Typická situace. Muž jde nakoupit běžné potraviny. Žena mu řekla, co je do domácnosti třeba, případně mu vytvořila seznam. Muž se vrací. Ze seznamu je koupena jen část. Potraviny nelze uspořádat a využít tak, aby se z nich dal vytvořit oběd, případně, aby z nich pár či rodina žili delší dobu.
„Můj muž je velmi tvořivý, což se bohužel projevuje i při nakupování. Takže pro jídlo už chodím výhradně já. Byl například schopen koupit půl kila nakrájeného měkkého salámu, který byl sice skvělý, ale jeho trvanlivost byla jen do druhého dne. Když jsem zbytek chtěla po dvou dnech použít nakrájený do omelety, salám už byl nazelenalý. Kdyby koupil malé množství trvanlivějších druhů a značek, které jsem mu napsala do seznamu, měli bychom co jíst mnohem déle. Když tedy muž nakupoval, výsledkem bylo neúsporné hospodaření a vlastně jsem neustále neměla z čeho vařit. Já nakoupím za stejnou částku tolik potravin, že jsem z toho schopna týden připravovat pro nás dva obědy i teplé večeře,“ vypráví dvaašedesátiletá Vlasta z Ostravska. Její muž se jejímu líčení směje a potvrzuje: „Jo, když přijdu do potravin, beru zpravidla, na co právě mám chuť. Jsem rád, když je něco za výhodnou cenu. Přinesu to domů a Vlastička mi vysvětlí, že ta cena vlastně nebyla vůbec výhodná. Kdo se v tom má vyznat?“
Další samostatnou kapitolou jsou případy, kdy se dámy snaží své polovičky přimět k výletům do nákupních center. „Úplně nejstrašnější věta, kterou slyším od své přítelkyně je, že bychom se mohli jít pobrouzdat do obchodního centra. Ona tam chce brouzdat. Párkrát jsem to absolvoval a málem to byl můj konec. Už brouzdat odmítám, a tak chodí po krámech zásadně s kamarádkou,“ říká se smíchem šedesátiletý Daniel žijící za Prahou. Touhu své ženy občas vyrazit do města do nákupních center řeší tak, že ji tam i s její kamarádkou vždy ráno zaveze autem a odpoledne se pro ně vrací. „Ta cesta mi stojí za to, je to pro mě přijatelnější, než tam na ni čekat nebo chodit po obchodech s ní,“ říká.
„Muži mnohdy chápou nakupování jako nutné zlo. Často je vidíme odložené v hypermarketech a k smrti se nudící“ podotýká psychiatrička Tamara Tošnerová, která tento rozdíl mezi muži a ženami zmiňuje ve své knize Jak si vychutnat seniorská léta. Je to opravdu jeden z rozdílů mezi tím, jak chtějí trávit volný čas ženy a muži vyššího věku. Zatímco mnozí muži si představují ideální volný čas tím, že něco vyrábějí, kutí, případně chodí v přírodě nebo sledují v televizi či na internetu něco, co je zajímá, ženy zkrátka občas rády vyráží na nákupy. Samozřejmě ne všechny. Pro některé jsou výlety do nákupních center relax, některé příliš nebaví a vyrážejí na ně, když je prostě potřeba nakoupit. Ale zpravidla se shodují, že i takový nutný velký nákup probíhá tak nějak svižněji a s lepším výsledkem, než když se za nákupním vozíkem sune unaveně a naštvaně působící partner.
„Muži zkrátka rádi vidí výsledek své práce a to se vztahuje i na způsob trávení volného času. Proto většinou nakupování považují za čas promarněný,“ míní Tamara Tošnerová.
Na téma muži a nakupování dokonce probíhají i různé výzkumy. Například americký psycholog Daniel Kruger vyzkoumal poznatek, který popisuje takto: „V pravěkých časech bylo velmi důležité dopravit domů maso co nejrychleji, takže muži dnes dělají to samé při nakupování. Jdou, když mají vyhlídnutou specifickou věc, a pak ji chtějí co nejrychleji dostat domů. Chovají se jako lovci. Zatímco ženy prokazují, že bývaly sběračkami. Chodí, vybírají, prohlížejí, sbírají.“
Další výzkumy ukázaly, že muži jsou při nakupování více věrni stejným značkám, méně experimentují. Ženy naopak mají větší přehled o kvalitě, cenové relaci, značkách. To, že chodí z jednoho obchodu do druhého a vybírají, nepovažují za ztracený čas, ale naopak za investici, která vede k co nejlepšímu výsledku. Ostatně, proto současná obchodní centra tvoří spousta obchodů různých značek. Muž potřebuje nové džíny, tak vejde do prvního z nich a tam si džíny koupí. Když ho doprovází žena, obejdou obchodů pět i více. Žena ho přiměje vyzkoušet si několikery kalhoty, zhodnotí, které mu nejlépe sedí, které jsou kvalitnější, které cenově přijatelnější. A pak často řekne, že by si teď mohli sednout na kávu a o všech těch džínách pohovořit. Zatímco muž už je z toho na mrtvici a touží jen a jen po jednom: zmizet z toho příšerného nákupního centra plného hluku, lidí a džínů, které mu připadají všechny stejné.
Takže, ať už jste žena milující brouzdání po krámech nebo žena preferující rychlé hromadné a účelné nákupy, ať už jste muž, který byl do obchodu vyslán sám nebo tam byl přivlečen a pohybuje se tam pod dozorem partnerky, všem přejeme pevné nervy při nakupování všeho druhu.
