Můžeme to aspoň zkusit, protože letošní rok si zatím z toho, co donedávna obecně platilo, těžkou hlavu zrovna nedělá. Na rozdíl od nás.
Za sucha nezapomínejme pravidelně a vydatně zalévat, je-li čím... Pokud zlikvidujeme nemocné části rostlin hned při sklizni, dá se předejít problémům v příštím roce. Vypadá to možná divoce, ale na něj už je potřeba také myslet. Zvláště proto, že už se nyní setkáváme s pozdravy podzimu.
Úrodu nejen konzumujeme, ale i chráníme
Na rostlinách se v tomto období objevují různé choroby. Najdeme-li při sklizni zelí nebo kedlubnů na jejich kořenech nepatřičné výrůstky, raději je ihned spalme. V žádném případě nepatří do kompostu! Za stejných podmínek také rychle odstraňujeme i nadzemní výhony máty peprné napadené rzí mátovou a spodní listy rajčat, jakmile na nich uvidíme skvrny. Pokud se rozhodneme pro preventivní postřik proti plísni bramborové, aplikujeme ho u rajčat pravidelně až do poloviny září. Nezapomínáme během celého vegetačního období vylamovat postranní výhony a počátkem srpna zaštípneme i hlavní vrchol, aby všechny plody měly možnost dozrát. Milovníci čínského zelí, kteří ho vyseli v červenci (nejpozději však do poloviny srpna), čeká vyjednocování rostlinek. Nejvhodnější je doba, kdy se objeví první pravý list. Před touto činností se vyplatí záhon pořádně prolít. Po celou dobu růstu je nutná rovnoměrná a vydatná zálivka a okopávka, aby se nevytvořil škraloup. Jestliže jsme se rozhodli pěstovat pekingské zelí, nemělo by být na záhoně déle než padesát dnů, pak jsou řapíky plné tuhých vláken a už si na nich nepochutnáme. Křehké se dusí jako chřest či pokrájené vaří coby příloha k masu. Ze samotných listů můžeme připravit chutný salát, použít se dají ale také k přípravě „špenátu“. Pokud jsme pravý špenát ještě nestačili nasít, máme možnost i v srpnu. Semínka by měla být seta do řádků vzdálených 15 cm a hloubky 2 cm řídce, abychom rostlinky nemuseli tolik protrhávat.
Nakládáme, sušíme...
Okurky nakládačky sbíráme každé dva až tři dny, když dosáhnou délky 6 – 9 cm. Ty, které přerostou, lze naložit např. jako rychlokvašky, nebo zpracovat na okurkový salát. Letos už má leckdo zavařeno, jiní teprve na vlastní úrodu čekají. Pórek vyroste mohutný, pohnojíme-li ho vícesložkovým hnojivem hned na začátku srpna a po třech nedělích totéž zopakujeme. Uvolnilo-li se někde na záhoně místo, nemusí ho zaplnit jen zelené hnojivo. V prvních deseti dnech září můžeme ještě vysévat hlávkový salát, do pařenišť ředkvičku, později i mrkev a špenát na přezimování (do 15. září). Příroda je letos někde více než měsíc v předstihu, tak si musíme správný termín odhadnou sami.
Česnek na uskladnění už máme takřka usušený. Pro další pěstování vybíráme ty největší stroužky. Vlastní materiál nepoužíváme déle než čtyři roky. Pak si zase jednou raději koupíme certifikovanou odrůdu. Zhruba v polovině srpna je třeba sestřihnout levanduli. Tou dobou už máme sklizené všechny květy (usušené na vzdušném místě a uložené třeba do skříní, které krásně provoní a budou odpuzovat moly). Koncem srpna také podruhé ostříháme šalvěj. Sušíme jen listy z vrcholových výhonů – rychle a ve stínu, aby si zachovaly své aroma. Ve stejné době naposledy ostříháme tymián (asi 8 cm nad zemí). Svážeme a zavěsíme ve stínu na dobře větrané místo (stejně i majoránku a bazalku). Můžeme však sušit na sítu jen lístky stažené ze stonku, stejně jako u máty peprné nebo libečku. Všechny jmenované bylinky potom uskladníme nejlépe ve vzduchotěsných nádobách.
