Léto je na konci, střídá ho podzim. V sobotu 22. září v 14:48 vstoupilo Slunce do znamení Vah a nastala podzimní rovnodennost. Znamená to, že den bude stejně dlouhý jako noc. Podzim se zpravidla hlásí chladným deštivým počasím a místy i přízemními mrazíky.
Ten letošní však bude – alespoň zpočátku – ve znamení slunečného a teplého počasí. Září se rozloučí teplotami mezi 20 až 26 °C. „Na konci září se sice ráno budou objevovat ranní mrazíky a mlhy, ale denní teploty by měly vystoupit až na 26 °C,“ potvrdila meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Ranní teploty klesnou k 7 až 2 °C, ale i na začátku října se v ranních hodinách bude oteplovat.
Oblačnosti by mělo začít přibývat od 5. října. „Objeví se déšť nebo přeháňky, které se na vrcholcích hor přechodně změní na déšť se sněhem,“ předpověděla Honsová. Ranní teploty se budou pohybovat zpočátku období kolem 12 až 7 °C, postupně však klesnou na 6 až 1 °C. Denní teploty však budou stále vysoké a vystoupají k 17 až 22 °C.
Počasí se pak v polovině měsíce zhorší a mělo by být převážně oblačno, místy s občasným deštěm. Českou republiku budou trápit v ranních a dopoledních hodinách mlhy nebo nízká oblačnost. „Postupně se rtuť teploměru nevyšplhá výš než na hodnoty 8 až 13 °C,“ dodala Honsová.
Čtvero ročních období
Střídání ročních období je způsobeno sklonem zemské osy. Protože je zemská osa nakloněna o úhel 23,5 stupně, dochází při oběhu Země okolo Slunce k opakovanému přiklánění a odklánění severní a jižní polokoule. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní léto a na jižní zima, je-li přikloněna jižní polokoule, je tomu naopak.
Nejníže nad obzor Slunce vystupuje v zimě. V okamžiku zimního slunovratu, který nastane 21. prosince, bude Slunce přímo nad jižním obratníkem Kozoroha. V období zimního slunovratu proto jsou nejkratší dny a nejdelší – až šestnáctihodinové – noci.
Od 21. prosince se den bude postupně prodlužovat a Slunce bude stoupat stále výš a výš nad obzor. Kolem 21. března překročí rovník a nastane jarní rovnodennost. Toho dne má den i noc stejnou délku.
Dále Slunce pokračuje na své pouti na severní polokouli a kolem 21. června se dostane k obratníku Raka. Nastane letní slunovrat, který zároveň označuje začátek astronomického léta. Poté se Slunce vydá zpět k rovníku, který opět překročí kolem 23. září a nastane podzimní rovnodennost.
Země není jedinou planetou sluneční soustavy, na které se střídají roční doby. Velmi podobně je tomu i na Marsu, který je ze všech známých nebeských těles Zemi nejpodobnější. Roční doby se na něm střídají proto, že má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země. Rok je však na Marsu delší – má 687 dní. Také dny jsou na Marsu delší než na Zemi, ale jen o 40 minut. Kdyby se lidem někdy v budoucnu podařilo Mars osídlit, asi by si tam snadno zvykli.
