Čas letí jako bláznivý.........a najednou jsou Karlíkům tři měsíce. Stalo se dost změn, o které se chci s vámi podělit. Karlíky i s kvočnou maminkou jsem před zimou přestěhovala do dvoupokojového zděného chlívečku. Ale také mám už jen dvě kuřátka.Jednoho rána, když jsem šla krmit, jedno kuřátko sedělo, ani se nehnulo.Vzala jsem ho domů a zjistila,že má pochroumané oba pařátky. Asi se připletlo do cesty kvočně, nevím. Přestalo žrát i pít.Tak jsem po třech dnech poprosila manžela, aby ukončil jeho trápení.
Také přemýšlím o tom, proč jsou Karlíci s bílým peřím. Taťka krásný barevný kohout, maminka čistokrevná kropenka. A děti ??? Že by do hnízda dala vejce kukačka ?? Podle "kukuče" to vypadá na dva kohoutky.Tak se nechám překvapit.
Dnes přišel manžel z krmení a povídá : "Ty vomáčky už pěkně vyrostly.":-) Já vím, že za kohouty by byl rád, už je vidí v omáčce na smetaně.To byl černý humor.
Také před týdnem kvočna snesla vejce, ale kuřata neodhání,v noci je má pod křídly. Za to ji mám ráda. Ví, co je povinnost, a radost s kohoutem až potom.:-)
Taky se mně potvrdilo to, že v zimě mláďata rostou pomalu. To nevadí, já vydržím a Karlíky vypiplám do zdárného konce.
Pokračování příště opravdu po měsíci.