Zásoby přijdou vhod
Standardně do poloviny srpna vysazujeme nové jahodníky, u nichž chceme, aby příští rok již plně plodily. U zářijových už se dá počítat jen s třetinovým výnosem. Vybíráme dobře zakořeněné sazenice se zdravými listy. Vyhovuje jim slunná poloha a hlinitopísčitá dobře vyhnojená půda. Jahodníky po výsadbě (dbejme, aby srdíčka byla těsně nad zemí-příliš odhalenému krčku hrozí v zimě vymrznutí) je třeba důkladně zalévat, za horkých dnů i několikrát denně. Rostliny nesmějí vadnout, je možné je i kropit, aby se snížil výpar z listů. Rok staré jahodníky v srpnu přihnojíme dusíkatým hnojivem. Letos na mnoha místech rozhoduje sucho, takže nezbývá počkat na vhodné podmínky. Po sklizni prořezáváme keře rybízu a angreštu. Odstraníme čtyřleté a starší větve (poznáme je podle načernalé kůry) a ty spálíme, protože se na nich drží choroboplodné zárodky. Stejně naložíme i s odplozenými pruty maliníku a ostružiníku. Dozrávají také rané odrůdy jablek, hrušek, meruněk a broskví. Trháme je opatrně, abychom předešli otlakům. Skladování vydrží toto ovoce jen krátce, hodí se spíše k okamžité spotřebě nebo tepelnému zpracování (kompoty, marmelády, džemy). Broskvoně hned po sklizni prosvětlíme a odstraníme suché větve až na zdravé dřevo, zakracování si necháme na duben. Všechny nemocné plody je potřeba otrhat, popřípadě sebrat ze země a zlikvidovat. V okrasné zahradě čekají na sestřih živé ploty tvořené jehličnany. Srpen je tím nejpříhodnějším měsícem také pro jejich sázení či přesazování. Vybíráme si však chladnější počasí. Nové stromky neustále zaléváme a proti slunci i zastiňujeme.
Pro příští květenu
Koncem srpna je už odkvetlá většina trvalek. Vzhledem k tomu, že jsme ve značném předstihu, jejich trsy je možné mnohde už nyní dělit a přesazovat. Do podzimu tak budou mít ještě dost času zakořenit. Lépe přežít zimu jim umožní i 3 cm vysoká nastýlka kompostu, která byla důkladně zavlažena. Truhlíkové květiny jsou v plném růstu – to snad ještě stále platí. Zaléváme je a jednou týdně hnojíme (vybíráme hnojiva s nižším obsahem dusíku). V srpnu už můžeme začít řízkovat muškáty. Nejlépe se k tomuto účelu hodí krátké postranní výhony, které opatrně vylamujeme. Řízky z hlavních výhonů seřezáváme ostrým nožem těsně pod místem, kde ze stonku vyrůstá list. Stonek nesmí být ani moc dřevnatý, ani moc mladý a měkký. Řízky necháme jeden den zaschnout, případné květenství nemilosrdně odstraníme. Barvu si poznamenáme na „jmenovky“ a necháme rostlinu snáze zakořenit v malých kořenáčcích o průměru 7 cm. Do nich přichystáme směs písku (1/4) a kompostované zeminy. Aby řízky neuhnily, sázíme je jen 1 cm hluboko, dáváme proto pozor, aby se i přes mírnou zálivku nevyvrátily. Také pamatujme na to, že mají rády světlo!
Letos je však opravdu každá rada drahá. Nezbývá, než věřit vlastním očím a zkušenostem!
