Svět loutek aneb Po stopách Matěje Kopeckého

Svět loutek aneb Po stopách Matěje Kopeckého

22. 7. 2017

Jako děti jsme neměly mnoho hraček. Velkým překvapením pro nás bylo, když jsme dostaly jednou k vánocům loutkové divadlo. Zpočátku nám některé hry hrával tatínek. Později jsme si už vymýšlely pohádky samy. Měly jsme k tomu asi 10 loutek - Kašpárka, Škrholu, Honzu, panímámu, krále, prince, princeznu, čerta, černokněžníka a vodníka.

Týn nad Vltavou, odkud náš tatínek pocházel, byl už v době jeho dětství a dávno předtím spjat s loutkářstvím, a to především díky osobnosti Matěje Kopeckého, který bývá nazýván patriarchou českých loutkářů.

Matěj Kopecký nebyl vltavotýnský rodák, nebyl dokonce ani původem Jihočech. Víceméně náhodou zemřel v nedalekých Kolodějích nad Lužnicí a byl pohřben na týnském hřbitově. Kolem jeho osoby, ať už data a místa narození, změny bydlišť, zaměstnání, počtu dětí, služby v armádě, vojenské invalidity a data úmrtí, panovalo řadu let mnoho nejasností a omylů. Dnes už jsou jeho základní data známa.

V českých zemích byl na sklonku baroka rozšířen zájem o divadlo, především pak v Praze a Brně, ale umělci, a to činoherní, operní i baletní, jezdili po českých zemích a šířili kulturu. Kam nepronikli, pronikl potulný loutkář. Nutno však říct, že představitelé tohoto lidového umění byli podobně jako jiní "komedianti" - provazochodci, medvědáři, potulní šumaři - zařazováni mezi opovrhované třídy trhanů a žebráků. Tato situace se nezlepšila ani v době obrození, kdy hráli česky a šířili tak uvědomění pro krásu českého jazyka.

Matěj Kopecký se narodil v roce 1775 v Libčanech na Královéhradecku v rodině potulných loutkářů a je pravděpodobné, že s loutkami přicházel do styku už v dětství. Vyučil se však hodinářem, řadu let sloužil v armádě, kde údajně utrpěl i válečná zranění, oženil se a se svou jedinou ženou zplodil 15 dětí, z nichž se však pouze 6 dožilo dospělosti. O povolení hrát loutkové divadlo zažádal až asi ve 45 letech s možností působení na území celých Čech. Koncesi požadoval i pro své tři syny, ti se však záhy osamostatnili a loutkářskou živnost provozovali jinde. Kopecký se během svého života pohyboval v Lažanech na Blatensku a v Mirovicích. V závěru svého života po smrti manželky se uchýlil ke tchánovi svého nejmladšího syna do Koloděj nad Lužnicí. Tam hrával svá představení pro venkovskou veřejnost, někdy i pro panské zámecké sloužící. Tam také v roce 1847 ve svých 72 letech, zřejmě na mrtvici, zemřel a byl pochován skromně na 3 km vzdáleném vltavotýnském hřbitově. Protože byl nemajetný a v zápisech v matrice byl označen dokonce jako žebrák, byl pochován zřejmě někde u hřbitovní zdi mezi chudinou.

O opuštěný hrob se nikdo nestaral a postupně upadl v zapomenutí a později už nebyl nikdy identifikován, a to ani v roce 1862, kdy vydal pražský nakladatel J. R. Vilímek Komedie a hry Matěje Kopeckého podle sepsání jeho syna Václava. Známé byly jeho hry Doktor Faust, Posvícení v Hudlicích, Loupežníci na Chlumu, Český Honza a čerti. Nejslavnější však byla jeho loutka Kašpárka zvaného též Pimprle.

Důstojné místo přiřkli Kopeckému nakonec až vltavotýnští ochotníci, kteří zde založili Spolek Matěje Kopeckého. U příležitosti 60. výročí vzniku spolku, tedy v roce 1905, byl u hřbitovního kosteliku odhalen pomník věnovaný Kopeckému. Do pomníku pak byl v roce 1927 slavnostně vložen reliéf, který vytvořil akademický malíř Jaroslav Vojna podle portrétní kresby Mikoláše Alše. Ten zpodobnil Kopeckého až dávno po jeho smrti podle popisu jeho syna a údajů v Kopeckého pasu. Další pomník pak byl odhalen v červenci 1947, tedy 100 let od Kopeckého smrti, v Kolodějích nad Lužnicí u tamního zámku. Znázorňuje osud Kopeckého pomocí plačícího Kašpárka a protrženého bubnu s paličkami. V důsledku budování Orlické přehrady musel pomníček změnit své místo, ale od poloviny 80. let už stojí u mostu přes Lužnici dodnes.

Jsem přesvědčena, že město Týn nad Vltavou, a především jeho muzejní a další kulturní pracovníci, si nesmírně váží odkazu slavného Matěje Kopeckého, jehož umění pokračovalo nejen v rodinách jeho synů a dalších potomků, ale ovlivnilo i další loutkáře, tvůrce loutek (včetně tvůrců loutkových filmů Jiřího Trnky a Hermíny Týrlové) a divadelní amatéry. Ne nadarmo je proto část muzejní expozice věnována právě Světu loutek.

Každoročně probíhají ve městě Vltavotýnské městské slavnosti. Ta letošní je spjata s osobností Matěje Kopeckého, od jehož úmrtí uplynulo právě 170 let. Kromě odborné přednášky pro veřejnost, která se uskutečnila již minulý týden, se chystá průvod k pomníku na hřbitově a účast na slavnosti přislíbili i dosud žijící Kopeckého praprapotomci.

A tak, zatímco naše dětské loutkové divadlo bylo po letech díky nešetrnému zacházení sousedových dětí zcela zničeno, týnské loutky a tradice Matěje Kopeckého žijí dál. Ze zkušenosti vím, že se nad pohádkovými postavami rozzáří oči i dnešních "počítačových" dětí. A to je moc dobře.

osobnosti
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%