Po revoluci se roztrhl pytel s možnostmi fenoménu, kterému já říkám „Alternativní osobní světy“. Protože patřím k lidem, kteří tyto možnosti využívají měrou téměř až hojnou, pokusím se o tom něco napsat.
Totiž drtivá většina lidí svůj, alespoň tak trochu alternativní, svět má. Je to většina koníčků a zájmů, které se od běžného života liší. Je to třeba autojeřábník, který jednou za čas obléká uniformu a tráví čas jako dobrovolný hasič. Agent pojišťovny obléká dres a stává se amatérským fotbalistou. Zástupce ředitele obléká maskáče a běhá po střelnici s paintballovou zbraní. To tzv. subkultury nabízejí mnohem intenzivnější prožitky alternativního života.
Zatímco takový sběratel odznaků většinou pro svoji zájmovou činnost nemá žádné speciální sběratelské oblečení, rekvizity a prostředí, jí normální jídlo a nepouští si sběratelskou hudbu, subkultury už toho vyžadují víc. Subkultury už jsou hodně odlišné od běžného života, ale na druhou stranu se s ním velmi často prolínají. Často také hodně ovlivňují vlastní životní filozofiii. Někoho odhadneme podle vzhledu. Toho, kdo vyznává punk, tzv. „pankáče“, většinou i běžně poznáme podle účesu, nebo hipstera podle oblečení. Částo třeba ten, kdo žije o víkendech a dovolených v tee-pee jako indián, nosívá stále nějakou korálkovou ozdobu.
Za totality se u nás mohutně rozbujela už předválečná subkultura. Byl to tramping. Taká hnutí hippie nás neminulo. Dnes se setkáváme s mnoha dalšími. Já kromě toho, že jsem motorkář a často rocker, punk-rocker a nebo gothic, objevil jsem nedávno i kouzlo steampunku. Navštívil jsem Steampunkový piknik v pražských Havlíčkových sadech. Zaujaly mne nejen neskutečně velké možnosti pro uplatnění fantazie, ale i celková pohodová nálada a generační rozmanitost komunity. Já pro tuto akci jsem si poskládal kostým z toho, co jsem doma vyhrabal, ale určitě na tom ještě zodpovědně zapracuji. Nápady mi nechybí. Mám svolení organizátorů (Steamzine.cz) k použití oficiální fotodokumentace akce, a tak mohu přidat i několik výstižných fotografií.
Život je příliš krátký na to, abychom ho prožívali celý jen v jednom světě. Kdo má světů víc, má mnohem víc neobvyklých zážitků. A největší bohatství člověka jsou v životě krásné okamžiky.
Na závěr bych se citoval: „Kolik máš svých světů, tolikrát jsi člověkem“.
(Foto: archiv Steamzine.cz)