Jaro je v rozpuku,
slunce se vesele směje,
příjemně hřeje,
i každou pampelišku rozesměje.
Voda v řece se třpytí
a zpívá píseň o dalekých cestách,
nebi se to vůbec nezdá.
Noční obloha se přece taky
třpytí hvězdnou sítí,
A Bůh všudypřítomný,
nasytí každého,
poutníka na Zemi milého,
novým jarním dechem.
Protože jaro je tak překrásné,
že dech úplně ztrácíme,
Bože, děkuji za ten NOVÝ
JARNÍ NÁDECH!
Je tak opojný!