Takže co se dělo a bude dít. Úterý, jak již víte, dopadlo dobře, když Leoš v poslední možné hodině dojel na povinnou kontrolu na hřebenech Krkonoš. Jak jsem se později dozvěděl, byl tak vyčerpaný, že usínal při chůzi do schodů a dvě slova v SMSce psal čtyřicet minut, protože mezitím vždycky usnul. Tak tomu se říká – sáhnout si na dno! V polském horském hotelu Odrodzenia, kde byl kontrolní bod, pak čtyři hodiny spal, načeš sjel strmým sjezdem do polského Podgórzyna, protože závodníci musí povinně vyšlapat odtud zpět na Špindlerovku. Horší stoupání snad nezažil (psal jsem o tom na https://bit.ly/2nqtRUx), ale zvládl to. Jenže pak si přece jen, ve Vrchlabí, dopřál postel a pořádný spánek. Udělal moc dobře! Tak jej to posílilo, že během středy přejel celé Čechy a skončil snad až někde u Ivančic u Brna. Cestou jej tuším zastihl i pořádný liják.
Ve čtvrtek mu však jeho snahu opět komplikovalo velké vedro a k němu se přidal silný protivítr. Ten se neměří jen v metrech za sekundu nebo hodinu, ale také - klasicky – v uzlech. My s Leošem sledujeme ty uzly, na mapě windy.com. Jeden uzel jsou asi 2 km/hod. Takže 25 kt je 50 km/hod. To je takzvaný prudký vítr, proti němuž je i chůze obtížná. A kolo je proti chůzi jaksi trochu vratké. Když Leoš zjistil, že proti větru musí šlapat, i když jede z kopce, pochopil, že je třeba přestat, protože v těchto podmínkách by stejně nenajel potřebné vzdálenosti. Chytře zůstal kdesi u rakousko – slovenských hranic. Navíc tam odpoledne bylo pořád 35-36 stupňů. Na slunci mohlo být k 60. Většina z nás je během dne ukrytá v domech či aspoň ve stínu, jenže ten právě na jižní Moravě a na cestě do Maďarska není. Ještě o půlnoci tam bylo 28 stupňů.
Celkem dlouho jsme spolu mluvili, protože si našel kavárnu, kde odpočíval a komunikoval se zbytkem světa. Říkal mi, že je odhodlaný dojet až do cíle na řeckou Meteoru. Je však možné, že v Bosně nestihne dorazit na Bjelašnicu v časovém limitu. I tak by však pokračoval dál, jako ostatně mnozí další. Vždyť ten nejpomalejší, Neil, teprve jede do Slovinska na Mangartské sedlo, další jedou do Krkonoš a ještě jiní tam sice včera dojeli, ale to už bylo po limitu. Pokračují dál, protože nejedou kvůli vítězství, prostě chtějí lákavou trasu absolvovat celou. Asi třetina závodníků (celkem 79 z 250) to už vzdala. Tím cennější bude úspěch pro toho, kdo se dostane až na Meteoru.
Na skok do Řecka: První muž se dostal do cíle již v pondělí! James Hayden, loňský vítěz, zdolal 3406 km za necelých osm dní. Denní průměr 425 km v téměř nesnesitelném vedru, přes nepočítaně horských průsmyků a sedel, v protivětru, sám a sám… Když tohle všechno jel, tak měl přesto průměrnou rychlost 23,6 km/hod. Já jel dnes těch 110, o kterých píšu o kus dál, a podařilo se mi dosáhnout průměru 20,3. Totiž… ehm… jaksi… bylo to dokonce na elektrokole!
Libyjská doména?
Musím výjimečně reagovat. Kamil Hrádek včera v komentářích napsal, že bychom neměli používat neaktivní odkazy a už vůbec ne odkazy s lybijskou doménou. To je ta https://bit.ly/ a pak něco za lomítkem. Já ji používám stále častěji, protože výborně šetří místo. Jejím účelem je pouze zkrátit dlouhé odkazy a velmi mnoho odborníků, ale i laiků to používá, například na Twitteru. S nějakou Libyí to nemá nic společného. Kdysi jsem celý princip vysvětlil v nějakém článku. Zkrácený název obsahuje totéž co původní, ale „překóduje“ to do kratší podoby. Existují i další zkracovátka, například pro Facebook je to pomůcka fb.me, pro Twitter nově t.co nebo se používá http://goo.gl a další. Mně se líbí bit.ly, protože je takzvaně zabezpečená. Klidně na to klikejte. Minimálně na ty moje můžete, za ně ručím (někdo by vám mohl poslat takto zkrácený odkaz na nějaké podvodné stránky).
Takže mně „lybijská doména“ funguje jako aktivní, běžně na ně klikám. Zrovna jsem si to zkusil na včerejším článku. Kdyby vám to nešlo, je třeba ten odkaz vzít do CTRL+C, přejít do internetového vyhledávače a tam vložit pomocí CTRL+V. Ale to přece tady všichni znají. Jsou to jen a pouze zkratky za dlouhé odkazy. Tak třeba mnou včera použitý https://bit.ly/2vtlhIT je zcela totéž jako dlouhý a pro české oko „podezřelý“ odkaz https://trackleaders.com/transconrace18i.php?name=Leo___Hr__dek. Už jsem použil i tento původní, ale je to tak dlouhé a kdo by to přepisoval, snadno by udělal chybu v těch podtržítkách a dlouhých cizích slovech. totéž platí pro účet v bance, většinou vám ho píšu jako https://bit.ly/2M3g6pr, ale není to nic jiného (a to jsem vám kdysi taky napsal) než https://ib.fio.cz/ib/transparent?a=2101471919.
