Starší generace znala pořekadlo: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Většina dnešních seniorů trávila jaro a léto na slunci. Bylo zvykem, že z dovolené u moře se člověk vracel co nejvíce opálený. Jasně, aby ti méně šťastní, kteří nikam nejeli, viděli, že dotyčný byl v Bulharsku nebo dokonce v Jugoslávii. Běžné bylo ležet na pláži v prudkém poledním slunci a mazat se oleji, jejichž složení by bylo dnešními dermatology označeno za naprosto nevyhovující. Lidé neznali pojmy jako ochranný faktor SPF či UV záření, neměli na výběr tisíce druhů opalovacích krémů, jejichž složení obsahuje cizokrajně znějící pojmy. Dnešní mladá a střední generace při představě, že vyjde na slunce bez vrstvy všemožných ochranných prostředků, omdlévá zděšením. Do kosmetiky se před odjezdem na dovolenou investují stovky a tisíce korun. Jiným krémem se maže ráno, jiným odpoledne, jiným po osprchování. Jiný se používá na nosík, jiný na tváře, jiný na tělo. Běžně se kupuje několik krémů s různou silou ochranných faktorů.
Jenže přibývá lékařů, kteří upozorňují, že přehnané mazání se krémy plnými chemie paradoxně stojí za nárůstem ekzémů, alergií a jiných kožních problémů. A navíc lidem, kteří se úzkostlivě chrání před sluncem, často schází vitamín D. „Samotné podávání potravinových doplňků podporujících tvorbu vitamínu D není schopné vyvážit absenci působení slunečního svitu,“ tvrdí Richard Weller, jehož tým dlouhodobě zkoumal, nakolik je slunce opravdu zdraví škodlivé a nakolik podléháme tlaku kosmetického průmyslu, který ve světě vyvolal dojem, že každý pobyt na slunci končí rakovinou kůže. Tito britští vědci zkoumali vliv vitamínu D na kardiovaskulární nemoci. Na mezinárodní konferenci dermatologů v Edinburghu představili závěr, podle kterého slunce pomáhá při snižování krevního tlaku, snižování rizika infarktu a celkově v širším pohledu prodlužuje život.
Dermatologové na to samozřejmě namítají, že slunce především způsobuje rakovinu kůže. Wellerův tým na to reagoval statistikou, podle které je počet úmrtí na infarkt a následky hypertenze osmdesátkrát vyšší než na rakovinu kůže. Prospěšnost slunečního záření tak podle nich převažuje nad jeho škodlivým působením.
Jistě, lékaři, kteří se setkávají s nádory kůže, s těmito názory nesouhlasí. Rakoviny kůže přibývá, to statistiky také jasně ukazují. Jenže strach vede k tomu, že se mnozí lidé obávají vykouknout na slunce a mažou na sebe kila chemických přípravků, které ke zdraví kůže také nepřispívají. A na toto téma vznikají často hádky v rodinách.
„Když jsem vzala vnučku na koupaliště, dcera mi k ní přibalila šest různých druhů krémů s vysvětlením, jak často a kam mám který aplikovat,“ vypráví osmašedesátiletá Ivana. Sama byla celý život aktivní turistkou, jezdila ráda k moři. Na fotkách z mládí je do černa opálená. Ve svém věku je naprosto zdravá, často pracuje na své zahradě. „Když je slunce ostré, nasadím si klobouk. Když mám pocit, že mám suchou kůži, nakapu si na dlaň olivový olej a celá se jím promažu. Ty krémy pro vnučku prudce voní, jeden po jahodách, další po kokosu. Je mi jasné, že jde o chemické přísady. Mladí se diví, proč má pořád nějaké alergie. Je bleďoučká, pořád pokašlává. Myslím, že by jí jen prospělo, kdyby si pár hodin poběhala na slunci, ale mám jasný příkaz dělat z ní skleníkovou bleduli,“ vypráví Ivana.
Přílišný pobyt na slunci zanechává na kůži otisky v podobě pigmentových skvrn, vystouplých žilek, ostřejších vrásek. Říká se, že čím více se lidé v mládí opalují, tím více staře ve vyšším věku vypadají. Na druhé straně se dá potkat spousta starých dam, které sice mají obličeje plné vrásek, ale díky snědé pokožce vypadají sportovně, svěže. Stejně tak staří, vrásčití, jakoby větrem ošlehaní drsní muži mají své kouzlo. Člověka při pohledu na snědého starého pána napadne, že tenhle chlapík je určitě v dobré kondici, že prožil život aktivně, na vzduchu, že určitě umí naštípat dříví a zrýt záhon. No, ruku na srdce, nejsou takoví senioři přitažlivější než bledé bytosti, které v drogeriích pečlivě zkoumají složení krémů a v krásných letních dnech sedí ve svých bytech u televizorů či počítačů?
Opalovat se tedy nebo ne? Na odpovědi se neshodnou ani dermatologové ani žádní jiní lékaři a vědci. Hlasů, že to však v poslední době se strachem ze slunění přeháníme, přibývá. Takže asi i v tomto případě bude nejlepší zkusit hledat zlatou střední cestu, která může být u každého jiná. Ale jestliže někdo cítí, že mu sluneční paprsky dodávají dobrou náladu, není důvod se jich panicky bát.
