Pálenice je totiž přesně to místo, kdy v odpoledním čase vzniká pod rukama zdejších tetiček ta veliká paráda, která z každého koníka, který se ve všední dny činí třeba při práci v lese, učiní oře vskutku královského. A věřte, že si ty chvíle slávy nazdobení krasavci zjevně užívají. Letos se na Pálenici začaly dít věci hned v první polovině ledna a na konci února už tetičky vyhlížely, kdo přijde s aldamášem – bylo hotovo. Růžičky i věnce pro strojení třiadvaceti koní byly uložené v krabicích s označením, pro kterého jezdce je krabice určená. Navíc letos připravovaly strojení pro čtyři koně, kteří pojedou v úterý 15. května jako banderium na letošních Svatojánských slavnostech Navalis v Praze. Bylo té práce opravdu požehnaně, ale šikovné ruce ji zvládly – ostatně jako vždy.
Všechno má přesná pravidla
Na každého koně, který je součástí jízdy králů, je potřeba uplést jedenáct metrů věnců různých délek. Dva věnce drží zdobení na bocích koně, po dvou věncích je před a za sedlem, na těch je zavěšen věnec obepínající koňské boky, dále je to trenza – ohlávka, od níž vedou opratě. Celkem je na věnce potřeba vyrobit 902 kusů zeleného zdobení, 110 velkých růží a 198 malých růží a poupat. Všechno má přesná pravidla. Kam která růžička přijde, jak daleko jsou od sebe. Nesmí se nic poplést, všechno by bylo vidět. Tetičky mají práci zorganizovanou jako u pásové výroby. Dvě pletou věnce, ostatní vyrábějí květy. Každá udělá potřebný úkon a podá další, ta pokračuje, až je květina hotová. Jsou sehraný tým, jinak to nejde.
Práce musí jít od ruky. Koně se nakonec nejvíc liší třásněmi, v Kunovicích je díky tomu každý jiný. Dělají se z papírových barevných kvítků či chomáčků, které vznikají z papírových koleček o průměru tři centimetry. Ty se mírně nastříhají, potom s pomocí zubních kartáčků rozčepýří a minimálně po devíti navlékají na jehličky. Tak se postupně vytvářejí třásně, na nichž se střídají barvy tak, aby nakonec vznikl předem určený vzor či ornament. Je to opravdu nimravá práce vyžadující velké soustředění. Výsledný barevný obrazec musí být bez chyby, protože zaplňuje poměrně velkou plochu na bocích koní a každá nepřesnost je vidět. Na každém boku má koník zavěšeno padesát třásní po dvanácti kvítcích a ještě má kratší třásně na hrudi. Když to spočítáme dohromady i s věnci, má na sobě každý kůň bezmála dva a půl tisíce kvítků růžiček, zeleného zdobení a poupátek!
Nová jízda, nové věnce
Konečná úprava koně na jízdu je sice prací pro chlapy, ale ženy jsou samozřejmě při ruce s jehlou a nití a snaží se co nejpevněji zdobení přišít, aby bez újmy vydrželo po celou dobu jízdy. Nejdříve se na koně položí deka nebo jiný přehoz, ten se překryje v případě jezdců červeným šátkem, král a pážata mají šátek bílý, a potom přijde na řadu samotné zdobení. Kdyby ho měli koně přímo na těle, drátky by je svědily a byli by neklidní. Když je hotovo, je to velká radost. Zvlášť, když jízda proběhne za pěkného počasí a všechna ta nádhera vydrží až do konce, kdy krále předává družina zpět rodičům.
A když jízda králů skončí, co je s věnci? Většinou se vyhodí. Od toho, jak se koně celý den potí, jsou trošku cítit, ale při dobrém uskladnění by se snad daly použít i opakovaně. Zatím však kunovické tetičky pro každou z jízd vytvořily zdobení zbrusu nové. Na přípravu jízdy králů to vychází přes tři tisíce hodin. Letos se sešly v sedmadvaceti dnech, vždy na čtyři hodiny a pokaždé jich bylo zhruba třicet – počty to nejsou nijak těžké. Taková práce se musí dělat s radostí, s nadšením pro věc. Těžko by se dala penězi zaplatit. Zatím je ochotných rukou dost, snad tomu tak bude i v příštích letech. Letos se jede jízda králů v Kunovicích ve dnech 18. až 20. května a ve Vlčnově 25. až 27. května.
Pozn. autorky: Tak pracný styl zdobení, jako mají koně během jízdy králů v Kunovicích, jinde nenajdete. A je to tak dobře, i tato rozmanitost jízd králů v Hluku, Kunovicích, Skoronicích, Vlčnově a dalších místech dává naději, že si tento krásný lidový svátek uchovají i další generace.
Alena Kučerová pro portál i60
