíží, ale ostré polední jim doslova spaluje listy. Místo, kde se jim dostane co nejvíce rozptýleného světla, je pro ně ideální. Pokud máme v místnosti světla málo, můžeme použít umělé osvětlení (prodávají se speciální svítidla, ale postačí i obyčejná zářivka). Rostlinám z tropů je potřeba zajistit  dvanáctihodinový den, jinak nám nepokvetou. Většině orchidejí prospívá letnění v polostínu bez přímých slunečních paprsků.

Pozor na zálivku!
Jako u každé rostliny je i pro orchideje velmi důležitá zálivka, která musí mít vždy pokojovou teplotu. Pokud jsou kořeny zelené, má rostlina vody dostatek, pokud zblednou, je třeba ji zalít. V žádném případě se nedoporučuje používání tvrdé vody, která škodí s postupujícím časem stále více, neboť dochází k hromadění solí. Důsledně proto používáme měkkou vodu, nejlépe dešťovou, v nejhorším případě odstátou, popř. ji změkčíme převařením. Způsob zálivky je trochu jiný, než na jaký jsme běžně zvyklí. Rostlinu i s květináčem ponoříme na chvíli do nádoby s vodou a po vyjmutí ji necháme okapat (dbáme, aby se voda nedostala do středu listové růžice) nebo substrát jednorázově pořádně prolijeme. Činíme tak podle teplotních podmínek a ročního období zhruba jednou až dvakrát za týden, v horkém létě i častěji. Snažíme se zabránit přemokření, které by se mohlo stát rostlině osudným. Vzdušné kořeny nesnášejí trvale vlhkou zeminu. 

V čem budeme pěstovat
Nenáročné druhy jako je Phalaenopsis se pěstují ve speciálním lehkém, vzdušném, propustném a přiměřeně kyselém substrátu s omezenou zásobou živin, který dobře drží vlhkost a který se dá pro běžné druhy jednoduše koupit (liší se složení pro stromové a pozemní orchideje). Květináč volíme ne příliš velký a většinou průhledný, abychom mohli sledovat stav kořenů (ať už kvůli zálivce, zdravotnímu stavu či přesazování). Pokud kořeny z květináče „vylézají“, vůbec to nevadí, světlo a vzduch totiž milují.

Květy nás odmění
U kupovaných orchidejí není příliš obtížné přimět je opakovaně rozkvést. Různé kultivary kvetou v různých ročních obdobích. Phalaenopsis má dokonce schopnost na jednom stvolu vykvétat opakovaně. Odkvetlý stonek proto neseřezáváme celý, ale v jeho spodní třetině, odkud vyroste nový. Druhům pocházejícím z oblastí, kde se vyskytují větší teplotní výkyvy (blíže k subtropickému pásu či ve vyšších nadmořských výškách), musíme simulovat  podmínky odpovídající jejich původní vlasti. Od jara do podzimu mají stejné nároky jako  jejich teplomilní příbuzní. Aby opět nádherně vykvetly, potřebují si v zimě odpočinout při nižších teplotách. O kolik by teplota měla klesnout, záleží vždy na konkrétním druhu. Orchideje, jimž v zimě vyhovuje teplota mezi 16 až 18 °C, stačí na podzim přemístit na okenní parapet v ložnici či na světlou chodbu. Pro ty, které potřebují teploty ještě nižší, je ideální chladná zimní zahrada. Klidové období může začít hned po uvadnutí posledního květu. Některé rostliny období vegetačního klidu nemají. Týká se to hlavně pozemních druhů, jako jsou střevíčník nebo člunatec, které nemají žádné zásobní orgány jako hlízy či oddenky. V těchto případech se doporučuje udržovat substrát vlhký po celý rok a ještě více zalévat během kvetení. Zemina by naopak měla během zimních měsíců vyschnout zcela např. u Calanthe nebo některých druhů rodu Dendrobium. Kvetení podporuje také fosfor a draslík. 

Pokud orchideje přesazujeme přibližně každé dva až tři roky, není přihnojování nezbytně nutné. Když už se pro ně rozhodneme, je třeba postupovat opatrně. V přírodě totiž orchideje  moc živin  nezískávají. Nikdy nehnojíme během vegetačního klidu (pokud jej daný druh má). Ve čtrnáctidenních intervalech od jara do podzimu aplikujeme speciální hnojivo pro orchideje nebo běžné hnojivo pro kvetoucí pokojové rostliny, které ale nesmí obsahovat vápník, i tak jej dáme nejvýše pětinu obvyklé dávky.

Čeho se vyvarovat
Při správné péči není většina orchidejí náchylných k chorobám, také škůdci se u nich objevují zřídka. Problémy může způsobit nadměrná zálivka (neúměrná k nízké teplotě), která vede k hnilobě kořenů, hlíz nebo nadzemních částí rostlin. Po odstranění zamokření a napadených částí se možná rostlina vzpamatuje, ale výsledek je velmi nejistý. Hnědé skvrny na květech způsobují kapky vody, které fungují jako čočky. Svítí-li sluníčko, propaluje na jemných okvětních lístcích tečky. Příčinou skvrn na listech je také nadměrné oslunění, nezastíněnou rostlinu může za jediný den zcela  zničit. Nejrůznější deformity mohou zavinit viry. Napadené rostliny rovnou likvidujeme. Zprvu nenápadné svilušky rozpoznáme až při jejich masivnějším výskytu, takže pak zabírá už jen chemie. Ta nám pomůže i v případě třásněnek, kterým se daří, pokud rostlina nemá ve svém okolí dostatečnou vlhkost. Proti mšicím bojujeme pomocí postřiku nikotinovými přípravky, ponořením listové části do vody 40 °C teplé, studenou sprchou nebo omytím jednotlivých listů. Mravenci sice přímo žádné škody nepůsobí, ale jsou schopni roznášet škůdce z napadených rostlin na zdravé. Likvidujeme je běžnými přípravky na mravence. 

květiny
Hodnocení:
(4.8 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?