Na rozdíl od zeleniny vydrží většinou několik let a ještě nadělá velkou parádu. Jen je třeba si dobře rozmyslet jeho umístění. Stěhovat ho budeme nejdříve za tři roky. Duben má však i další nároky.
Domácí přírodní lékárna
Určitě se vyplatí pěstování šalvěje lékařské. Právě teď je vhodná doba pro dělení starších trsů. Nadzemní část ale před zasazením do hluboko zpracované půdy seřízneme nejméně na polovinu. Nejenže je to výborná léčivka i s využitím v kuchyni, ale také statná bylina, jejíž barevně zajímavé listy se dají sklízet po celý rok. Nezklamou ani květy! Je však velmi citlivá na zamokřenou, kyselou půdu a na čerstvý hnůj. Vybíráme slunné stanoviště, ale daří se jí i v polostínu. Podmínkou je ochrana před ostrým větrem. Dorůstá průměrně do výšky 50 cm a na stejném místě vydrží 3 až 4 roky. Stejně dlouho jako estragon, ten ale dosáhne až 150 cm. Při oddělování rostlin je nutné dávat pozor, aby se nepoškodily ani jemnější kořeny.
Výborným, vděčným kořením i léčivkou je tymián. Na půdu neklade zvláštní nároky, stačí, když není kyselá a chudá na humus. U tymiánu můžeme počítat s dobrými výsledky pouze na slunných stanovištích chráněných před větrem. Tymián se vzhledem ke své nízké výšce (kolem 25 cm) hodí velmi dobře jako lem záhonů. Je třeba si také uvědomit, že tato bylina zůstává též alespoň 3 roky na témže stanovišti. Sazenice získáváme ze starých rostlin, protože výhony, které leží na zemi, již mají většinou hodně kořenů. Všechny nadzemní části sestříháme na délku 5 cm. Tymián bychom měli dát hlouběji, než rostl původně a pevně přimáčknout. Na řádku ho sázejte 20 cm od sebe. Ujmutí podstatně napomůže důkladné zalití. Také se velmi dobře sám semení.
Kdo má rád levanduli, ať už jako krásnou trvalku, nebo ji využívá k odpuzování molů či provonění skříní, měl by vědět, že vyžaduje humózní půdu s dostatečným obsahem vápníku, dobře zpracovanou do hloubky. Neprospívá jí čerstvý chlévský hnůj, proto přihnojujeme kompostem. Miluje slunné, teplé a v zimě chráněné stanoviště, na němž setrvá tak 5 až 6 let. Dorůstá do výšky asi 50 cm.
Také po citrónu vonící meduňka se dá množit semeny, ale výhodnější je dělením trsů. Opět zvolíme sluncem zalitý záhon a teplou, chráněnou polohu. Počítáme s výškou 50 až 60 cm. Půda by měla být vzdušná, bohatá na živiny a ne příliš suchá. Vlhčí zeminu má ráda i máta peprná. Nejvhodnější je pro ni polostín, ale slunce jí také nevadí. Její výška je 50 až 80 cm, plazí se i po zemi (zakořeněné výběžky použijeme jako sazenice). Obě posledně jmenované rostliny se velmi rychle rozrůstají, zakrátko „zvlčí“ a chovají se jako plevel. Držte je proto raději zkrátka!
Nejpozději právě v dubnu sestřihujeme víceleté byliny, které již začínají znovu obrůstat. Určitě bychom neměli zapomenout na majoránku, která se se sušenou z obchodu nedá vůbec srovnávat. Také pažitku můžeme v průběhu dubna přesadit ven. Jednoletý kopr není třeba vysévat na zvláštní záhon. Roste na všech půdách, dokonce i v polostínu. Nechceme-li ho pěstovat velké množství, rozhodíme osivo na záhony připravené pro zeleninu a přejedeme po povrchu hráběmi. Tím se semena dostanou natolik hluboko do půdy, aby mohla dobře vyklíčit. Daří se mu skvěle i mezi růžemi!
Není nad vlastní brambory
Od poloviny dubna sázíme do teplých, živinami bohatých půd (na podzim vyhnojených chlévskou mrvou) předklíčené brambory. Pokud není zem prohřátá, počkáme do konce měsíce. Jednotlivé řádky jsou od sebe vzdáleny 60 cm.
S chemií vždy opatrně
Duben je měsíc vhodný k dodatečnému přihnojování ovocných stromů (pokud už jsme tak neučinili v předešlých měsících). Plná kombinovaná hnojiva rozhodíme na ploše odpovídající velikosti koruny. Stříkáme jabloně a hrušně (ve stádiu myšího ouška) proti strupovitosti a jiným houbovým chorobám. Pokud jsme nastražili lepenkové pásy na dospělé květopasy jabloňové, každý týden je v chladném dopoledni prohlížíme a brouky ničíme. Kácíme také staré a špatně plodící stromy. Pokud kvetou stromy, nepoužívejme insekticidy (kvůli včelám). Bez těchto opylovačů by z úrody nebylo nic. Jsou-li nutné fungicidy, pak je aplikujeme jen brzy ráno a pozdě večer. V odborných prodejnách rádi poradí.
Aby se travička zelenala
Hned, jak to jen trochu jde, provzdušňujeme trávník a odstraňujeme z něho mech speciálními hráběmi. A že letos mechu je! Po prvním posečení jej důkladně zalijeme a pohnojíme. Nejvhodnější doba pro založení trávníku je polovina dubna. Snad se nám podaří vybrat suchý den bez větru. Půda by měla být dostatečně vyhřátá. Semena zapravíme rovnoměrně do půdy hráběmi. Malé plochy „pocukrujeme“ přesátou zeminou. Půdu upěchujeme lopatou nebo lehkým válcem. Přiměřeně zavlažujeme. Klíčky nesmí zaschnout. Pozor musíme dát i na vyplavení semen silným proudem vody.
