Lidé se dělí na dvě skupiny. Jedni nemají rádi, když se na ně pohlíží tak, jako by kvůli vyššímu věku byli nějakou speciální skupinou. Žijí stejně jako když byli mladší a různé akce a kampaně týkající se seniorů je spíše štvou. Ti druzí naopak rádi využívají každou výhodu, kterou jim vyšší věk přináší. Protože mnoho měst a organizací se snaží výhody seniorům přinášet. I členové první skupiny však zpravidla zbystří, když se dostanou do problémů a zjistí, že existují možnosti, jak si zpříjemnit život.
„Nesnažíme se nabízet jen volnočasové aktivity, ale také praktické informace, rady, odbornou pomoc,“ říká Lukáš Vaculík, ředitel ostravského Senior pointu. „Snažíme se především naslouchat našim klientům, zjistit, co je zajímá, co potřebují a podle toho oslovujeme další partnery, kteří se podílí na přednáškové a vzdělávací činnosti,“ dodává.
Senior pointy neslouží jen k tomu, aby si v nich člověk, který hledá společnost či zábavu, vyslechnul přednášku nebo si zkusil zase po letech háčkovat. Jejich podstata je v tom, že by v nich člověk měl najít především praktické informace.
„Maminka potřebuje často jezdit k lékaři a sama už cestu městskou hromadnou dopravou nezvládá. Celá rodina jsme složitě organizovali práci a brali si dovolené na to, aby ji vždy někdo odvezl. Až za dlouho jsem zjistila, že existují taxíky pro seniory za velmi výhodné ceny. Raději mámě zaplatím padesát korun za senior taxi, než abych obětovala den dovolené a ještě poslouchala máminy nářky, že mi je na obtíž,“ vypráví pětačtyřicetiletá Magda z Brna. Dodává, že její rodina se začala o veškeré nabídky pro seniory velmi zajímat, protože těch, kterých se to týká, v ní přibývá. „Najednou začala mít problémy s chůzí nejen maminka, ale i teta. Otec mého muž také očividně stárne a potřebuje péči, takže vítáme každou radu a informaci, co vše je možné pro naše příbuzné zajistit,“ vypráví.
Právě podle nabídky takových možností se pozná město přátelské k seniorům. V mnoha funguje už zmíněná taxi služba, což je jedna z typických ukázek toho, že radnice si uvědomují, že v jejich městech žije hodně dříve narozených občanů.
Jako jedni z prvních zřídili taxík pro seniory v ostravském obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Tam dokonce kvůli tomu koupili auto a zaměstnanec úřadu v něm přepravuje seniory a zdravotně postižené k lékařům, na rehabilitace, na úřady. Jednosměrná jízda stojí dvacet korun, zpáteční je pak závislá i na době čekání.
Dalším příkladem toho, že si města seniory předcházejí je například ostravský systém Senior slevenky. Jde o speciální kartu, která stojí sto korun a na jejím základě se pak dají využívat dlouhodobé slevy a výhody z oblasti zdravotnictví, lékáren, lázeňství, kultury, cestování a podobně.
Podobně jako ve světě i v České republice už probíhají různé výzkumy a hodnocení toho, jak se ve kterém městě žije seniorům. Některá prezentují jako pomoc seniorům to, že předláždila rozbitý chodník, jiná to, že nabízí roznáškovou službu jídla i v bezlepkové úpravě. No, mít upravené chodníky není zrovna nejlepší ukázka přívětivosti k seniorům, protože má jít o samozřejmost a úplně stejně si na neupraveném chodníku může zlomit nohu osmdesátiletá paní i dvacetiletá dívka. Zájem o seniory se totiž také někdy mění v byznys a za pomoc pro ně se vydává kde co, na co se dají získat dotace či dary. Pravda však je, že senior taxíky, senior pointy, kvalitní roznášková služba jídla, slevy do divadel a na další kulturní akce jsou věci, kterými města přívětivost k dříve narozeným dávají najevo.
„Vzhledem k tomu, jak populace stárne, je nyní nutné zajistit, aby lidé byli co nejdéle soběstační a právě k tomu by měly projekty a akce na podporu dříve narozených směřovat,“ upozorňuje Alena Šteflová, vedoucí české pobočky Světové zdravotnické organizace. „Zatím v tomto směru český systém moc dobře nastaven není,“ dodává.
