Znám svého muže už čtyřicet let. Za tu dobu už jsem si zvykla, že pokud se pustí do nějaké méně obvyklé fyzické práce, hrozí většinou katastrofa. Podotýkám, že se toto tvrzení netýká činností rutinních a často opakovaných, jako je třeba mytí nádobí. Nastává to většinou u věcí, které ještě nikdy nedělal. Instinktivně se jim vyhýbá, ale někdy se jim prostě vyhnout nelze. Už jen z toho důvodu, že je někdo z nás dvou udělat musí.
Naposledy šlo o odvápnění kávovaru. Ten jsme si koupili před dvěma lety a vybrali jsme si ten s nejjednodušší obsluhou. Má pouze dvě tlačítka a kávu vyrábí výbornou. Kávovar potřebu odvápnění nesignalizuje sám, je třeba to pohlídat. Vzhledem k počtu káv, které se u nás doma vypijí, vzniká potřeba odvápnění jednou ročně. Termíny mám v naší domácnosti na starost já, o potřebě ho odvápnit mluvím již několik měsíců. Příslušný odvápňovací prostředek už jsem dávno zakoupila a několikrát jsem muži naznačila, že by mohl oželet trochu svého volného času a odvápnění provést. V poslední době jsem při naznačování značně přitvrdila, a tak nastal den, kdy se k tomu odhodlal. Bylo to samozřejmě o víkendu, nikoliv v pracovní den, kdy bývá sám doma. Mohu si jen domýšlet, že to bylo proto, abych si tuto akci také užila.
Po dlouhém přemýšlení, jak to asi udělat, se rozhodl, že si najde návod na internetu. Studoval ho dlouhou dobu a pak se do toho pustil. Já jsem pro jistotu opustila kuchyň. Vím, že není třeba přilévat olej do ohně. Zdálky jsem jen zaslechla výkřik, že z toho stále teče něco hnědého.
Po dlouhém tichu jsem se odvážila do kuchyně. Muž si už zase spokojeně četl, patrně s pocitem, že tentokrát nad domácím spotřebičem zvítězil. Opatrně jsem se přiblížila ke kávovaru. První varovné znamení – obklady kolem kávovaru i spodní stěna kuchyňské skříňky jsou plné hnědých flíčků. Vyjmula jsem nádobku na spotřebované kapsle, ta byla olepená kávovou sedlinou. Postupně jsem zjistila, že se kávová sedlina vyskytuje všude ve „vnitřnostech“ kávovaru. Bylo to tedy odvápnění, jak se patří! Nakonec jsem objevila i zdeformovanou a prasklou kapsli, která uvízla na trase do odpadového prostoru. A během procesu čištění se z ní spolehlivě uvolňovala mletá kávová drť.
Kávovar a jeho okolí jsme společně čistili ještě další hodinu. Přitom jsem si „vyměňovali názory“ na úspěšnost provedené akce. Jednoznačný závěr mého muže: Návod je nedokonalý. Je tam uvedeno, že je třeba předem odstranit použité kapsle z odpadové nádoby. O zaseknutých kapslích tam nic není. A poslední kávu sis vařila ty. Co jsi s tím dělala? Můj názor: I při práci v domácnosti je třeba trochu myslet.
A pokud někoho napadlo, že jsem si kávovar mohla odvápnit sama, má pravdu. Mohla. Akce by možná dopadla lépe. Ale životní zkušenost mi napověděla, že by mi tato činnost zůstala „napořád“ stejně jako mnoho dalších v naší domácnosti.