Malá sonda do dějin
Původně zde stála gotická tvrz z první poloviny 13. století. Patřila rodu Buziců, rodu se zajímavým erbem - hlavou kance, patrně odvozujícím svůj původ od legendárního Bivoje. V 15. století vlastnil Březnici nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Jana Husa. Za husitských válek Březnici obléhala a nakonec také dobyla vojska katolických pánů. Po roce 1506 tvrz získali Malovcové z Chýnova a Petr Malovec ji rozšířil o vnější opevnění. Roku 1547 se účastnil povstání proti králi Ferdinandovi I. a majetek mu byl zkonfiskován. Ten pak v roce 1548 od krále dostal Jiřík z Lokšan, tajemník Ferdinanda I., místokancléř, dvorský rada a říšský hejtman. Právě on nechal tvrz přestavět italskými staviteli na renesanční zámek. Na stěny paláce přibyla psaníčková sgrafita, jedna z nejstarších v Čechách.
Z roku 1557 pochází tzv. Lokšanská knihovna s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi, nejstarší zámecká knihovna v Čechách. Tu si určitě nenechte ujít, svým jedinečným renesančním interiérem je skutečným historickým unikátem. Zámek tehdy doplňovala renesanční zahrada. Právě tady se setkávali a později byli tajně oddáni měšťanka z augspurské bankéřské rodiny Filipína Welserová a arcivévoda Ferdinand Tyrolský, císařův syn. Poprvé se viděli v Augšpurku a v roce 1556 pak na Březnici, kde žila Filipínina teta Kateřina Lokšanská. V roce 1557 se na Březnici tajně vzali, neboť nevěsta nebyla manželovi rovna rodem. Jejich syn musel být položen před dveře zámku, aby se ho Filipína mohla ujmout jako nalezence a adoptovat, stejný osud měly i další jejich děti. Císař potomky z tohoto manželství vyloučil z následnictví.
V roce 1567 se Ferdinand ujal vlády v Tyrolsku a manželé se odstěhovali na zámek Ambras. Po bitvě na Bílé hoře byly zkonfiskovány i lokšanské majetky. Jaké poměry vládly, dokumentuje skutečnost, že roku 1623 získal zámek královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda, který se účastnil procesu proti představitelům protihabsburského povstání. Dokonce si nechal vymalovat na deskový obraz soud i popravu českých pánů! Také přivedl do města jezuity. V té době byla na panství vybudována raně barokní kaple (1625-32), kterou postavili Carlo a Martin Luragové.
Inspirace pro Boženu Němcovou
Po vymření Jeníšků získali Březnici v roce 1728 Krakovští z Kolowrat a patřila jim do roku 1872. V době národního obrození byli jejími majiteli Josef Maria Krakovský z Kolowrat a jeho syn Hanuš, velcí vlastenci a mecenáši. K osobě Hanuše z Kolovrat se vztahuje epizoda, kterou využila Božena Němcová ve své povídce Pohorská vesnice. Hanuš jel v zimě na návštěvu na sousední panství (údajně ke své snoubence) a nalezl takřka zmrzlého dráteníka, jehož odvezl na zámek a zavolal k němu svého osobního lékaře. Dráteník bohužel zemřel. Snoubenka se urazila a od Hanuše odešla. Posledními majiteli zámku byli do roku 1945 Pálffyové z Erdödu, dnes je ve vlastnictví státu.
Léčivky i vzácné stromy
Mezi hradební zdí a zámkem byla v letech 1993-94 upravena bylinková zahrádka, která má připomínat tu původní, renesanční. Jsou zde pěstovány byliny používané v lékařství už v 16. století - Filipína Welserová byla totiž i známou léčitelkou. Přírodně krajinářský park vedle zámku má rozlohu kolem 20 hektarů. Nejcennější dřeviny se nacházejí poblíž zámku a u bývalého zahradnictví. Najdeme zde několik druhů jedlí, cypřišek Lawsonův, douglasky, borovici limbu, zerav západní a jeho kultivary, červenolistý buk a buk s dřípenými listy, sloupovitý dub letní a další duby, javory a jejich kultivary, z keřů např. převislý čimišník. I když už budete bohatě odměněni zážitky ze zámeckých interiérů, zbrojnice, kaple Neposkvrněného početí Panny Marie, případně některé z výstav, která tu právě probíhá, přesto si nenechte ujít synagogu uprostřed židovské čtvrti Lokšany z první poloviny 18. století. V letech 2010-2014 byla opravena a po více než šedesáti letech opět zpřístupněna veřejnosti.
