Nejde jen o kila navíc, tudíž estetický problém. Velké břicho může naznačovat i vážné zdravotní problémy. S velkým objemem pasu se nyní často potýkají i lidé, kteří nejsou obézní ani nemají nadváhu. Zkrátka, měření objemu břicha je nyní v módě a rozhodně je to metoda zjišťování zdravotního stavu a kondice, které by se nikdo neměl bránit.
Dříve se totiž optimální tělesná hmotnost měřila podle takzvaného Body Mass Indexu. Jenže se ukázalo, že ten nezohledňuje množství nebezpečného tuku, který bývá uložen na vnitřních orgánech v břichu. Ve výsledku tak měření podle BMI nebylo přesné, protože zdravý štíhlý sportovec s minimem nebezpečného tuku může vážit víc než stejně vysoký člověk, který má ochablé svalstvo a vystouplé břicho. Přitom lidé, kteří sice vypadají štíhlí, ale mají ochablé svaly a vystouplé břicho, představují mnohem rizikovější skupinu než lidé, kteří mají mírnou nadváhu a váží více než oni. Prostě velké břicho nejenže není hezké, ale především signalizuje řadu možných zdravotních potíží.
Pozoruhodné je, že lékaři a výživoví poradci pozorují nadměrný objem pasu už u mladých lidí. Rozhodně je rozšířenější než býval. „Nikdy dříve neměli lidé tolik vnitrobřišního tuku. Jde o tuk okolo jater a střev, ne o tuk podkožní. Nejedná se je o lidí s nadváhou, ale ten problém se nyní týká i lidí, kteří jsou relativně štíhlí, kteří se zajímají o to, co jedí, jedí poměrně zdravě. Dokonce nyní sledujeme zvýšené množství vnitrobřišního tuku už u dětí,“ vypráví dietolog Pavel Suchánek, který se této problematice dlouhodobě věnuje. Vysvětluje, že příčinou je to, že mnozí lidé si odvykli pravidelně jíst.
Dříve lidé byli zvyklí snídat, obědvat a večeřet. Měli mnohem pravidelnější režim, než je běžný nyní. Nebývalo zvykem, aby si lidé ráno dali kafe, pak v rychlosti po poledni bagetu koupenou na benzínce a po příchodu večer domů vydatnou večeři a pak sáčky brambůrků u televize. „Mnozí lidé nyní jedí v různých časech, nemají pravidelný režim. Pro organismus je však nepravidelnost určitý druh stresu, který v těle vyvolává potřebu mít připravené pohotovostní zásoby energie. A tou je například tuk kolem jater. Proto se tam vytváří,“ vysvětluje dietolog.
Většina lékařů a výživových poradců nyní považuje měření obvodu pasu za nejjednodušší a nejpřesnější metodu, jak zjistit, v jaké jsme kondici, zda nejsme ohroženi metabolickými nebo cévními nemocemi. Muž by neměl mít obvod pasu větší než 94 centimetrů, žena ne větší než 80 centimetrů. Nesouvisí to s tím, jak jsou vysocí, kolik váží celkově, kolik jim je let. Prostě břicho nad 94 centimetrů u mužů a nad 80 centimetrů u žen signalizuje problém. Je to krutá pravda, ale kdo ho má takové, měl by zbystřit, byť třeba celkově působí štíhlejší než kolega, o kterém si všichni říkají, že je cvalík. On třeba cvalík je, ale pokud má břicho menší, je na tom paradoxně mnohdy zdravotně lépe. Břicho je totiž taková zásobárna tuku. Tělo si v něm dělá zásobu na takzvaně horší časy. Když mu jeho majitel dopřává pořád víc a víc, tuk se ukládá do oblasti jater, svalů, zkrátka se tam uvnitř pěkně zabydluje. Ucpává cévní stěny, hůř se přes něj dostává k orgánům kyslík, ubírá energii, schopnost se soustředit.
Zkrátka, velký objem pasu je v současné době považován za nejsilnější varovný signál toho, že s námi něco není v pořádku.