Dnes, zítra, za týden

V krajině srdeční,
v níž číhá nevíra,
lidé tu neřeční
a ticho dotírá,
v myšlenkách bezděčných,
co plynou bůhvíkam,
v duši, kde padá sníh,
svou lásku ukrývám.

S důvěrou pohledů,
v nichž dřímá dětský sen,
žiji, jak dovedu,
dnes, zítra, za týden,
poutnice na trati,
zas dál se vydávám,
v prchavé závrati
svou lásku rozdávám.