A pak jsi řekl...

Žili jsme kouzlem krátkých chvil
a tys jen mlčel, nemluvil,
když slova byla pouhý host
a sen byl víc než skutečnost.

A pak jsi řekl: Mám tě rád,
asi jen jednou, jedinkrát,
a v očích, co se dívaly,
ti slzy s deštěm splývaly.

Nechci už slyšet mnoho slov,
jsou cizí jako chladný kov,
láska má svědky očité,
tvé slzy v dešti ukryté.