Při toulkách a procházkách přírodou lehce narazíte na vzrostlou květinu, která vyrůstá z nadzemní růžice a bez problémů dorůstá i do výšky jednoho metru. Přičemž můžete obdivovat po celé délce kvetoucí lodyhu. Obyčejně je na květech a stonku záplava mravenců a jiného hmyzu. Právě jste objevili hadinec obecný. Určitě ho všichni dobře znáte, jeho z počátku růžové květy se mění přes fialovou až po modrou. A těšit se z jeho krásy můžete od května až do října. Statná rostlina je dobře ukotvena i pod zemí, kořeny dosahují až do hloubky 250 cm.
Věděli jste však, že je to také stará léčivá rostlina? Užívá se zevně kvetoucí nať, a to pro přípravu koupelí na některé kožní nemoci a revmatismus. Používá se také na obklady při křečových žilách.
Protože rostlina patří mezi jedovaté rostliny, vnitřní užití se nedoporučuje. I když dříve se vnitřně odvar užíval k léčení zánětů trávicícho ústrojí a hlavně při průjmech, a to i připravovaný z čerstvé byliny. Byla jsem pokusným králíkem a čaj z čerstvého hadince jsem si uvařila. Má příjemnou, ne moc výraznou chuť, přežila jsem.
Hadinec obecný je vynikající nektarodárná i pylodárná rostlina. Včely nektar sbírají odpoledne, přičemž druhový med z hadince není u nás produkován.
Chci vás seznámit ještě se dvěma rostlinami, které v naší přírodě vynikají svojí krásou, ale jsou stejně jako hadinec jedovaté. Obě mají společné to, že patří, i když je to s podivem, do čeledi bobovitých.
Tou první je lupina – známá také pod názvem vlčí bob. Tato statná bylina je okrasou nejen přírody jako takové, ale také našich zahrádek.
U nás se můžeme setkat se zdomácnělou lupinou mnoholistou, původem ze Severní Ameriky. Je známé, že některé lupiny se využívají jako pícniny a zelené hnojení. Věděli jste však, že mohou být využívány i jako luštěniny a náhražka kávy? To jsou tzv. sladké lupiny. Většina kultivarů je však jedovatá.
V červnu nás po ránu a nebo k večeru v přírodě překvapí silná a velmi příjemná vůně. To právě omamně sladce voní rozkvétající keře či stromy trnovníku akátu.
Trnovník akát je invazní rostlina. Byl k nám dovezen jako medonosný strom. Med z akátu má velmi světlou barvu. Akátový med je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé, pomáhají při žaludečním překyselení. Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Tam, kde roste trnovník akát, neroste prakticky nic jiného, protože akát má toxické účinky na jiné rostliny. Neproniknutelné porosty tvoří pouze s bezem černým.
Kromě květů je celá rostlina jedovatá, hlavně kůra. Různé zprávy ale tvrdí, že semena a mladé lusky se po tepelné úpravě dají jíst, protože se jedovaté látky teplem rozkládají. Ale zkoušet to určitě nebudu. Pokud akát sežere dobytek – třeba koně, je určitě nutná pomoc veterináře.