Teď drby
Tady znamenají „drby“ fakta, čili něco, co se skutečně stalo, avšak není to přímo o Leošově jízdě.
Leošova sestra Adéla si ve středu zajela k Chrudimi a s bráchou se setkala. Přidávám jejich společnou fotku. Bratr Kamil jej podporuje zatím z domova, u posledních článků již čtete jeho komentáře.
František Mendlík, Zdeněk a Marika Konečných, Věra Ježková nebo Ilona Drobilíková, ti všichni nově přispěli na účet, z něhož chceme pořídit (nezávisle na veřejné správě, jako je město, kraj, ministerstvo) jedno elektrotříkolo pro seniory. Musím přiznat, že to bohužel pořád ještě zdaleka nestačí a pak taky musím poznamenat, že vlastně čím déle to bude Leošovi trvat, tím více peněz se vybere J J Ale snad všichni cítíte, že takhle to neděláme a nespekulujeme. Leoš jede, jak umí, prostě líp to nejde. Asi to stejně stačit nebude a to ještě komunikuji s řadou velkých i menších měst, napsal jsem všem domovům pro seniory v ČR, kterých jsou stovky, oslovil pár nadací a firem, tak snad něco vyjde. (Jak dobře víte, čeští občané i firmy celkem hodně dávají „na charitu“, ale většinou to jde vážně nemocným apod. a ne každý má čas pochopit, o co jde v CWA). Další naše známá připravuje tiskovou konferenci s Leošem po návratu. Honza Raška o tom ještě neví, ale už jsem navrhl 29. srpen „kdesi“ v Praze. (To jsem ale trouba, teď jsem vám, kteří jste z Prahy a fandíte nám, prozradil důležitou informaci…)
Co je CWA už snad ani nechci psát, ale je to konečný účel věci! Psal jsem o tom zvlášť pečlivě v článcích na i60, které mají odkaz https://bit.ly/2OU66AH (co, proč a jak v tuzemsku) a https://bit.ly/2ASuPSP (CWA ve světě).
Teď ve vší skromnosti o mně. Totiž, nejdelší čas strávím sám se sebou, takže je snad logické, že o tom můžu psát nejvíc, ne? Jak si vzpomenete, včera jsem avizoval, že v dnešním vedru pojedu za svou tchyní a že mi to bude trvat asi 6-7 hodin. Takže jel jsem, bylo to 110 km, ale ujel jsem to za pět a půl, protože jsem vyjel už za rozbřesku, kdy nebylo teplo (16,5 stupňů), to až později jsem chytil tu pětatřicítku (myslím pořád teplotu vzduchu, abyste se nade mnou nepohoršili).
Po ránu se mi jelo tak dobře, že jsem zastavil až po 83 kilometrech. Jel jsem to celé na dvě lžíce glukopuru (hroznový cukr) a půlku loupáčku, který mi nechali hodní vnuci. A po 83 km jsem si udělal přestávku hlavně proto, že mi bylo líto svačiny, kterou jsem si připravil na cestu. Takže jsem zastavil, snědl ji a pak se nechal vyfotit. Bylo to v Lázních Velichovky.
Omlouvám se za dlouhý text, ale musím vám popsat, co se stalo o několik kilometrů dál. Za Jaroměří je tereziánská pevnost Josefov. Když jsem tam vjel, tak mě přinutily zastavit davy mladých lidí. Všichni měli černá trička s hranatými gotickými nápisy – například Team Satan 666 anebo (v angličtině) Sejdeme se v pekle. Jak jsem se večer dočetl, bylo tam prý 20 tisíc lidí na sletu metalistů (to je nějaké spojení bubnování a řevu, mládež promine, že to neumím definovat lépe). No ale k tomu, co se přihodilo: Já se o přestávce ve Velichovkách převlékl do svého žlutého trička, které vidíte na mé profilové fotce. Jakmile jsem zastavil, abych se prodral těmi davy, tak se všichni chtěli se mnou vyfotit. Krásné! Nechal jsem se, třeba to bude jejich nejsilnější zážitek z akce.
A nejnovější drb: Na kolo sedl i Honza Raška a natočil poctivých pár desítek kilometrů někde u Třeboně. Takže mohu společně s ním říct, že jsme dnes vlastně jeli na počest Leoše. S tím rozdílem, že on už má v nohách o dva tisíce kilometrů víc, nastoupal kilometry do výšky a prodral se tak horkým vzduchem, že mně osobně připadá jako tekutý.
Kdo chce, může jako vždy sledovat celkový vývoj závodu na https://www.transcontinental.cc/map, Leošovu cestu na https://bit.ly/2vtlhIT a vývoj na účtu na https://bit.ly/2M3g6pr.
Můžete taky sami sledovat předpověď počasí na www.windy.com. Tam se přednostně uvádí směr a síla větru, dále také déšť a bouřky a další údaje. V pátek kolem deváté se má vítr postupně otočit a vát od severozápadu. Výborně, to by bylo Leošovi do zad. Vítr bude sice slabší, ale aspoň nebude dout proti. Dopolední bouřky jej asi minou. Co jej nemine, bude jízda pověstnou maďarskou pusztou, což je vpodstatě step. Jó tam když foukne protivítr a když se přidají ty třicítky, to musí být požiteček, to je žrádýlko. O tom si budeme číst celí zpocení a s nohama ve škopku s vodou. Tak Leoši, kupředu, ty to dáš!
