Mezinárodní den památky obětí Holocaustu (Šoa) - 27.1.
Foto: autorka

Mezinárodní den památky obětí Holocaustu (Šoa) - 27.1.

25. 1. 2018

 V sobotu 27. ledna si opět připomeneme události 2. světové války a vyhlazení 6ti milionů Židů jako obětí holocaustu. Den nebyl vybrán náhodně. Právě 27. ledna 1945 byl osvobozen koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau Rudou armádou. Jednalo se o největší vyhlazovací tábor, který vznikl v roce 1940 v objektu bývalých polských kasáren v Osvětimi. V rámci realizace nacistického konečného řešení židovské otázky  bylo vystaveno několik pobočných táborů, z nichž ten největší tábor Březinka pojmul až 90 tisíc vězňů.  A protože nemám ráda překrucování histrorických faktů, chtěla bych poznamenat, že tábor Osvětim-Březinka skutečně osvobodila Rudá armáda. Jde o historickou událost tak smutnou, že  vyžaduje všechnu účast a pietu, které jsme schopni.

V září minulého roku jsem našla odvahu navštívit Terezín a Malou pevnost. Jednalo se jednodenní poznávací zájezd, který pořádala Židovská náboženská obec v Liberci ve spolupráci s CK. Sešli jsme se všichni v Praze a naše první zastávka byla na nádraží Praha - Bubny, odkud odjížděly první transporty do Terezína. Na budově nádraží je umístěna pamětní deska připomínající transporty Židů a je zde také umístěna socha nazvaná  "Brána nenávratna" - dílo autora  Aleše Veselého. Rozměrná plastika má podobu kolejí směřujících do nebe.

Další zastávkou bylo město Terezín.  V roce 1941 bylo město  vybráno díky výborné poloze i stavbě nacisty jako vhodné místo pro založení židovského ghetta. Město poté muselo opustit veškeré civilní obyvatelstvo. Nejednalo se o vyhlazovací tábor, nýbrž měl pouze sloužit jako přestupní stanice do táborů vyhlazovacích. Počet  obyvatel (vězňů) byl různý. Nejvíce zde pobývalo najednou 58 tisíc osob a celkový počet deportovaných lidí různých národností byl přes 155 tisíc osob. Jen pro zajímavost město Terezín mělo před rokem 1941 pouze 5 tisíc obyvatel. Musíte si tedy představit, v jakých  stísněných podmínkách žili a bydleli později deportovaní Židé.

Protože Mezinárodní červený kříž  vytvářel nátlak  ve věci Židů a jejich života v ghettu, rozhodli se nacisté použít Terezín pro svou propagandu. Ve filmu, který nám byl promítán v kině v  Malé pevnosti, byla v ghettu vytvořena kulisa, ve které nechyběly banky, kavárny, hřiště a obchůdky. V takto vymyšleném prostředí vězňové sehráli divadélko o tom, jak šťastně v Terezíně žijí. Tisíce slabých a nemocných vězňů byly před návštěvou deportovány do vyhlazovacích táborů. A tak vysocí představité Mezinárodního červeného kříže bohužel nepoznali skutečný život v ghettu.    

Další naše návštěva směřovala okolo hřbitova obětí nacistů do Malé pevnosti. Malá pevnost od roku 1940 sloužila  jako policejní věznice pražského gestapa. Vězněni zde byli především političtí vězni a  několik stovek Židů. Věznice zprvu fungovala jako přechodný pobyt pro deportaci na jiná místa.

Nejprve jsme nahlédli do ženské věznice a pak od budov a kanceláří příjmu gestapa jsme prošli bránou s nápisem "Arbeit macht frei"  k blokům  A B, kde byly umístěny cely, sprchy, desinfekční místnosti a místnosti pro marody. Zachovaná je umývárna z r. 1944, kde jsou kýčovitá zrcadla, a místnost měla údajně sloužit pro holení vězňů. Opět jen další kulisa pro Červený kříž.

Viděli jsme také márnici a místo, kde se podařil jediný útěk z Malé pevnosti. Poté jsme prošli cca 500 m dlouhým tunelem a ocitli jsme se na místě popraviště. Po projití bránou smrti jsme minuli bazén, kde se rekreovali příslušníci gestapa.

Prohlídka končila zhlédnutím pietní části dvora s celami. Procházeli jsme mnoha celami, a to těmi velkými, ale také jsme viděli i samotky. Obrovská kapacita vězňů (natlačeno zde bylo až 600 osob) dělala i z větších prostor miniatury. Vězni židovského původu v celách mohli jen stát, cely neměly lůžka a někde ani okna. Do jedné z cel, kterou jsme procházeli (3x4m/1WC),  bylo dle výkladu průvodce kdysi nahnáno 60 vězňů. V tak malém prostoru si nemohli ani sednou, spali ve stoje.V této cele po válce přebýval a čekal na smrt Heinrich Jäckel, velitel věznice. Odsouzen a popraven byl společně s dalšími nacisty v Litoměřicích. 

Vězňové velmi tvrdě pracovali až 12 hodin denně v podzemní továrně na zbraně na Litoměřicku s názvem Richard. V Malé pevnosti v průběhu 2.světové války zahynulo cca 5 tisíc vězňů a v ghettu Terezín přes 34 tisíc osob, dále pak 87 tisíc bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na Východ (přežily cca pouze 3 tisíce).

Náš průvodce nás ještě zavedl  do krematoria a zhlédli jsme kolumbárium s uloženými ostatky vězňů Malé pevnosti, ale i z ghetta Terezín.

Chtěla jsem tímto malým příspěvkem upozornit na to, že bychom neměli zapomínat na historii.

Shalom

 

výročí
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 50. týden

Blíží se vánoční svátky a s nimi návštěvy v rodinách, u známých, a také jiné společenské události. A tak si tentokrát vyzkoušíme, jaké máte znalosti z etikety.

AKTUÁLNÍ ANKETA